Prokop Dvořecký z Olbramovic
| Prokop Dvořecký z Olbramovic | |
|---|---|
_1.png) Žeton Prokopa Dvořeckého z Olbramovic (1592) | |
| Hejtman Žateckého kraje | |
| Ve funkci: 1618 – ??? | |
| Podkomoří | |
| Ve funkci: 1619 – 1620 | |
| Panovník | Fridrich Falcký |
| Předchůdce | Purkart Točník z Křimic |
| Nástupce | Kryštof Vratislav z Mitrovic na Březině |
| Člen direktoria Českého království za rytířský stav | |
| Ve funkci: 24. květen 1618 – 4. listopad 1619 | |
| Předchůdce | direktorium ustaveno den po pražské defenestraci |
| Nástupce | činnost direktoria ukončena |
| Úmrtí | 21. června 1621 Staroměstské náměstí nebo Praha |
| Příčina úmrtí | poprava stětím |
| Profese | správní úředník a rytíř |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Prokop Dvořecký z Olbramovic (* ? – 21. června 1621, Praha) byl český rytíř z rodu Dvořeckých z Olbramovic, člen direktoria českých stavů v době stavovského povstání (1618–1620). Dříve působil jako císařský rada, za vlády zimního krále Fridricha Falckého vykonával post podkomořího (1619–1620).
Život
[editovat | editovat zdroj]_2.png)
Prokop se narodil jako nejmladší syn Kuneše Dvořeckého z Olbramovic. Díky sňatku s Annou Vachtlovnou z Pantenova († 1590) získal kounické panství, které v roce 1599 prodal. Poté dva roky do roku 1601 držel Želiv a v roce 1601 koupil Mašťov a další statky v Krušných horách. V roce 1615 zakoupil Vršovice s Kystrou. Před povstáním zastával funkci nejvyššího berníka.[1] Roku 1618 se stal direktorem, správcem země, hejtmanem žateckého kraje[2] a podkomořím Fridricha Falckého. Se svou druhou ženou Annou z Kralovic měl dva syny Václava Štěpána († 1619) a Jana Ferdinanda.
Události po bitvě na Bílé hoře
[editovat | editovat zdroj]Hned po bitvě na Bílé hoře žádal o milost, leč marně. V únoru 1621 jej dle císařského listu zatkli a uvěznili v Bílé věži Pražského hradu. Mimořádný tribunál jej odsoudil k trestu smrti. Byl popraven na Staroměstském náměstí dne 21. června 1621 spolu s dalšími „českými pány“. Původní verdikt zněl rozčtvrcení zaživa, dostal částečné omilostnění, takže byl „pouze“ sťat.[3] Na popraviště vešel jako druhý z rytířského stavu a jako pátý v celkovém pořadí. Kat jeho hlavu pověsil na Staroměstské mostecké věži.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ http://leccos.com/index.php/clanky/dvorecky-,z-olbramovic-na-vrsovicich-prokop Archivováno 16. 7. 2020 na Wayback Machine. Dvořecký z Olbramovic na Vršovicích Prokop
- ↑ http://www.mastov.cz/historie/ Archivováno 20. 6. 2010 na Wayback Machine. Historie obce Maštov
- ↑ PETRÁŇ, Josef. Staroměstská exekuce. Praha: Rodiče, 2004. ISBN 80-86695-44-1. Kapitola Msta, s. 283.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- PETRÁŇ, Josef. Staroměstská exekuce. 4. vyd. Praha: Rodiče, 2004. 320 s. ISBN 80-86695-44-1.
