Martin Fruwein z Podolí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Martin Fruwein z Podolí
Narození Kowary
Úmrtí 7. června 1621
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Martin Fruwein z Podolí (? Kowary7. června 1621, Praha; psán též Fruewein[1]) byl pražský měšťan, purkrabí zemských desk a účastník Stavovského povstání v letech 16181620.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Martin Fruwein pocházel ze Slezska, odkud přišel v roce 1597 do Prahy, kde se na Starém městě pražském stal měšťanem a advokátem. Později za ním přišel do Prahy i jeho bratr Benjamin působící rovněž jako advokát. Martin měl tři syny (Eliáše, Felixe a Matyáše) a Benjamin jednoho (Adama).[2]

Zastával významné postavení v Jednotě bratrské a stal se voleným zástupcem evangelických stavů (defensorem) a od roku 1611 členem stavovské vlády (direktoria). Jako zástupce měšťanského stavu se zúčastnil konspirační schůzky v předvečer druhé pražské defenestrace. Po povstání byl zvolen direktorem městského stavu a Fridrichem Falckým jmenován hofrychtéřem královských i věnných měst. Taktéž od něj získal predikát "z Podolí".

Po porážce stavovského povstání byl zajat, oloupen a podroben mučení.

Nejdříve byl z podzemního vězení Staroměstské radnice přemístěn do Bílé věže na Pražském hradě. Odtud vodil velitel hradní stráže Petr Příchovský z Příchovic s ozbrojeným doprovodem jednotlivé vězně do soudní síně k výslechům.

Koncem května 1621 byly vyneseny rozsudky. Martin Fruwein měl být společně s dalšími sedmadvaceti pány popraven na Staroměstském náměstí. Ještě před popravou mu měl být vyříznut jazyk, neboť nejvíce prý zhřešil proti císařskému majestátu svými projevy. Pak měl být sťat a jeho tělo rozčtvrceno.

Císaři Ferdinandu II. Habsburskému se však protokoly z výslechů nějak nezdály, a proto někteří vězni měli být vyslechnuti na mučidlech. Jedním z nich byl i Martin Fruwein. Ten v pondělí 7. června 1621, když jej, nemocného a ležícího v žalářní kobce v nejvyšším patře, předváděli k výslechu, pod záminkou odchodu na toaletu, se v podstřeší věže protáhl vikýřem, ze střechy skočil a byl nalezen mrtev v Jelením příkopu Pražského hradu.[3]

Císařský místodržitel a předseda exekuční komise Karel z Lichtenštejna napsal do Vídně císaři, že se Martin Fruwein zabil ze zoufalství a strachu před trestem.

Bylo rozhodnuto vykonat krvavý ortel i na mrtvém těle. Hlava byla přibita na šibenici na Koňském trhu, dnešní Václavské náměstí, jedna čtvrt těla byla pověšena u silnice na bělohorské pláni, ostatní před městské brány na dalších třech světových stranách.[4]

Martin Fruwein byl také úzce spjat s Janem Jiřím ze Švamberka, což nebylo mezi členy stavů nic neobvyklého. Jisté přátelství dokazuje štambuch Jana Jiřího ze Švamberka, ve kterém se nachází kresba Fruweinova erbu s heslem "Pomni na smrt" a datací k roku 1609.[5] Toto heslo jej dále může (s největší pravděpodobností) vázat k Řádu lebky, jehož zakladatelem byl Petr Vok z Rožmberka, tedy původce švamberského dědictví. Ten řádu určil právě heslo Memento Mori, lat. "Pamatuj na smrt".

Připomínka na Staroměstském náměstí[editovat | editovat zdroj]

V roce 2011 v předvečer vzpomínkové akce k 390. výročí českého stavovského povstání umělecká skupina Ztohoven umístila na dlažbě staroměstského náměstí v Praze 28. kříž za tuto oběť.[6] [7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. TENORA, Jan. Soud nad účastníky povstání v Praze roku 1621. Hlídka. Praha: 1921, roč. XXXVIII, s. 485.  
  2. KAPLICKÝ, Václav. Veliké theatrum. Prolog k tragédii, jejíž jméno je třicetiletá válka. 1. vyd. Praha : Československý spisovatel, 1977. 253 s. (Žatva). S. 30.  
  3. Pravá příčina pádu nebyla dosud objasněna – pokus o útěk, sebevražda anebo úmyslná vražda nepohodlného svědka (KOBROVÁ s.37–44)
  4. HRUBEŠ, Josef; HRUBEŠOVÁ, Eva. Věže v dějinách stověžeté Prahy. 1.. vyd. Praha : Rozmluvy ve spolupráci s Leda, 2008. 287 s. S. 26 - 29.  
  5. Štambuch Jana Jiřího ze Švamberka Ilustrovaný památník Jana Jiřího ze Švamberka, SOkA Jindřichův Hradec, 2.8.2013
  6. Skupina Ztohoven dala na Staroměstské náměstí 28. kříž - Aktualne.cz
  7. Kolik bylo popraveno českých pánů? - ct24.cz

Literatura[editovat | editovat zdroj]