V tomto článku je použita zastaralá šablona "Příbuzenstvo".

Jaroslav Thun-Hohenstein

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dr. Jaroslav Thun-Hohenstein
Jaroslav Thun-Hohenstein, foto z r. 1907
Jaroslav Thun-Hohenstein, foto z r. 1907

poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1889 – 1902

poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1907 – 1911

poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1906 – 1913

člen Panské sněmovny
Ve funkci:
1916 – 1918
Stranická příslušnost
Členství Str. konz. velkostatku
Český katol.-nár. klub

Narození 23. května 1864
Děčín
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 5. března 1929 (ve věku 64 let)
Děčín
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbení Děčín
Rodiče Bedřich František Josef Michael z Thun-Hohensteina a Leopoldina Thunová
Příbuzní František Antonín z Thun-Hohensteina (sourozenec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
otec Friedrich von Thun und Hohenstein
matka Leopoldina hraběnka z Lamberg
bratr Franz Thun und Hohenstein
manželka Marie Chotková
syn Ernst Thun-Hohenstein
švagrová Žofie Chotková
švagr František Ferdinand d'Este

Jaroslav Thun-Hohenstein (23. května 1864[1][2]Děčín[3][4] (některé dokumenty uvádějí, že se narodil v Kvasicích[5])5. března 1929 Děčín[5][4][6]) byl rakouský a český šlechtic a politik, v závěru 19. století poslanec Českého zemského sněmu, na počátku 20. století poslanec Říšské rady a Moravského zemského sněmu.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval českojazyčné gymnázium v Kroměříži,[6] absolvoval studium práv na univerzitě. Získal titul doktora práv.[2] Hlásil se k českému státoprávnímu programu a národnosti.[6] Šlo o jeden z výrazných případů generačního posunu, kdy se příslušník české šlechty přiklonil na rozdíl od svých předků k českému (federalistickému) politickému táboru.[7]

Vlastnil majorátní panství Děčín a také Kvasice na Moravě.[1] Roku 1887 se oženil s Marií Chotkovou (sestra pozdější manželky následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este Žofie Chotkové). Jeho bratrem byl politik Franz Thun und Hohenstein.[2]

V zemských volbách roku 1889 byl zvolen na Český zemský sněm za velkostatkářskou kurii (svěřenecké velkostatky). Mandát obhájil i v zemských volbách roku 1895[2] a zemských volbách roku 1901.[8] Na Českém zemském sněmu zasedal za Stranu konzervativního velkostatku.[2][6] Na mandát rezignoval v roce 1902.[9] V Památníku českých starostů na Moravě z roku 1909 je uváděn jako c. k. komoří, velkostatkář, říšský a zemský poslanec, od roku 1900 starosta Kvasic, místopředseda starostenského sboru kroměřížského, místopředseda okresní školní rady a okresního silničního výboru a předseda agrární banky moravské.[10]

Po několika letech se ale opět uvádí jako zemský poslanec, nyní na Moravském zemském sněmu. V zemských volbách roku 1906 sem byl zvolen za kurii velkostatkářskou, v I. sboru.[11]

Na počátku 20. století se zapojil i do celostátní politiky. Ve volbách do Říšské rady roku 1907 se stal poslancem Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor) za český obvod Morava 14. Usedl do poslanecké frakce Český katolicko-národní klub (širší aliance českých klerikálních subjektů).[12][13] Šlo o dlohodobější tendenci moravské historické šlechty spolupracovat s katolickým politickým táborem.[14]

Poté, co roku 1916 zemřel bývalý český místodržitel Franz Thun und Hohenstein, nastoupil Jaroslav na majorát do Děčína a zároveň byl jmenován členem Panské sněmovny (horní komora Říšské rady).[6]

V roce 1911 byl rod Thun-Hohenstein povýšen do knížecího stavu.[1] Jaroslav Thun-Hohenstein byl švagrem Františka Ferdinanda d'Este.[6] Po sarajevském atentátu se stal poručníkem sirotků po zavražděném následníkovi trůnu Františku Ferdinandovi d'Este. Zabýval se výzkumem genealogie svého rodu.[1] Okolo roku 1909 a 1910 se s bratrem Franzem začali zajímat o automobily a vzájemně se informovali o nákupu nových vozů a cestách podniknutých s nimi. Patřili mezi průkopníky motorismu mezi šlechtickou společností.[15]

Zemřel v březnu 1929[6] na svém zámku v Děčíně na slabost srdce. Pohřeb se konal v kapli svatého Jana v Podmoklech.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Thun-Hohenstein, Jaroslav, kníže, 1864-1929 [online]. opac.nm.cz [cit. 2014-02-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-22. (česky) 
  2. a b c d e NAVRÁTIL, Michal. Almanach sněmu království Českého 1895–1901. Praha: [s.n.], 1896. Dostupné online. (česky) 
  3. Matriční záznam o narození a křtu farnost Děčín
  4. a b Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti Děčín
  5. a b c Dr. Jaroslav Thun Hohenstein. Národní politika. Březen 1929, roč. 47, čís. 65, s. 3. Dostupné online. 
  6. a b c d e f g Dr. Jaroslav Thun Hohenstein zemřel. Národní listy. Březen 1929, roč. 69, čís. 65, s. 2. Dostupné online. 
  7. kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 80. (česky) 
  8. Seskupení poslanců sněmu král. českého. Národní listy. Říjen 1901, roč. 41, čís. 289, s. 2. Dostupné online. 
  9. http://www.psp.cz/eknih/1901skc/1/stenprot/026schuz/s026001.htm
  10. PAMÁTNÍK ČESKÝCH STAROSTŮ NA MORAVĚ. Brno: Ústřední starostenský sbor na Moravě, 1909. S. 199. Uspořádání dle soudních okresů a sčítání lidu 1900. 
  11. Seznam poslanců minulého sněmu v Almanachu moravského sněmu zemského zvoleného od 11. listopadu do 7. prosince 1906, http://camea.svkos.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=563487&mcp=36686&idpi=1680954&author=
  12. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  13. kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 295. (česky) 
  14. kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 69. (česky) 
  15. František a Jaroslav Thunové–šlechtičtí automobilisté-začátečníci [online]. isvav.cz [cit. 2014-02-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-23. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]