Budyně nad Ohří (hrad)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Budyně nad Ohří

celkový pohled na hrad Budyně nad Ohří
Základní informace
Sloh gotický/renesanční
Výstavba 11. století (dvorec)
Přestavba 2. polovina 13. století (gotický hrad), po r. 1463, po r. 1585 (renesanční), 1823, 19021911, po r. 1975
Stavitel neznámý
Další majitel Přemyslovci, Lucemburkové, Zajícové z Hazmburka, Šternberkové, Ditrichštejnové, Herbersteinové
Současný majitel město Budyně nad Ohří
Poloha
Adresa Mírové náměstí 1, Budyně nad Ohří, Česká republikaČeská republika Česká republika
Souřadnice
Budyně nad Ohří
Red pog.svg
Budyně nad Ohří
Budyně nad Ohří, Česko
Další informace
Kód památky 22381/5-1954 (PkMnMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrad Budyně nad Ohří se nachází ve stejnojmenném městě zhruba deset kilometrů západně od Roudnice nad Labem nedaleko řeky Ohře. Byl vystavěn jako vodní hrad ve druhé polovině 15. století rodem Zajíců z Hazmburka. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Původně dřevěný hrad byl majetkem českých panovníků. Na počátku 12. století jej přestavěl český král Přemysl Otakar I. z kamene v gotickém slohu. Roku 1316 dobyl Budyni Jan Lucemburský, který ji následně prodal roku 1336 Zbyňkovi z Valdeka a Hazmburka z rodu Zajíců z Hazmburka. Za jejich vlády doznal hrad i celé panství největšího rozvoje.

Ve druhé polovině 15. století zde Jan Zajíc vybudoval pozdně gotický hrad, obehnaný hradbami a vodním příkopem. Zajíc zastával významnou funkci dvorského sudího. Postavil se ale na odpor proti králi Jiřímu z Poděbrad a roku 1469 dokonce podpořil uherského vládce Matyáše Korvína. Proto byl hrad královským vojskem obklíčen, avšak Jan Zajíc z něj stačil uprchnout do Žitavy.

Zachovalé gotické zdivo

Roku 1551 zde vybuchl sklad střelného prachu, což vedlo k poškození kamenné stavby. Ve druhé polovině 16. století byl přestavěn na renesanční zámek. Tehdejší majitel Jan Zbyněk Zajíc z Hazmburka se však přestavbou natolik zadlužil, že musel celý komplex prodat roku 1613 rodu Šternberků. Novým vlastníkem se stal Adam ze Šternberka, který sloučil budyňské a libochovické panství, což předznamenalo úpadek hradu. Za třicetileté války byla celá Budyně dobývána a později i vydrancována Sasy. Po válce sloužil zámek již pouze jako sídlo hejtmana a úředníků. Roku 1759 za sedmileté války při obléhání města Prusy byl těžce poškozen požárem. V roce 1823 bylo zbořeno východní a jižní palácové křídlo společně s věží. V letech 19001913 proběhla na zámku zásadní rekonstrukce, kterou umožnili noví vlastníci zámku, rod Herbersteinů. Renesanční interiéry zrestauroval v letech 19081913 R. Říhovský.

Roku 1945 se stal majetkem města Budyně. Do současné podoby byl přebudován v sedmdesástých a devadesátých letech dvacátého století, kdy došlo například k rekonstrukci hradeb. Po uplatněném restitučním nároku rodinou Herbersteinů byl soudem definitivně přiznán 27. září 1994 do vlastnictví města. Nejvýznamnější částí zámku je Zlatý sál, ve kterém lze vidět renesanční malbu znaků architektur a výjevů ze života šlechty v 16. století.

Jandovo muzeum[editovat | editovat zdroj]

Ve dvacátých letech 20. století bylo založeno v prostorách hradu Jandovo muzeum. Stalo se tak hlavně díky přispění mnoha cestovatelů a soukromých sbírek obyvatel, žijících v okolí města. Za pozornost stojí například vycpanina krokodýla, který sem byl dovezen z Egypta na počátku 16. století panem Zajícem. Naleznete zde také zakládací listinu města Budyně nad Ohří ze 13. století.

Před rekonstrukcí roku 1975 bylo muzeum uzavřeno a přestěhováno do depozitu. Díky aktivitě městského úřadu a nadaci Historické a kulturní dědictví regionu města Budyně nad Ohří se jej podařilo roku 1997 obnovit, avšak s poněkud změněnou expozicí.

Dnes zde můžete například spatřit ukázku alchymistické dílny a laboratoře, které se nacházejí v autentických prostorách, kde se skutečně za vlády Rudolfa II. provozovala alchymie.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2012-10-14]. Katalogové číslo 133321 : Hrad. Památkový katalog. MonumNet: [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [2].  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Litoměřicko a Žatecko [PDF na CDROM]. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency. Kapitola Budyně hrad, s. 12–25.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]