Přeskočit na obsah

Černá kniha komunismu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Černá kniha komunismu
AutorStéphane Courtois (ed.)
Nicolas Werth
Jean-Louis Panné
Andrzej Paczkowski
Karel Bartošek
Jean-Louis Margolin
Ehrhart Neubert*
Joachim Gauck*
(*německé vydání)
Původní názevLe Livre noir du communisme
PřekladatelZuzana Dlabalová ... et al.
ZeměFrancie
Jazykfrancouzština
Námětkomunismus, totalitarismus
Žánrhistoriografické dílo a esej
Datum vydání6. listopad 1997
Česky vydáno1999
Typ médiaváz.
Počet stran912
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Černá kniha komunismu: Zločiny, teror, represe (ve francouzském originále Le Livre noir du communisme: Crimes, terreur, répression) je kniha z roku 1997 sepsaná kolektivem evropských akademiků a výzkumníků z CNRS. Jejím editorem je Stéphane Courtois.

Kniha se pokouší shrnout rozličné zločiny (vraždy, deportace, mučení, hladomory), které považuje za dílo komunismu. Autoři v tomto kontextu pracují s leninistickým a marxisticko-leninistickým výkladem komunismu a státy, které z těchto ideologií vycházely, počínaje bolševickou revolucí. Popudem k sepsání knihy bylo částečné otevření archivů někdejších komunistických států.[1]

Obsah a kritika

[editovat | editovat zdroj]

Přestože se knize dostalo mnoha pozitivních recenzí od řady publicistů, setkala se i s rozsáhlou kritikou.[2]

První kapitolou knihy je „Úvod“, jehož autorem je Stéphane Courtois. Tři z dalších spoluautorů knihy (Jean-Louis Margolin, Nicolas Werth a Karel Bartošek) se později od Courtoisova úvodu a obecně jeho editorské práce distancovali.[3][4] Margolin a Werth uvedli, že Courtois byl „posedlý“, aby se dobral k číslu 100 milionů mrtvých, což dle jejich názoru vyústilo v „odbytý a zavádějící výzkum“,[5] který spíše připomíná „militantní politický aktivismus“.[2] Sám Margolin, autor kapitoly o Vietnamu, dle vlastních slov „nikdy nedošel k číslu milionu mrtvých (které kniha uvádí)“.[4] Současně kritizovali, že Courtois záměrně zveličoval počty obětí ve specifických zemích[4][6] a odmítli úvodní přirovnání komunismu k nacismu.[2] Předmětem diskusí případně byla i otázka, co lze a co nelze řadit jako „zločin komunismu“.[7][8] Courtois v knize pracuje s počtem 65 až 93 milionů mrtvých.

Britský publicista Seumas Milne pro The Guardian napsal, že „narativ studené války o Hitlerovi a Stalinovi, potažmo pak i nacismu a komunismu, jakožto stejném zlu, relativizuje specifické zločiny nacismu, zcela ignoruje zločiny kapitalismu a kolonialismu a krmí představu, že jakákoliv radikální společenská změna nutně vede k utrpení, vraždění a nezdaru“.[9][10]

Kriticky se řada historiků vyjádřila i ke způsobu, jakým autoři dávají do souvislosti dle z nich nutně nesouvisející události. Historik Michael David-Fox v tomto směru kritizoval koncept „obecného komunismu“, se kterým kniha pracuje.[11][12] Alexander Dallin zpochybnil „zda všechny uváděné případy, od Maďarska po Afghánistán, sdílí totožnou podstatu a zaslouží si proto být seskupeny do jednoho celku – jen proto, že jsou označeny za marxistické nebo komunistické“ a tvrdí, že „je to otázka, kterou autoři sotva rozebírají“.[13]

  1. Černá kniha komunismu se podobá obžalovacímu spisu. iDNES.cz [online]. 1999-03-09 [cit. 2021-01-09]. Dostupné online.
  2. 1 2 3 ARONSON, Ronald. Communism's Posthumous Trial. History and Theory. 2003, roč. 42, čís. 2, s. 222–245. Dostupné online [cit. 2021-01-09]. ISSN 1468-2303. doi:10.1111/1468-2303.00240. (anglicky)
  3. HOFFMANN, Stanley. Review of Le Livre noir du communisme: Crimes, terreur, répression (The Black Book of Communism: Crimes, Terror, and Repression). Foreign Policy. 1998, čís. 110, s. 166–169. Dostupné online [cit. 2021-01-09]. ISSN 0015-7228. doi:10.2307/1149284.
  4. 1 2 3 CHEMIN, Ariane. Les divisions d'une équipe d'historiens du communisme. Le Monde. 1997-10-31. Dostupné online [cit. 2021-01-09]. (francouzsky)
  5. GHODSEE, Kristen. Red Hangover: Legacies of Twentieth-Century Communism. 1. vyd. Durham, USA: Duke University Press, 2017. 140 s. Dostupné online. ISBN 978-0822369493.
  6. GHODSEE, Kristen. A Tale of “Two Totalitarianisms”: The Crisis of Capitalism and the Historical Memory of Communism. History of the Present. 2014-10-01, roč. 4, čís. 2, s. 115–142. Dostupné online [cit. 2021-01-09]. ISSN 2159-9785. doi:10.5406/historypresent.4.2.0115. (anglicky)
  7. HARFF, Barbara. Review of Death by Government. The Journal of Interdisciplinary History. 1996, roč. 27, čís. 1, s. 117–119. Dostupné online [cit. 2021-01-09]. ISSN 0022-1953. doi:10.2307/206491.
  8. PACZKOWSKI, Andrzej. The Strom over the Black Book. The Wilson Quarterly (1976-). 2001, roč. 25, čís. 2, s. 28–34. Dostupné online [cit. 2021-01-09]. ISSN 0363-3276. doi:10.2307/40260182.
  9. Seumas Milne: The battle for history. The Guardian [online]. 2002-09-12 [cit. 2021-01-09]. Dostupné online. (anglicky)
  10. Communism may be dead, but clearly not dead enough. The Guardian [online]. [cit. 2021-01-09]. Dostupné online.
  11. DAVID-FOX, Michael. On the Primacy of Ideology: Soviet Revisionists and Holocaust Deniers (In Response to Martin Malia). Kritika: Explorations in Russian and Eurasian History. 2004-03-18, roč. 5, čís. 1, s. 81–105. Dostupné online [cit. 2021-01-09]. ISSN 1538-5000. doi:10.1353/kri.2004.0007. (anglicky)
  12. MECKLENBURG, Jens; WIPPERMANN, Wolfgang. 'Roter Holocaust'? Kritik des Schwarzbuchs des Kommunismus [A 'Red Holocaust'? A Critique of the Black Book of Communism]. 1. vyd. Hamburg: Konkret Verlag Literatur, 1998. ISBN 3-89458-169-7. (německy)
  13. DALLIN, Alexander. The Black Book of Communism: Crimes, Terror, Repression. By Stéphane Courtois, Nicolas Werth, Jean-Louis Panné, Andrzej Paczkowski, Karel Bartošek, and Jean-Louis Margolin. Trans. Jonathan Murphy and Mark Kramer. Cambridge, Mass.: Harvard University Press, 1999. xx, 858 pp. Notes. Index. Photographs. Maps. $37.50, hard bound.. Slavic Review. 2000-12, roč. 59, čís. 4, s. 882–883. Dostupné online [cit. 2026-04-28]. ISSN 0037-6779. doi:10.2307/2697429. (anglicky)

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]