Přeskočit na obsah

Jindřich IV. Anglický

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jindřich IV. Anglický
král Anglie a pán Irska
Portrét
Jindřich IV. Anglický
Doba vlády30. září 139920. březen 1413
Korunovace13. říjen 1399
Narození3. duben 1366
Bolingbroke Castle, Lincolnshire, Anglie
Úmrtí20. březen 1413
Westminster, Londýn, Anglie
PohřbenCanterburská katedrála
PředchůdceRichard II.
NástupceJindřich V. Plantagenet
ManželkaMarie de Bohun, Jana Navarrská
PotomciJindřich, Tomáš, Jan, Humphrey, Blanka, Filipa
RodLancasterové
DynastiePlantageneti
OtecJan z Gentu
MatkaBlanka z Lancasteru
PodpisPodpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jindřich IV. (3. duben 136620. březen 1413), byl králem Anglie v letech 13991413. Narodil se na Bolingbrokském hradu v Lincolnshire a tak je také známý jako Jindřich z Bolingbroke. Jeho otcem byl Jan z Gentu, třetí syn krále Eduarda III. z rodu Plantagenetů, v době vlády Richarda II. velmi vlivný šlechtic. Jindřichovou matkou byla Blanka, dědička rozsáhlého panství hrabat z Lancasteru.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Jan z Gentu zemřel roku 1399 a Richard bez vysvětlení zrušil právní dokumenty, které měly Jindřichovi zajistit dědictví po jeho otci. Jindřich se setkal s Thomasem Arundelem, předchozím a budoucím arcibiskupem canterburským, který byl zbaven úřadu pro svou spolupráci s Lordy odvolateli. Jindřich a Thomas Arundel se vrátili do Anglie v době, kdy byl Richard na vojenském tažení v Irsku. S Arundelovou podporou zahájil Jindřich vojenskou akci proti svým nepřátelům a nařídil svým vojákům vyplenit Cheshire.

Brzy získal dostatek moci a podpory, aby se mohl prohlásit králem, uvěznit Richarda, který později ve vězení zemřel, a přeskočit v následnictví Richardova sedmiletého syna Edmunda z Mortimeru. Jindřich byl korunován anglickým králem 13. října 1399 a jako první král po ovládnutí Anglie Normany pronesl svou řeč v angličtině. Jindřich musel vyřešit, co s uvězněným Richardem. Poté, co se nezdařil pokus o jeho vraždu v lednu 1400, možná nařídil, aby byl Richard zabit. Jinou verzí je, že Richard ve vězení zemřel hlady – každopádně zemřel 14. února 1400.

Jindřich musel po většinu času své vlády čelit vzpourám, spiknutím a pokusům o atentát. V prvních deseti letech jeho vlády se vzbouřil Owain Glyndur, který se roku 1400 prohlásil princem z Walesu, a Henry, hrabě z Northumberlandu. Při svých úspěších ve vojenském potlačení těchto vzpour měl podporu ve vojenských schopnostech svého syna Jindřicha, následníka anglického trůnu.

V pozdním období jeho vlády Skotové rozšířili pověst o tom, že původní král Richard je živ a nachází se u skotského dvora a čeká na pokyn svých příznivců, aby se vrátil do Londýna. Dokonce našli i muže vzhledem podobného Richardovi, aby tak podpořili vzpouru proti Jindřichovi, ale tato snaha neměla úspěch.

Poslední léta jeho života byla poznamenána nemocemi. Byl postižen kožními chorobami, s akutními problémy v červnu 1405, dubnu 1406, červnu 1408, během zimy 1408–1409, v prosinci 1412 a nakonec v březnu 1413; tento nápor choroby vedl k jeho smrti.

Jindřich IV. zemřel v domě opata z Westminsteru. Byl pohřben, na rozdíl od mnoha jiných anglických králů, v Canterburské katedrále, v severním křídle poblíž hrobky Tomáše Becketa.

Jindřich se 27. července 1380, 19 let před nástupem na trůn, oženil s Marií de Bohun. S ní měl zřejmě sedm dětí – první syn Eduard zemřel krátce po narození.

Marie zemřela roku 1394. 7. února 1403 se Jindřich oženil podruhé. Jeho druhou manželkou byla Jana Navarrská, dcera Karla, krále navarrského. S ní Jindřich neměl žádné potomky. To, že měl roku 1399 čtyři syny, přispělo k jeho úspěchu v nástupu na trůn, protože Richard II. neměl děti žádné.

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Henry IV of England na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]