Jindřich Otta z Losu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jindřich Otta z Losu
Karlštejnský purkrabí
za rytířský stav
Ve funkci:
1619 – 1620
PanovníkFridrich Falcký
PředchůdceAdam Hrzán z Harasova
NástupcePřibík Jeníšek z Újezda
Podkomoří králové v Čechách
Ve funkci:
1619 – 1620
PanovníkFridrich Falcký
PředchůdceKryštof Wratislav z Mitrowicz na Březině
NástupceKryštof Wratislav z Mitrowicz na Březině
Člen direktoria Českého království
za rytířský stav
Ve funkci:
24. květen 1618 – 4. listopad 1619
Předchůdcedirektorium ustaveno den po pražské defenestraci
Nástupcečinnost direktoria ukončena

Narození1541
Úmrtí21. června 1621 (ve věku 79–80 let)
Staroměstské náměstí, Praha
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
ChoťEliška (Kinská) z Vchynic
RodičeJiří mladší Otta z Losu a Kateřina ze Schönfeldu
DětiKateřina, provd. Pětipeská z Chýš a Egerberka,
Jiří († 1590)
Příbuznízeť: Odolen Pětipeský z Chýš a Egerberka
SídloKomárov
NáboženstvíJednota bratrská
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jindřich Otta z Losu (154121. června 1621, Praha) byl rytíř z rodu Ottů z Losu, člen direktoria českých stavů v době stavovského povstání (16181620). Dříve působil jako císařský rada, ale i za vlády zimního krále Fridricha Falckého v letech 1619–1620 působil ve funkci podkomoří králové,[1] v těchto letech byl i karlštejnským purkrabím za rytířský stav.

V roce 1602 koupil statek Komárov, který měl přejít po jeho smrti na manželku Elišku z Vchynic a po její smrti na dceru Kateřinu Pětipeskou z Losu, majetek byl ale v roce 1621 zkonfiskován.

Závěr života[editovat | editovat zdroj]

Po porážce stavovského povstání byl Otta z Losu v únoru 1621 na základě císařského příkazu Ferdinanda II. zatčen a uvězněn v Bílé věži Pražského hradu, přestože šlo o nemocného, asi osmdesátiletého starce. Dle císařských směrnic tu nebylo třeba prokazovat vinu a obhajoba nebyla nikomu povolena. Před vyšetřovací komisí Otta z Losu trval na tom, že stavovský odpor nebyl vzpourou proti králi, ale obranou privilegií Českého království.[2] Mimořádný tribunál jej odsoudil k popravě – spolu s dalšími „českými pány“. Původní verdikt zněl rozčtvrcení zaživa, ale dostalo se mu částečného omilostnění, takže byl „pouze“ sťat. Na popraviště vešel jako čtvrtý z rytířského stavu a jako sedmý v celkovém pořadí. Byl českobratrské víry, ale kněz tohoto náboženství mu povolen nebyl.[3] Poprava byla vykonána na Staroměstském náměstí dne 21. 6. 1621. Hlavu Otty z Losu přibil popravčí na Staroměstskou mosteckou věž, kde zůstala až do listopadu 1631, kdy byly lebky při vpádu saské armády sejmuty a uloženy k poslednímu spočinutí se všemi poctami v Týnském chrámu. Po odchodu Sasů se lebky záhadně ztratily a o dalších osudech ostatků popravených se pouze spekuluje (rok 2021).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.historie.hranet.cz/heraldika/pdf/palacky1832.pdf (str. 377)
  2. http://exulant.evangnet.cz/?q=system/files/ex221.pdf (str. 5)
  3. PETRÁŇ, Josef. Staroměstská exekuce. Vyd. 4., autorem doplněné a přepracované. vyd. Praha: Rodiče 318 s. ISBN 80-86695-44-1. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]