Blanka z Lancasteru

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Blanka z Lancasteru
The Lady and the unicorn Taste det3.jpg
Narození 25. března 1345
Hrad Bolingbroke
Úmrtí 12. září 1368 (ve věku 23 let)
Tutbury Castle
Příčina úmrtí mor
Místo pohřbení Katedrála svatého Pavla
Manžel(ka) Jan z Gentu
Děti Jindřich IV. Anglický
Filipa Lancasterská
Alžběta z Lancasteru
Rodiče Jindřich z Grosmontu a Isabela z Beaumontu
Příbuzní Maud, Countess of Leicester
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Blanka Lancasterová (3. ledna 134512. září 1369) byla anglická šlechtična a dědička. Byla první manželkou Jana z Gentu a jejich syn Jindřich se stal anglickým králem.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Blanka Lancasterová byla nejmladší dcera Jindřicha z Grosmontu, prvního lancasterského vévody, a jeho manželky Izabely z Beaumontu. Ona a její starší sestra Maud se narodily v Bolingbrokeském zámku v Lindsey. Jejími prarodiči z otcovy strany byli Jindřich, třetí lancasterský hrabě, a Maud de Chaworthová. Z matčiny strany to byli Jindřich z Beaumontu, první buchanský hrabě, a Alice Comynová. Blančina sestra Maud se poprvé provdala za Ralfa ze Staffordu, jejím druhým manželem byl Vilém I., vévoda z Bavorska. Navzdory těmto dvěma sňatkům neměla její sestra žádné děti, které by se dožily dospělosti.

Manželství[editovat | editovat zdroj]

Blanka se 19. května 1359 v Readingském opatství vdala za svého bratrance z třetího kolene, Jana z Gentu, který byl třetím synem vládnoucího anglického krále Eduarda III. O manželství se říkalo, že bylo šťastné. Blančini současníci ji popisovali jako velmi pěknou ženu se světlými vlasy, modrýma očima a mírným, klidným chováním.

Děti[editovat | editovat zdroj]

Blanka porodila sedm dětí, ale jen tři se dožili dospělosti.

Zděděné tituly[editovat | editovat zdroj]

Titul lancasterského vévody zanikl po smrti Blančina otce v roce 1361, jelikož neměl žádného mužského dědice. Díky sňatku s Blankou se Jan z Gentu stal lancasterským hrabětem, hrabětem z Derby, z Lincolnu a leicesterským hrabětem (tyto tituly však obdržel až v roce 1362 po smrti Blančiny sestry Maud, která neměla potomky). Později bylo Janovi věnováno i lancasterské vévodství. Vliv a moc, které získal díky těmto titulům, mohly vést k tomu, že se Jan mohl stát Nejvyšším soudcem Anglie (Lord High Steward of England).

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Blanka Lancasterová na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]