Přibík Jeníšek z Újezda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přibík Jeníšek z Újezda

Karlštejnský purkrabí za rytířský stav
Ve funkci:
1623 – 1624
Panovník Ferdinand II.
Předchůdce Jindřich Ota z Losu
Nástupce Humprecht Černín z Chudenic

Podkomoří
Ve funkci:
1624 – 1640
Panovník Ferdinand II., Ferdinand III.
Předchůdce Kryštof Vratislav z Mitrovic
Nástupce Jan Jindřich Chanovský z Dlouhé Vsi

Nejvyšší zemský písař
Ve funkci:
1640 – 1651
Panovník Ferdinand III.
Předchůdce Kryštof Vratislav z Mitrovic
Nástupce Oldřich Sezima Karel Skuhrovský ze Skuhrova

Úmrtí 25. březen 1651
Praha
Profese úředník státní služby
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Přibík Jeníšek z Újezda (něm. Przibik Jenissek von Aujezd, lat. Adauctus Genissek de Ugezd; okolo 1580 – 25. březen 1651 v Praze) byl český rytíř a královský úředník, příslušník rodu Jeníšků z Újezda.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Jeníškové z Újezda vzešli z měšťanského prostředí a erb získali na přelomu 15. a 16. století. Jan Jeníšek (+ 1565) sloužil v západních Čechách Šternberkům. Přibík Jeníšek z Újezda byl čtvrtý z pěti synů Buriana st. Jeníška a Reginy z Klenového a Janovic, narozený někdy okolo roku 1580. Vzdělání mu patrně poskytl stejně jako jeho bratrům strýc Jan z Klenového a Janovic, nejvyšší písař Království českého. Jeho památník, dochovaný v pražské Národní knihovně ukazuje, že v letech 1604 až 1605 studoval práva na univerzitě v Ingolstadtu.[1]

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Svou kariéru začal jako menší písař desk zemských. Za stavovského povstání byl vězněn a vypovězen ze země, po změně poměrů na Bílé hoře stal se z něj královský prokurátor v procesu se 27 českými pány[2] a zastupoval krále Ferdinanda při konfiskacích. V červnu 1623 vystřídal Přibíka Jeníška v úřadu královského prokurátora Václav Viduna Obytecký a on sám získal vyhledávaný dobře placený úřad karlštejnského purkrabího za rytířský stav. Od 24. února 1624 zastával úřad podkomořího královských měst, kde nahradil za povstání defenestrovaného sekretáře české kanceláře Filipa Fabricia. Účastnil se i práce protireformační komise, která po vydání Obnoveného zřízení zemského dohlížela na rekatolizaci země. Vrcholu kariery dosáhl jmenováním nejvyšším písařem Království českého dne 28. června 1640, takže patřil do sboru místodržících, kteří spravovali zemi v nepřítomnosti panovníka. Roční příjem nejvyššího písaře byl v roce 1651 odhadován na 10 - 12 000 zl. Při korunovaci Ferdinanda IV. v roce 1646 nesl jako nejvyšší písař novému králi žezlo.[3]

medaile manželů
k založení koleje

Březnice[editovat | editovat zdroj]

V roce 1623 získal panství Březnici. Zámek přestavěl v letech 1625 až 1632, dochovala se jeho zámecká kaple. S manželkou Ludmilou Kateřinou z Talmberka jezuitům ve městě založili v roce 1638 kolej. Pan Přibík pomáhal jesuitům již v roce 1636 zřídit dům v Klatovech, kde byl hybnou silou P. Albrecht Chanovský, jeho častý host na Březnici. Štěpánovice u Klatov byl rodinný jeníškovský statek, prodaný roku 1638 klatovským jezuitům. V Dobré Vodě u Březnice vystavěl v roce 1642 nad studnou s léčivým pramenem kapli sv. Máří Magdaleny.

Erb[editovat | editovat zdroj]

Císař polepšil bezdětnému úředníkovi listinou z 25. dubna 1642 erb a povolil mu vynechat jméno Jeníšek z titulu, takže se nadále psal jako Přibík z Újezda. Jeho synovec a dědic František byl navíc povýšen do stavu svobodných pánů.

Zemřel 25. března 1651 v Praze a pochován je v Březnici v kostele sv. Ignáce.

V kultuře[editovat | editovat zdroj]

  • Jeníškova postava je námětem balady Přibík z Újezda Františka Šohaje z roku 1839.[4]
  • Přibík Jeníšek z Újezda je prodejní název vína z vinařství Židek v Popicích.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. {title}. patricus.info [online]. [cit. 2010-04-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-11-26. 
  2. KUCHYŇOVÁ, Zdeňka. Slavní majitelé zámku Březnice [online]. Radio Praha, 2007-11-16 [cit. 2018-08-14]. Dostupné online. 
  3. BEHENSKÁ, Radka. Jan Jeníšek z Újezda a na Svrčovci [online]. [cit. 2018-08-14]. S. 23-24. Dostupné online. 
  4. Časopis českého musea 1839, s. 154-168

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Radek Bacík, Přibík Jeníšek z Újezda, pobělohorský úředník, Časopis Národního muzea - řada historická, 176, 3-4, 2007, s. 161-191