Anna z Foix a Candale
| Anna z Foix a Candale | |
| Česká, uherská a chorvatská královna | |
 Anna z Foix a Candale na obrazu neznámého malíře ve Svatováclavské kapli v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha | |
| Manžel | Vladislav Jagellonský |
|---|---|
| Korunovace | uherskou královnou 29. září 1502 |
| Narození | kolem r. 1484 |
| Úmrtí |
26. července 1506 Budín |
| Pohřbena | katedrála v Székesfehérváru |
| Předchůdce | Beatrix Neapolská |
| Následník | Marie Habsburská |
| Potomci |
I. Anna Jagellonská II. Ludvík Jagellonský |
| Rod | Rod Foix |
| Otec | Gaston II. z Foix-Candale |
| Matka | Kateřina z Foix-Candale |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Anna z Foix a Candale (1484? – 26. července 1506, Budín) byla uherská, chorvatská a česká královna , třetí manželka Vladislava Jagellonského.
Obsah
Předchozí manželství Vladislava Jagellonského[editovat | editovat zdroj]
Roku 1476 uzavřel dvacetiletý Vladislav sňatek per procurationem (v zastoupení, jak velela dobová zvyklost) v Ansbachu s Barborou Braniborskou, ovdovělou dvanáctiletou hlohovskou kněžnou, jež byla dcerou braniborského kurfiřta Albrechta III. Achilla z rodu Hohenzollernů. Vladislav svoji první choť nikdy nepřevzal, aby ji uvedl do Prahy. Vinu na tom měl zřejmě uherský král Matyáš Korvín. Roku 1476 se zmocnil slezských knížectví a s Hlohovskem, jež zdědila Barbora po svém prvním, zesnulém choti a měla jej přinést věnem českému králi, naložil jako s odumřelým lénem. Český král začal usilovat o rozvod, ale papežská kurie, stranící Matyáši Korvínovi, ho celá léta nevyslyšela. Manželství zrušil teprve roku 1500 papež Alexandr VI.
Roku 1490 se Vladislav poté, co se stal uherským králem, oženil s Beatricí Neapolskou, dcerou neapolského krále Ferdinanda I. Ferrante a bezdětnou vdovou po Matyáši Korvínovi. V době jejího sňatku s Vladislavem bylo již víceméně zřejmé, že toto manželství zůstane bezdětné. Vzhledem k pozdní rozluce Vladislavova manželství s Barborou Braniborskou byl tento sňatek v podstatě neplatný.
Životopis Anny z Foix[editovat | editovat zdroj]
Anna pocházela z Francie, byla dcerou Gastona, hraběte z Candale, a Kateřiny z Foix, a příbuznou francouzské královské dynastie Valois. Její sňatek s uherským a českým králem Vladislavem, který byl o více než dvacet let starší než ona, byl důsledkem politického sblížení Jagellonců s francouzským králem Ludvíkem XII., které bylo namířeno proti expanzi Osmanské říše a rozpínavosti Habsburků ve Střední Evropě.
Sňatková smlouva byla podepsána 23. března 1502. Poté Anna zamířila do Uher a byla zde 29. září 1502, ještě před svým sňatkem 6. října 1502, korunována ve Stoličném Bělehradě jako uherská královna. Českou královnou korunována nebyla. Jako věrná katolička měla totiž hluboké předsudky vůči kacířským kališníkům, a proto do českého království nikdy nevstoupila. Dne 23. července 1503 porodila královna Anna svému choti jeho prvního toužebně očekávaného potomka, dceru Annu. To pomohlo uvolnit v té době již velmi napjaté vztahy mezi budínským královským dvorem a římským králem Maxmiliánem I., který Vladislavovi okamžitě nabídl sňatek Anny s některým ze svých vnuků (Ferdinanda Habsburského si Anna později skutečně vzala).
Návrh na dynastické spojení našel u krále Vladislava příznivý ohlas. Po jeho vážném onemocnění se však zdálo, že tento krok sotva půjde prosadit mírovou cestou, neboť tzv. uherská „národní“ strana nechtěla připustit, aby se někdy opět stal panovníkem v Uhrách cizinec. Přesto Maxmilián požádal již v polovině roku 1504 o princezninu ruku. Vladislav začal navzdory odporu uherské šlechty vyjednávat s Habsburky. Silnou podporu našel u královny Anny.
Dne 1. července 1506 porodila královna druhé dítě, syna Ludvíka. Král Vladislav měl konečně mužského dědice. Přestože byl chlapec velmi slabý, udržel se při životě. Králova milovaná choť však zaplatila synovo narození vlastním životem. Zemřela 26. července 1506. Její portrét zdobí Svatováclavskou kapli v katedrále svatého Víta v Praze.
Potomci[editovat | editovat zdroj]
- Anna (1503–1547), česká, uherská, chorvatská a německá královna
- Ludvík (1506–1526), český, uherský a chorvatský král
Genealogie[editovat | editovat zdroj]
| Jan I. z Foix-Candalle nar .ok. 1415 zm. ok. 1490r. |
Markéta de la Pole nar. před 1421 zm. 1485 |
Gaston IV. z Foix-Grailly nar. 1422 zm. 1472 |
Eleonora I. Aragonská nar. 1425r zm. 1479 | ||||||||||
| Gaston II. z Foix-Candale zm. 1500 |
Kateřina z Foix nar. po 1460 zm. před 1494 |
||||||||||||
| Vladislav Jagellonský nar.1. 3. 1456 zm. 13. 3. 1516 OO 6. 10. 1502 |
Anna de Foix-Candalle nar. 1484 zm. 1506 |
||||||||
| Anna Jagellonská nar. 23. 7. 1503 zm. 27. 1. 1547 |
Ludvík Jagellonský nar. 1. 7. 1506 zm. 29. 8.1526 | ||||||||
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- MACEK, Josef. Tři ženy krále Vladislava. Praha, 1992.
- KŠÍR, Josef. K původu české královny Anny. Genealogické a heraldické listy (GaHL) 21. 40-47. Praha, 2001.
- Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 18.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 1. sešit : A. Praha: Libri, 2004. 155 s. ISBN 80-7277-215-5. S. 106.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Anna z Foix a Candale
Obrázky, zvuky či videa k tématu Anna de Foix a Candale ve Wikimedia Commons
| Česká královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Beatrix Neapolská |
1502–1506 Anna z Foix a Candale |
Nástupce: Marie Habsburská |
| Uherská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Beatrix Neapolská |
1502–1506 Anna z Foix a Candale |
Nástupce: Marie Habsburská |
| Chorvatská a slavonská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Beatrix Neapolská |
1502–1506 Anna z Foix a Candale |
Nástupce: Marie Habsburská |
