Humphrey z Gloucesteru

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Humphrey z Lancasteru
Portrét
Narození 3. října 1390
Londýn
Úmrtí 23. února 1447 (ve věku 56 let)
Bury St Edmunds
Pohřben St Albans Cathedral
Potomci Antigone of Gloucester, Arthur of Gloucester a child Plantagenet
Otec Jindřich IV. Anglický
Matka Marie de Bohun
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Erb Humphreyho, vévody z Gloucesteru

Humphrey z Lancasteru, vévoda z Gloucesteru (3. října 1390 - 23. února 1447 Bury St. Edmunds) byl anglický šlechtic a po jistý čas regent Anglie. Byl pátým synem anglického krále Jindřicha IV. a jeho první manželky Marie de Bohun.

Jméno Humphrey dostal po svém dědečkovi Humphreyovi de Bohun, hraběti z Herefordu. V roce 1414 byl Humphrey povýšen na vévodu z Gloucesteru a hraběte z Pembroke.[1] V roce 1415 nastoupil na místo lorda strážce pěti přístavů. Když v roce 1422 zemřel jeho bratr král Jindřich V., stal se regentem království a ochráncem svého mladého synovce Jindřicha VI.[2]

Kolem roku 1422 se oženil s Jakubou, vévodkyní ze Straubingu-Hollandu, dcerou vévody Viléma II. ze Straubingu-Hollandu. Manželství dalo Humphreymu titul hraběte holandského, zélandského a henegavského, který si ovšem nárokoval také burgundský vévoda Filip Dobrý.

Manželství bylo zrušeno v roce 1428 a Jakuba zemřela vyděděna v roce 1436. Gloucester se pak oženil se svou bývalou milenkou Eleanor Cobhamovou. Humphreyovy děti pravděpodobně s Eleanor Cobhamovou[3] byly Antigone Plantagenetová, která se provdala za Henryho Graye, hraběte z Tancarville, a Jan Plantagenet, který zemřel mladý.

V roce 1441 byla Eleanor Cobhamová souzena za čarodějnictví proti králi. Byla obviněna ze snahy zabezpečit vládu svého manžela magií. Jednalo se o pokus dvorní strany kolem kardinála Jindřicha Beauforta a Viléma de la Pole, vévody ze Suffolku, oslabit vliv, který měl její manžel na Jindřicha VI.[4] Byla odsouzena projít třikrát naboso Londýnem a k následnému doživotnímu vězení. Zemřela ve vězení.

Proces oslabil Gloucesterovo postavení u dvora. V roce 1444 se již nepodílel na mírových jednáních v Tours, kde se dohodla svatba mezi Jindřichem VI. a Markétou z Anjou. Král se dále zavázal, že se vzdá hrabství Maine.[4] Když se Gloucester o této tajné klauzuli dozvěděl, chtěl ji projednat v parlamentu.

Vévoda ze Suffolku jednal rychle a nechal ho v roce 1447 zatknout a obvinit z velezrady. O několik dní později Gloucester zemřel za nejasných okolností v Bury St. Edmunds v Suffolku.[4]

Suffolk ho přežil o celé tři roky. Byl zabit za stejně záhadných okolností jako vévoda z Gloucesteru. Mezi lidmi byl Gloucester znám jako dobrý vévoda Humphrey.[5]

Humphrey založil knihovnu v Oxfordu darem více než 250 knih. Slíbil i peníze na stavbu nové budovy, jež pak byla zničena v 16. století.[6] Jeho jméno připomíná knihovna Duke Humfrey’s Library, která je součástí Bodleyovy knihovny v Oxfordu.

Humphrey z Gloucesteru se objevuje jako postava ve hrách Jindřich V. a Jindřich VI. od Williama Shakespeara.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Humphrey, Duke of Gloucester na německé Wikipedii.

  1. Powicke & Fryde: Handbook of British Chronology. Second Edition, London, 1961, S. 430
  2. H. Vollrath & N. Fryde (Hrsg.): Die englischen Könige im Mittelalter; Von Wilhelm dem Eroberer bis Richard III. Beck, 2004, ISBN 3-406-49463-3, S. 189
  3. Alison Weir. [s.l.]: [s.n.] ISBN 978-0099539735. 
  4. a b c H. Vollrath & N. Fryde (Hrsg.): Die englischen Könige im Mittelalter; Von Wilhelm dem Eroberer bis Richard III. Beck, 2004, ISBN 3-406-49463-3, S. 192
  5. H. Vollrath & N. Fryde (Hrsg.): Die englischen Könige im Mittelalter; Von Wilhelm dem Eroberer bis Richard III. Beck, 2004, ISBN 3-406-49463-3, S. 193
  6. Alan & Veronica Palmer: The Pimlico Chronology of British History; from 250.000 BC to the Present Day. Pimlico, 1996, ISBN 0-7126-7331-8, S. 122