Smolná kniha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Vyobrazení popravy v městské kronice v Lucernu (1513)

Smolná kniha, též černá kniha, popravčí kniha nebo krevní kniha (lat. acta negra maleficorum, něm. Achtbuch, Blutbuch, Urgichtenbuch) je historický termín pro soudní knihu, která byla vedena u (zpravidla městského) soudu vybaveného hrdelní pravomocí. Obsahuje záznamy výpovědí osob podezřelých z hrdelních zločinů učiněných dobrovolně nebo při výkonu práva útrpného a záznam o provedené exekuci.

Smolné knihy se jako specifické městské knihy sporného soudnictví objevily v období raného novověku, nejstarší dochované smolné knihy pocházejí z první čtvrtiny 16. století. S jejich vedením se končilo za vlády Marie Terezie ve třetí čtvrtině 18. století. Existují i starší středověké knihy, které obsahují obdobné zápisy, ovšem tyto záznamy jsou rozptýlené v pamětních knihách se smíšeným obsahem a nejsou souvisle vedeny v jedné knize.

Zápisy v 16. a na počátku 17. století bývají stručnější. Záznam byl obvykle nadepsán jménem obviněného a obsahoval popis přečinu, kterého se dopustil, jeho výpovědi v mučírně, před mučením na mučidlech a po sejmutí z mučidel, dále případné výpovědi svědků. Na konci byl uveden způsob a datum popravy. Ve smolných knihách vedených od poloviny 17. a v 18. století zápisy obsahují i další informace, jako např. opisy korespondence s královským apelačním soudem v Praze, který od konce 17. století schvaloval na území Čech rozsudky smrti, nebo jsou zde uvedeny účty za vykonání popravy.

Ukázka zápisu ze smolné knihy:

Matouš Krušina z Roštína
Léta Páně 1582, v pondělí před památkou ochtáb Narození Pána Krista, (31. prosince) jakž jest tenž Matouš Krušina z Roštína, předně předstoupíc přikázání boží z svý vůle nenáležitú, Janka Holobrádka zrádně udeříc, k čemuž se sám dobrovolně přiznal, zamordoval a skutek hanebný udělal. Opatrný pan starosta a páni Hradišťané i lovci, právo ctný hradu Buchlova, nález tento podli skutku vykonání mordu hanebnýho činí, aby povinen byl tenž Matouš Krušinů nahořepsaný, pro takový hanebný skutek skrze mistra popravního pod meč hlavú dání trestán. Stalo se ut supra (lat. svrchupsáno).[1]

V přeneseném slova smyslu se dnes označení černá kniha používá pro shromáždění negativních příkladů nějakého jevu z pohledu autora či vydavatele, které jsou zveřejněny v knize, jako např. publikace Černá kniha komunismu.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Verbík, Antonín, Černé knihy práva loveckého na hradě Buchlově, Brno 1976, s. 57.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

(Přehled základní literatury k českomoravským smolným knihám)

  • Bičík, Zdeněk, Knihy smolné, Hradec Králové, Kruh 1969 (výbor z pardubických smolných knih)
  • Cironis, Petros, Kniha černá nebo smolná královského svobodného města Rokycan z let 1573 - 1630 s přílohou pozdějších čarodějnických procesů, Rokycany, Státní okresní archiv 1995
  • Čížek, Jan, Hrdelní soudnictví města Náchoda v 16. století, Stopami dějin Náchodska 4, 1998, s. 9-52
  • Doušová, Hana, Kutnohorské čarodějnice v 16. století, Sborník vědeckých prací Univerzity Pardubice 5, 1999, s. 115-125
  • Havlůjová, Martina, Ženská kriminalita v Čechách ve světle smolných knih (16.-18. století), Sborník vědeckých prací Univerzity Pardubice 5, 1999, s. 189-211
  • Honcová, Jaroslava, Z říčanských smolných knih, Genealogické a heraldické listy 25, 2005, č. 3-4, s. 19-32
  • Jiřinec, Václav: Kniha černá a smolná. Z pokladů kasejovického archivu, Jižní Plzeňsko 4, 2006, s. 71-76
  • Koudela, Miroslav, Smolná kniha města Šternberka, Ročenka Okresní archiv v Olomouci 1990 (vydáno 1991), s. 85-86
  • Knesl, Edmund - Štarha, Ivan - Verbík, Antonín, Černá kniha města Velké Bíteše, Brno, Blok 1979
  • Knoll, Vilém, Ženy a Židé ve světle chebských středověkých smolných knih. Poznámka k jejich postavení ve městě, In: Acta historico-iuridica Pilsnensia 2006. Sborník příspěvků ze setkání pracovníků kateder právních dějin z České a Slovenské republiky, Plzeň, Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk 2007, s. 55-65
  • Kytka, Josef, Smolná kniha města Milevska, Milevsko 1939
  • Lány, Emil Pavel, Knihy černé jinak smolné při hrdelním soudu v městě Bystrém od roku 1625, Liberec, Cíl 1947
  • Lány, Emil Pavel, Knihy smolné založené léta 1588, Liberec, Cíl 1947
  • Lány, Emil Pavel, Smolná jinak černá kniha města Solnice 1569-1721, Liberec, Severografia 1968
  • Lány, Emil Pavel, Kniha černá jinak smolná města Smidar 1631-1769, Liberec, Severografia 1968
  • Malý, Karel, O smolných knihách a právu útrpném, Dějiny a současnost 3, 1961, s. 16-18
  • Marada, Miroslav, Smolná kniha města Lipníka, Přerov, Státní okresní archiv v Přerově 1994
  • Oberpfalcer, František, Jazyk knih černých jinak smolných, Praha, Česká akademie věd a umění, 1935
  • Oberpfalcer, František, Vyznání na mučidlech. Texty ze starých knih černých, jinak smolných, Praha, F. Borový 1937
  • Oberpfalcer, František, Knihy černé jinak smolné, Český lid 4, 1949
  • Pánek, Jaroslav, Smolná kniha městečka Divišova z let 1617-1751, Praha, Ústav čsl. a světových dějin ČSAV 1977
  • Petráňová, Lydia, Doklady praktik lidové magie ve smolných knihách, In: Magie a náboženství. Sborník příspěvků z konference karpatologické komise pro lidové obyčeje, Uherské Hradiště, Slovácké muzeum 1997, s. 49-55
  • Pohl, Jan, Kniha černá nebo smolná královského svobodného města Rokycan z let 1573-1630, Rokycany, J. B. Zápotočný 1910
  • Renner, Jan, Knihy černé královského města Rakovníka, Rakovník, Musejní spolek 1927
  • Roedl, Bohumír, Smolné knihy města Loun, Sborník Okresního archivu v Lounech 6, 1993, s. 3-108
  • Skála, Emil, Das Egerer Urgichtenbuch, Berlin Akademie-Verlag 1972
  • Straka, Josef, Z táborské knihy černé, Tábor 1937
  • Štarha, Ivan, Smolná kniha Nového Města na Moravě. (Edice zápisu novoměstského hrdelního soudu), Západní Morava 11, 2007, s. 107-131
  • Tecl, Rudolf, Deperditum další táborské smolné knihy ze 16. století, Výběr 41, 2004, č. 4, s. 350-351
  • Verbík, Antonín, Černé knihy práva loveckého na hradě Buchlově, Brno, Blok 1976
  • Weiss, Franz, Das Braunauer Blutbuch. Das Register über die peinlichen Fragen 1550 der Stadt Braunau in Böhmen, Hohenelbe, Deutsche Riesengebirgs-Verein 1927

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]