Beatrix Neapolská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Beatrix Neapolská
Uherská, chorvatská a česká královna
Uherský královský pár, Matyáš a Beatrix
Uherský královský pár, Matyáš a Beatrix
Manžel I. Matyáš Korvín
II. Vladislav Jagellonský
Korunovace uherskou královnou
12. prosince 1476
Narození 16. listopadu 1457
Capua
Úmrtí 23. září 1508
Neapol
Předchůdce (jako česká královna)
Barbora Braniborská
Následník Anna de Foix a Candale
Rod Trastámarové
Otec Ferdinand I. Ferrante
Matka Isabella z Chiaromonte

Beatrix Neapolská či Beatrice Aragonská, španělsky: Beatriz de Aragón y Chiaromonte, (16. listopadu 1457, Capua - 23. září 1508, Neapol) byla manželkou králů Matyáše Korvína a Vladislava Jagellonského a provdanou královnou uherskou, chorvatskou a českou.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Beatrix se narodila jako neapolská princezna Isabele z Chiaromonte a jejímu manželovi, králi Ferdinandovi I. z vládnoucí dynastie Trastámarů. Jako královské dceři se jí dostalo skvělého výchování a vynikajícího vzdělání, což nebylo v tehdejší době obvyklé.

Měla čtyři starší a jednoho mladšího sourozence. Matka jí zemřela v roce 1465. Otec se znovu oženil až v roce 1476, s téměř o třicet let mladší sestřenicí Johanou Aragonskou, která mu porodila dvě děti: Johanu (1478–1518) a Karla (1480–1480).

Sourozenci Beatrix: Alfons (1448–1495), Eleonora (1450–1493), Fridrich (1452–1504), Jan (1456–1485) a František (1461–1486).

Manželka králů[editovat | editovat zdroj]

Beatrix se 22. prosince 1476 v Budě provdala za ovdovělého uherského a českého krále Matyáše, jehož první manželka Kateřina z Poděbrad zemřela po porodu mrtvého prvního (a Matyášova jediného legitimního) dítěte v roce 1464. Už o deset dní dříve byla korunována uherskou královnou; jako česká královna se poprvé představila v Olomouci v létě 1479.

Matyáš se snažil najít další ženu v okruhu středoevropských panovnických dvorů, ale tato snaha nebyla úspěšná. Nakonec se oženil s Beatrix Neapolskou, která mu sice neporodila legitimního potomka, ale stala se už za jeho života a o to více po jeho smrti, důležitou figurou ovlivňující vnitropolitickou situaci státu. Navíc se jejím příchodem upevnila kulturní pouta budínského dvora s renesanční Itálií.

Matyáš byl obdivovatelem a mecenášem umění i vzdělání a nyní měl po svém boku vzdělanou a renesančně smýšlející manželku. Pod jejím vlivem nechal např. přebudovat knihovnu (Bibliotheca Corviniana) v Budíně, přestavět středověký hrad ve Visegrádu či založit Academii Corviny.

Jediného přeživšího, ale nelegitimního, potomka porodila Matyášovi Barbara Edelpöcková ze Steinu nad Dunajem. Ke konci života, když se jasně ukázalo, že z jeho druhého manželství dítě nevzejde, pokoušel se pro svého syna Jana mezinárodně potvrdit legitimitu, což se mu ovšem nepovedlo.

Po Matyášově smrti v roce 1490 se Beatrix snažila udržet si své postavení, k čemuž jí dopomohla uherská šlechta.

4. října 1490 se provdala za nového uherského krále Vladislava II. Jagellonského. Toto manželství bylo v podstatě neplatné, protože Vladislav se v roce 1476 v Ansbachu oženil (per procurationem) s hlohovskou kněžnou Barborou Braniborskou, a i když k naplnění tohoto manželství nikdy nedošlo, odmítl jej papež anulovat. Barbora v době Vladislavova sňatku s Beatricí ještě žila. Po zrušení obou manželství v dubnu roku 1500 opustila Beatrix Uhry a vrátila se do Neapole. Obě její manželsví zůstala bezdětná.

V důsledku sbližování Jagellonců s francouzským královským dvorem v roce 1500 začalo se uvažovat o vzájemných sňatcích. Uskutečnil se pouze jeden. 23. března 1502 podepsali Vladislavovi zplnomocněnci svatební smlouvu s Annou z Foix a Candale, dcerou Gastona, hraběte z Candale, a Kateřiny z Foix. Právě až třetí manželka dala Vladislavovi dvě děti: Ludvíka a Annu.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Beatrix von Aragón na německé Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MACEK Josef: Tři ženy krále Vladislava, Mladá fronta, Praha 1998
  • Beatrix ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
Uherská královna
Předchůdce:
Kateřina z Poděbrad
1476 - 1490/1500
Beatrix Neapolská
Nástupce:
Anna de Foix a Candale
Chorvatská a slavonská královna
Předchůdce:
Kateřina z Poděbrad
1476 - 1490/1500
Beatrix Neapolská
Nástupce:
Anna de Foix a Candale
Česká královna
Předchůdce:
Barbora Braniborská
1490 - 1500
Beatrix Neapolská
Nástupce:
Anna de Foix a Candale