Dvořečtí z Olbramovic

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Rytíři Dvořečtí z Olbramovic

Dvořečtí z Olbramovic ( von Olbramowitz) jsou český vladycký a později rytířský rod. Svůj predikát odvozovali od Dvorců u Soběslavi, které měli v držení od poloviny 14. století a od Olbramovic u Votic ,kde je zmiňován ve 12. století vladyka Olbram.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Erb Dvořeckých z Olbramovic

V 15. století se oddělili od rozrodu Janoviců, pocházejí podobně jako jejich jmenovci Čejkové z Olbramovic, které leží severně od Votic. Na počátku 15. století se vynořuje jejich předek Kuneš, který zplodil tři syny, jeden z nich, Václav (1449–1516), patří mezi první ověřené předky rodu. Příslušníci rodu sloužili Rožmberkům jako dvořané, drželi Myslovice, Mašťov a samozřejmě i Olbramovice. Většina z nich měla pouze malý majetek, někteří členové umírali v naprosté chudobě. Základ většího dědictví pro svých 5 dcer a 4 syny poskytl až Kuneš (1522–1596). Stavovského povstání se účastnili jeho synové Kuneš Bohuslav a Prokop, člen direktoria stavů a nejvyšší berník Fridricha Falckého, který byl roku 1621 popraven na Staroměstském náměstí. I jeho synovce Kuneše Bohuslava odsoudili k trestu stětím, avšak mladý muž včas emigroval. Dalších sedm členů rodu bylo po bitvě na Bílé hoře trestáno ztrátou majetku.

V průběhu 17. století pravděpodobně vymírají či chudnou a mizí z historického podvědomí, neboť doba pobělohorská jim jako účastníkům stavovského povstání nepřeje. Jedním z těchto členů byl i Bedřich Dvořecký z Olbramovic, jenž byl za účast v povstání zbaven všeho majetku, avšak císařským rozhodnutím 13. března 1623 je jeho ženě Prudencii rozené Myslíkové z Hyršova navrácen lenní manský statek v Ouběnicích za úhradu třetiny pokuty z 1400 kop grošů ( což byla odhadní cena jejich panství), neboť se ze všech zmíněných účastnil Bedřich povstání nejméně.[2]

V roce 1651 je pak na Ouběnicích připomínán jako rytířský man k královskému hradu Dobříši Jakub Hoffman (což je německý ekvivalent jména Dvořecký) a jeho žena Regina Kateřina, z Hyršova (dcera Prudencie a jejího bratrance Ludvíka Myslíka z Hyršova).[3] Smrtí Reginy Kateřiny a zchudnutím již tak zatíženého statku Ouběnice přechází manství na Kateřininu nevlastní sestru Johannu Malovcovou roz. z Olbramovic ( dcera Prudencie a Bedřicha Dvořeckého z Olbramovic) a vyplacení potomci Hoffmannů sumou 800 kop grošů se usazují v Příbrami a posléze v Podbrdsku (Berounsku) jako kováři či mlynáři a to především ve vsích Osov a Běštín.[4] Někerými badateli je rod dokonce označován jako Hoffmanné z Hyršova.[5] Jako potomek rodu je i uváděn český římskokatolický duchovní a historik Jakub Dvořecký (21. července 1750 Telč – 27. dubna 1814 Třebíč).

Erb[editovat | editovat zdroj]

S Čejky mají podobný i erb, na modrém podkladu se nachází stříbrnočervená orlice, jež má uprostřed zlatou pružinu. Tento znak používalo i několik dalších rodů, avšak pouze Dvořečtí jej ponechali v původní podobě.

Významní členové rodu[editovat | editovat zdroj]

Příbuzenstvo[editovat | editovat zdroj]

Spojili se s Myslíky z Hyršova, Malovici, Lukavci, Věžníky, Kořenskými z Terešova, pány z Říčan a dalšími rody.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého - 15.díl Kouřimsko. Praha: Argo, 1999. S. 245. 
  2. BÍLEK, Tomáš Václav. Dějiny konfiskací v Čechách po r. 1618. Praha: Řivnáč, 1882. 1470 s. S. 88. 
  3. KLÍMOVÁ, H. Berounsko — Soupis poddaných podle víry z roku 1651. Praha: Národní archiv, 2017. S. 206. 
  4. HRADECKÝ, Emil. Berní rula 26 – Kraj Podbrdský. Praha: Státní pedagogické nakladatelství Praha, 1952. S. 241. 
  5. HODYS, Josef. Památník okresu Dobříšského. první. vyd. Praha: Politika v Praze, 1898. 180 s. S. 121. 
Tento článek obsahuje text (volné dílo) z hesla „Dvořecký z Olbramovic“ Ottova slovníku naučného, jehož autorem je August Sedláček.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HALADA, Jan. Lexikon české šlechty : Erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. Díl 1. Praha: Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Dvořečtí z Olbramovic, s. 47–48. 

Související články[editovat | editovat zdroj]