Rastatt

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Rastatt
Radnice
Rastatt – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 123 m n. m.
Časové pásmo SEČ/SELČ
Stát Německo Německo
Spolková země Bádensko-Württembersko Bádensko-Württembersko
Vládní obvod Karlsruhe
Zemský okres Rastatt
Rastatt
Rastatt
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 59,02 km²
Počet obyvatel 48 051 (2015)
Hustota zalidnění 814,1 obyv./km²
Správa
Status velké okresní město
Primátor Hans Jürgen Pütsch (CDU)
Oficiální web www.rastatt.de
Adresa obecního úřadu Marktplatz 1
76437 Rastatt
Telefonní předvolba 07222, 07229
PSČ 76437
Označení vozidel RA
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rastatt je německé velké okresní město, ležící ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko, nedaleko francouzských hranic, asi 22 km jihozápadně od Karlsruhe a asi 12 km od Baden-Badenu. Rozkládá se na řece Murg, 6 km nad jejím soutokem s Rýnem a má přes 48 000 obyvatel (2015).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Místo bylo poprvé písemně zaznamenáno jako vesnice k roku 1084 v rukopisu kláštera benediktinů v Hirsau. Na město bylo vysazeno roku 1404.

Na počátku 18. století, po zničení původního hlavního města v blízkém Baden-Badenu (zničeno Francouzi roku 1689 při válce o falcké dědictví), se město stalo novou rezidencí markrabat z Baden-Badenu. Za své hlavní sídlo si je zvolil markrabě Ludvík Vilém I. Bádenský (správně Bádensko-Bádenský,1655-1707), známý vítěz nad Turky. Ten zde, se svou chotí Františkou Sibylou Augustou princeznou Sasko-Lauenburskou (též jen Sibylou Augustou, 1675–1733), vybudoval rozsáhlý rezidenční celek s barokním zámkem (dnešní Schloss Rastatt, stavěn od roku 1700) a letním zámečkem, zvaným Favorite. Na plánování a stavbě těchto zámků i na výstavbě města se podílel významný italský architekt Domenico Egidio Rossi, působící též dlouhodobě v Čechách. Zmíněný panovnický pár přestavěl v tomto období také své druhé zámecké sídlo v západočeském Ostrově u Karlových Varů, kde od sklonku 17. století původně sídlil.

Město bylo místem dvou mírových kongresů, v roce 1714 v něm byl podepsán známý Rastattský mír, který ukončil válku o dědictví španělské. Další mírový kongres se v zámku konal za tzv. Napoleonských válek v letech 1797-1799.

Po vymření markrabat z Baden-Badenu, kteří vymřeli roku 1771 Augustem Georgem, mladším synem Ludvíka Viléma I. a Františky Sibyly Augusty, přešlo markrabství na druhou větev Bádenských, na markrabata z Baden-Durlachu. Ti obě sousední země sjednotili v markrabství Bádensko. Roku 1776 zde byla založena univerzita, ale Rastatt přestal být rezidencí, neboť nová markrabata a posléze velkovévodové Bádenští sídlili jinde (v nedalekém Karlsruhe). Od této doby zdejší nádherný zámek chátral a jeho vybavení bylo postupně odváženo.

V 19. století, od roku 1842, bylo město přebudováváno na říšskou pevnost a sídlem vojenské posádky zůstalo až do 1. světové války. Po roce 1964 byl zdejší rezidenční zámek, spolu s přilehlou francouzskou barokní zahradou, postupně obnovován a od roku 1989 slouží veřejnosti.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1992 sídlí ve městě továrna na osobní vozy automobilky Mercedes-Benz.

Zdejší motorest na dálnici je oblíbenou zastávkou dálkových linek autobusů.

Památky[editovat | editovat zdroj]

  • Barokní radnice
  • Markraběcí zámek s rekonstruovanou francouzskou zahradou a původními interiéry, přístupné jako muzeum a zámecká expozice
  • Letní zámek Favorite, taktéž přístupný
  • Pagodenburg, malý barokní letohrádek
  • Rossi-Haus - rezidenční sídlo kavalírů (dvořanů) markraběcí rodiny, dílo architekta D. E. Rossiho
  • Einsiedelnská poutní kaple - elegantní barokní stavba z roku 1715, kterou po vzoru kaple ze švýcarského poutního místa v Einsiedeln, a jako kopii starší kaple z českého Ostrova (z roku 1709) zbudovala markraběnka Františka Sibyla Augusta, rozená princezna Sasko-Lauenburská
  • Katolický kostel sv. Bernarda
  • Kasematy
  • Budova vodárny

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VLNAS, Vít. Princ Evžen Savojský. Život a sláva barokního válečníka. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Národní galerie, 2001. 849 s. ISBN 80-7185-380-1. 
  • EBERLE, Sandra. Schloss Rastatt; Berlin-München;Deutscher Kunstverlag; 2010. 72 s. ISBN 978-3-422-02234-8.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]