Dražice (hrad)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dražice
Torzo věže
Torzo věže
Základní informace
Sloh gotický
Architekt mistr Vilém
Výstavba před rokem 1264
Zánik konec 16. století
Stavebník Řehoř z Litovic
Další majitelé Vartenberkové, Škopkové z Dubé
Poloha
Adresa Dražice, Benátky nad Jizerou, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Dražice
Dražice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 17040/2-1552 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dražice jsou zřícenina hradu ve stejnojmenné vesnici ve Středočeském kraji na terase nad pravým břehem řeky Jizery v nadmořské výšce 220 metrů. Od roku 1958 je chráněna jako kulturní památka ČR.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1264 a jeho stavitelem byl zřejmě purkrabí Pražského hradu Řehoř (Řehník) z Litovic.[2] Jeho syn, pražský biskup Jan IV. z Dražic, nechal hrad v letech 1333 až 1334 výrazně přestavět. Přestavbu řídila stavební huť mistra Viléma.[3] Dalším majitelem se stal Janův bratr Řehoř a později také synovec Jan z Dražic, který založil nedaleké město Benátky nad Jizerou. Roku 1400 se Dražice uvádějí v držení rodu Vartenberků a o dva roky později je získal Aleš Škopek z Dubé. Během husitských válek byl hrad v roce 1424 vypálen katolickým vojskem, ale byl obnoven. Znovu dobyt a vypálen byl zřejmě roku 1448 vojskem krále Jiřího z Poděbrad. V té době ho vlastnil rod pánů z Kunvaldu, kteří jej prodali Hynku Bořitovi z Martinic a ten v roce 1512 Bedřichovi z Donína. Donínové si však v roce 1526 postavili pohodlnější zámek v Benátkách. Hrad byl potom zřejmě opuštěn, ale jako pustý se uvádí až roku 1599.[2]

Interiér paláce s krbovými komíny a otiskem roubené komory ve třetím patře
Torzo věže s kaplí

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Hrad stál na malé a nevýrazné ostrožně na říční terase nad Jizerou. Podobu předhradí neznáme, protože v jeho místech vznikl mladší hospodářský dvůr. Jádro obepínal široký příkop a s výjimkou čelní strany také val. Chránila ho hradba, za kterou stál bergfrit doložený archeologickým průzkumem. Za věží byl dvoutraktový palác. Další budova stála u hradby v čele hádra. Během přestavby Jana IV. z Dražic byla zvýšena hradba a zesílena parkánem. Ze starého paláce zůstalo pouze přízemí, nad kterým vznikla tři obytná patra doplněná záchodovou věží a věží s kaplí. Obytné prostory paláce byly plochostropé a vytápěné krby. Ve zbytcích zdiva se dochovaly otisky roubené komory a kvalitní kamenické články. V severovýchodním rohu jádra vznikl menší palác.[3]

Přístup[editovat | editovat zdroj]

Zřícenina stojí na okraji vesnice v zatáčce silnice a je volně přístupná. Na hrad vede odbočka z červeně značené turistické trasy, která vede podél Jizery. Pod hradem také začíná modře značená trasa do Milovic.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-03-07]. Identifikátor záznamu 127646 : Hrad Dražice, zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b ANDĚL, Rudolf, a kolektiv. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Dražice – hrad, s. 103–104. 
  3. a b DURDÍK, Tomáš; SUŠICKÝ, Viktor. Zříceniny hradů, tvrzí a zámků: Střední Čechy. Praha: Agentura Pankrác, 2000. 207 s. ISBN 80-902873-0-1. Kapitola Dražice, s. 19–21. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Dražice, s. 122–124. 
  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Boleslavsko. Svazek X. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 406 s. Kapitola Dražice a Benátky, s. 236–246. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Dražice ve Wikimedia Commons
  • Dražice na Hrady.cz
  • Česká televize. Krajinou příběhů českých hradů známých i neznámých [online]. Česká televize [cit. 2015-03-07]. Vložené video. Dostupné online. 
  • KROBOVÁ, Adriana. Dražice: Sídlo posledního biskupa pražského [online]. Český rozhlas, 2012-10-14 [cit. 2017-09-10]. (Po stopách dávných hradů a tvrzí středních Čech). Vložené audio s citacemi Augusta Sedláčka a komentáři Tomáše Durdíka. Dostupné online.