Anna Fričová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Anna Fričová
Anna Fričová
Anna Fričová
Rodné jméno Anna Kavalírová
Narození 18. dubna 1825
Těchobuz
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 15. března 1893 (ve věku 67 let)
Královské Vinohrady
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Národnost Češi
Manžel(ka) Josef Václav Frič
Děti
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anna Fričová, rozená Anna Kavalírová (18. dubna 1825, Těchobuz[1]15. března 1893, Královské Vinohrady[2]), byla česká básnířka a spisovatelka, manželka Josefa Václava Friče. Jako literární pseudonym užívala jméno Anna Sázavská.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se jako nejstarší dcera pozdějšího zakladatele sklářské huti v Sázavě Františka Kavalíra (1796-1853) a jeho ženy Antonie, rozené Adlerové. Navštěvovala hutní školu v Ostředkově, později školu na Malé Straně v Praze. Roku 1846 se do Prahy odstěhovala trvale a starala se o výchovu svých mladších sourozenců. V roce 1849 byl její bratr František zatčen a Anna ho obětavě navštěvovala a starala se i o další vězně v hradčanské věznici v Praze i později v Komárnu. Tak se seznámila s Josefem Václavem Fričem, za něhož se roku 1857 provdala.

Svého muže doprovázela i do exilu, od roku 1860 s ním žila v Paříži a až roku 1867 se s dětmi vrátila do Prahy.[3]

Rodinný život[editovat | editovat zdroj]

Byla Fričovou druhou manželkou, poprvé se v roce 1856 oženil s Annou Ullmanovou (1829–1857). Po její smrti se koncem roku 1857 podruhé oženil. Měli dva syny, Josefa (1861–??) a Jana (1863–1892), kteří se narodili v Paříži, a dceru Boženu (1865–??, místo narození prozatím neurčeno, v roce 1865 pobýval Frič v Paříži).[4][5]

Literární činnost[editovat | editovat zdroj]

Publikovala několik krátkých lyrických básní v Ladě Niole, v almanachu Máj aj., dvě sbírky jejích básní a několik povídek zůstalo v rukopise.

Ohlas v literatuře[editovat | editovat zdroj]

Částečně je osud Anny i jejího muže Josefa Václava Friče načrtnut v knize vzpomínek její matky Antonie Paměti babičky Kavalírové. Antonie Kavalírová psala vzpomínky v letech 1859 – 1863 na přání svých dětí, pro něž byly původně určeny. Později rukopis k vydání připravil vnuk Josef Jan Frič, a to bez zásadních gramatických úprav. Paměti se dočkaly od roku 1929 (vydal Spolek českých bibliofilů) již devíti vydání v češtině (naposledy v Českém spisovateli v roce 1993 v tomtéž roce a témže nakladatelství anglicky The Memoirs of grandmother Kavalírová).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Zhoř
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost při kostele sv.Ludmily na Královských Vinohradech v Praze
  3. Ottův slovník naučný, heslo Anna Fričová.
  4. Soupis pražských obyvatel, Fritsch Josef
  5. ŘEPKOVÁ, Marie. Josef Václav Frič. In: Vladimír Forst a kolektiv. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 1985. ISBN 80-200-0797-0. Svazek 1. A–G. S. 748-752.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, heslo Fričová, Anna. Sv. 9, str. 700.
  • Antonie Kavalírová, Paměti babičky Kavalírové.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  1. Úmrtí (nekrolog Anny Fričové). Světozor. 24. 3. 1893, s. 228. Dostupné online.