Popelka Biliánová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Popelka Biliánová
Popelka Biliánová
Rodné jméno Marie Popelková
Narození 27. ledna 1862
Králův Dvůr
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 7. března 1941 (ve věku 79 let)
Praha
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Místo odpočinku Vyšehradský hřbitov
Povolání spisovatelka
Národnost česká Československo
Významná díla Do panského stavu,
Paní Katinka z Vaječného trhu
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popelka Biliánová (27. ledna 1862, Králův Dvůr[1]7. března 1941, Praha), rozená Marie Popelková, byla česká vlastenecká spisovatelka, dramatička a publicistka, autorka řady sentimentálních próz, osvětová pracovnice v ženském hnutí.

Pamětní deska na vyšehradském domku, kde autorka dlouho žila a zemřela
Domek výběrčího mýta a potravní daně na pražském Vyšehradě, postavený roku 1841. Od 90. let 19. století až do své smrti roku 1941 v něm žila spisovatelka a sběratelka místních pověstí Popelka Biliánová

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se roku 1862 v Králově Dvoře u Berouna jako dcera kupce Václava Popelky. Když jí bylo patnáct let, přišel její otec o všechen majetek a byl nucen se přestěhovat do Prahy. Zde chtěla dále studovat na Učitelském ústavu, nebyla však přijata kvůli slabému zraku. Působila tedy jako vychovatelka, od svého strýce si půjčovala knihy významných českých buditelů. Dostalo se jí však zvláštního privilegia – směla navštěvovat některé přednášky na Karlově univerzitě, kde mezi studenty byla jediná dívka.

Proslula velkým vlasteneckým cítěním a charitativní prací. Pořádala různé výlety po českých historických místech, organizovala sbírky šatstva, bot i hraček pro chudé děti především z českého pohraničí. Jako první v Čechách použila skautské prvky v dívčím prostředí a v roce 1912 zorganizovala prázdninové osady pro dívky[2]. Pracovala také pro Ústřední spolek českých žen, kde se vedle kurzů šití a vaření konaly také přednášky o emancipaci žen a o jejich vzdělání.

Díky této své činnosti se seznámila s nedostudovaným právníkem Arnoštem Biliánem, za něhož se roku 1892 provdala. Po uzavření sňatku se odstěhovala s manželem na Vyšehrad do domku výběrčího mýta a potravní daně, kde žila až do své smrti (na tomto domě se dodnes nachází její pamětní deska). Se svým manželem měla tři děti, kterým všem umožnila získat vysokoškolské vzdělání, přestože její manžel roku 1918 spáchal kvůli depresím sebevraždu.[3] Aby mohly děti studovat na vysoké škole, přivydělávala si psaním různých fejetonů a článků do novin a časopisů a také tvorbou nenáročných příběhů pro dívky, které lze zařadit do tzv. červené knihovny.

Ve své literární tvorbě čerpala z tradice historické prózy a lidového čtení. Psala básně s mytologickými náměty, různé črty, humoresky, povídky, romány i divadelní hry. Sbírala pražské, zejména vyšehradské pověsti a literárně je upravovala. Zájem o folklór jí vedl i k zaznamenávávání dětských her a lidových zvyků z různých ročních dob.

Ve stáří se její problémy se zrakem výrazně zhoršily. Nakonec dostala šedý zákal a po operaci oslepla úplně. Zemřela roku 1941 v Praze v domku na Vyšehradě.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Z našich zkazek (1891), kniha veršů,
  • Všem ke štěstí (1901), povídka,
  • Při osmi dětech (1903), povídka,
  • Dětské hry kolové (1904), zaznamenané dětské hry,
  • Z tajů pražských pověstí (1904, 1905), společně s Karlem Chalupou, dva díly,
  • Pověsti vyšehradské (1905), pověsti autorkou zaznamenané nesahají sice dále než k počátku 19. století a ne všechny jsou opravdu lidového původu, přesto tvoří nedílnou součást pražské mytologie.
  • Hra s panenkou (1905), zaznamenané dětské hry,
  • O dívčím skautingu (1914),
  • Do panského stavu (1907, rozšířeno 1916, definitivně 1920 v šesti svazcích), humoristický román o chudé rodině Kráčmerových, která vyhrála dva milióny v loterii a dostala se tak do lepší společnosti. Matka Kráčmerka se však jen těžce vpravuje do role vznešené paní domácí, protože je to v hloubi srdce stále prostá zelinářka se zlatým srdcem a panské móresy jsou jí z duše protivné.
  • Z letního bytu (1915), divadelní hra pro mládež,
  • Kocour v pensionátě (1915), divadelní hra pro mládež,
  • Vyšehradský vodník (1915), divadelní hra pro mládež,
  • Barborka (1915), divadelní hra pro mládež podle staročeského bájeslovného námětu,
  • Pod selský krov (19211922), čtyřdílný román z vesnického prostředí,
  • Mánina s Bábinou (1922), povídka,
  • Po cestičkách k oltáři (1922), sbírka povídek,
  • Paní Katinka z Vaječného trhu (1924), humoristický román o trhovkyni Katynce,
  • Ze zápisků domácího šotka (1922), sbírka povídek,
  • Šotkova žeň (1922), sbírka povídek.

Pseudonymy[editovat | editovat zdroj]

Svá díla publikovala také pod pseudonymy: Jan Bílý, Jan Černý, Vyšehradská. Rovněž její vlastní jméno se vyskytuje v různých variantách: Mařenka Popelková, Popelka M. Biliánová i Bilianová.

Filmové adaptace[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • CHLÍBCOVÁ, Milada. heslo Popelka Biliánová. In: Lexikon české literatury 1 (A-G). Praha: Academia, 1985. S. 233.
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A-J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 99. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 5. sešit : Bi-Bog. Praha: Libri, 2006. 478-585 s. ISBN 80-7277-309-7. S. 506-507. 

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Historie českého skautingu a serveru skaut.org
  3. Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých VYŠ Z7, s. 289. Dostupné online.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]