Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Nepomuckého

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
a sv. Jana Nepomuckého
Kvasice-kostel.jpg
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Zlínský
Okres Kroměříž
Obec Kvasice
Souřadnice
Kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
a sv. Jana Nepomuckého
Základní informace
Církev Římskokatolická
Diecéze arcidiecéze olomoucká
Děkanát Kroměříž
Farnost Kvasice
Datum posvěcení 1740[1]
Světitel biskup Arnošt Jan hrabě Lichtenstein[2]
Architektonický popis
Architekt Tomáš Sturmer[3]
Stavební sloh pozdní baroko[3]
Výstavba 17301740
Specifikace
Kapacita 1500 osob[1]
Délka 45 m[1]
Šířka 12 m[1]
Výška 45 m[1]
Stavební materiál zděný
Odkazy
Kód památky 34339/7-6051 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého v Kvasicích na Kroměřížsku byl dostavěn a vysvěcen v roce 1740 v pozdně barokním slohu a je považován za jednu z nejkrásnějších sakrálních staveb moravského venkova.[4] Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[5]

Stavba kostela[editovat | editovat zdroj]

V 18. století již původní Kostel Nanebevzetí Panny Marie na kvasickém hřbitově nestačil pojmou narůstající počet obyvatel obce, a proto se Joachim Adam hrabě Rottal rozhodl, že nechá vystavět nový farní kostel.[3] Je umístěn na náměstí vedle kvasického zámku a je natočen tak, že osa jeho lodi směřuje na kněžiště původního kostela na hřbitově.[6] Kostel je jednolodní, jeho průčelí je vypouklé a ohraničené dvěma nakoso postavenými věžemi.[3]

Slavnost svěcení základního kamene a zahájení stavby se konala 15. května 1730 v předvečer svátku sv. Jana Nepomuckého, jež byl v předešlém roce kanonizován.[7] Hrabě Rottal nechal v roce 1739 na náměstí postavit také barokní faru.[8] Základní kámen fary byl položen 21. srpna 1739.[9] Stavba kostela byla dokončena v roce 1740 a 17. července téhož roku byl také vysvěcen.[1]

Kostel je postaven v pozdně barokním slohu a je považován za jednu z nejkrásnějších sakrálních staveb moravského venkova.[4][3] Architektem stavby byl Tomáš Sturmer[3] (Sturm).[8]

Výzdoba kostela[editovat | editovat zdroj]

Snímek čelní zaoblené fasády kostela s velkým oknem na kůr. Při tomto pohledu vzhůru je vidět, že obě postranní věže jsou proti ose lodi pootočené o 45 stupňů. Fasáda je zdobena mnoha římsami.
Pohled na věže kostela z prostoru před hlavním vchodem

Oltáře[editovat | editovat zdroj]

Kostel má tři oltáře s mramorovými stoly, sloupy po stranách oltářů jsou z pálených cihel pokrytých umělým mramorem.[1] Autorem tří oltářních obrazů je velký český barokní malíř Václav Vavřinec Reiner,[7] což bylo zjištěno při velké opravě kostela v letech 1972 – 1974.[2] Pravděpodobně se jedná o jediné jeho dílo na území Moravy.[2]

Hlavní oltář je zasvěcen patronům chrámu, Panně Marii nanebevzaté a Janu Nepomuckému. Jeho rozsáhlý obraz na ploše 16 m2 znázorňuje v horní části vznášející se Pannu Marii v modrobílém rouchu[2] a v dolní části Jana Nepomuckého, který vchází do chrámu a naproti mu kráčí anděl s křížem v rukou. Na pozadí je výjev shození mučedníka Jana Nepomuckého z Karlova mostu do Vltavy.[10]

Oltářní obraz na evangelní straně zachycuje Svatou rodinu se svatým Jáchymem. Tento obraz je mnohem prostší než obraz na hlavním oltáři a zaujmou na něm výrazné sloupy ukončené ionskými hlavicemi a ze sloupů visící zelená drapérie. Sedící Panna Maria má na klíně Ježíška, který od svatého Josefa přijímá bílou lilii.[11]

Na epištolní straně je oltář zasvěcen svatému Františku z Assisi. Oltářní obraz zachycuje Františka, jak u prostého dřevěného kříže na hoře La Verna přijímá od Ježíše stigmata. Ježíš je zde zobrazen jako okřídlený Seraf a je obklopen anděly.[11]

Obrazy[editovat | editovat zdroj]

V kostele jsou také obrazy svatého Víta a svatých Pěti bratří od Ignáce Raaba. Tyto obrazy byly pravděpodobně součástí série moravských patronů, která pocházela z původního cisterciáckého kláštera na Velehradě.[12]

Sochy[editovat | editovat zdroj]

Před kostelem se nachází dvě barokní sochy z roku 1741, sv. Donáta a sv. Floriána. Na štukové i sochařské výzdobě se podílel vídeňský sochař Jan Jiří Schauberger.[7]

Krypty[editovat | editovat zdroj]

V kostele se nachází celkem tři krypty.[13] Největší krypta je pod hlavním oltářem a je v ní pohřben zakladatel kostela Joachim Adam, který zemřel 23. září 1746 na kvasickém zámku po mozkové mrtvici, a to ve věku 38 let.[7]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g KLAPIL, Petr; KOUTŇÁKOVÁ, Květoslava. Kvasice. Hýsly: Alcor puzzle, spol. s r.o., 2005. ISBN 80-86923-06-1. S. 90. Dále jen „Klapil, Koutňáková“. 
  2. a b c d Klapil, Koutňáková, s. 91.
  3. a b c d e f Klapil, Koutňáková, s. 89.
  4. a b KLAPIL, Petr. Životní osudy. Kroměříž: Petr Klapil, 2012. S. 50. Dále jen „Klapil“. 
  5. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-03-12]. Identifikátor záznamu 146053 : Kostel Nanebevzetí P. Marie. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  6. LANC, Miroslav. Bakalářská diplomová práce: Hřbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Kvasicích [online]. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, 2008-06-03 [cit. 2019-02-11]. S. 16. Dostupné online. 
  7. a b c d Farní kostel římskokatolický [online]. obec Kvasice [cit. 2019-05-16]. Dostupné online. 
  8. a b Klapil, s. 48.
  9. Klapil, Koutňáková, s. 128.
  10. Klapil, Koutňáková, s. 92.
  11. a b Klapil, Koutňáková, s. 93.
  12. Klapil, Koutňáková, s. 94.
  13. Klapil, Koutňáková, s. 99.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KLAPIL, Petr; KOUTŇÁKOVÁ, Květoslava. Kvasice. Hýsly: Alcor puzzle, spol. s r.o., 2005. ISBN 80-86923-06-1. S. 89 - 100. 
  • KLAPIL, Petr. Životní osudy. Kroměříž: Petr Klapil, 2012. S. 48 - 53. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]