Jan František Beckovský

Jan František Beckovský
	Jan František Beckovský
	Jan František Beckovský; Rytina od Jana Jiřího Balzera
Narození	18. srpna 1658 ; Německý Brod; České království
Úmrtí	26. prosince 1725 (ve věku 67 let) ; Praha ; České království
Národnost	Češi
Nábož. vyznání	katolická církev
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan František Beckovský O.Cr. (18. srpna 1658 Německý Brod – 26. prosinec 1725 Praha) byl český spisovatel, historik, překladatel náboženské literatury a kněz.

Život[editovat | editovat zdroj]

V Německém Brodě pravděpodobně navštěvoval měšťanskou školu. Později odešel studovat poezii a rétoriku, od roku 1680 byl posluchačem filozofie ve Vídni. V době jeho studia zachvátila Vídeň morová epidemie, které padlo za oběť přes 70 000 lidí. Beckovský pomáhal u hromadných šachtových hrobů a tyto otřesné zážitky zřejmě rozhodly, že v roce 1684 složil řeholní slib v rytířském řádu křižovníků s červenou hvězdou.^[1] Věnoval se studiu teologie. Po vysvěcení na kněze roku 1688 působil jako správce klášterní kuchyně. Od roku 1699 byl správcem (administrátorem) ženského špitálu u sv. Anežky v Novém Městě pražském a to až do své smrti v roce 1725.^[2].

Tvorba[editovat | editovat zdroj]

Beckovský se řadí k vlasteneckým spisovatelům, kteří v době úpadku českého národa oživovali jeho slavnou minulost a zaujímá mezi nimi zvláštní postavení, neboť svá díla psal převážně česky. Kolem roku 1700 jezdil po českých zemích a sbíral archivní a místopisný materiál. Kromě přepracovaného a rozšířeného vydání Hájkovy kroniky pod titulem Poselkyně starých příběhův českých, kterou se navždy zapsal do dějin české literatury, je autorem 28 tištěných českých a latinských knih. Dále je autorem nejstaršího v rukopise zachovaného herbáře, který má 117 listů s zhruba 200 druhy sušených rostlin, u kterých uvádí mimo latinských a německých také české názvy. Je z něj zřejmé, že byl pouze botanik – amatér, protože některé rostliny jsou chybně pojmenovány. Přeložil asi 30 děl, především životopisů svatých a jiných náboženských spisů. Vedle literární činnosti byl činný i výtvarně. Vyzdobil údajně kapli kláštera sv. Františka a je autorem nejstarší rytiny Německého Brodu.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Psal především česky, ale i latinsky a německy.

Překlady[editovat | editovat zdroj]

1701 - Milá choť nebeského miláčka, blahoslavená Anežka česká
1703 - Zarmoucená a po svém milenci truchlivá hrdlička^[3]

Vlastní práce[editovat | editovat zdroj]

Poselkyně starých příběhův českých – impulsem k napsání této knihy byla nedostupnost kroniky Václava Hájka z Libočan. V této kronice opravil některé nepřesnosti a chyby Hájkovy kroniky. Vydal pouze první díl (popisující události do r. 1526), druhý díl nedopsal (události 1526 - 1700), byl vydán až roku 1880. Toto dílo je psáno velice prokatolicky, zároveň však velmi vlastenecky. Dostupné online (projekt Kramerius) nebo (Google books)
Druhý sloup nepohnutelnýho základu katolického živobytí
Die Geliebte Gespons Des Himmlischen Bräutigams Die Heelige Jungfrau Agnes, Przemislai dieses Nahmens des II. / Dostupné online.

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Jméno Jana Beckovského bylo umístěno pod okny Národního muzea v Praze spolu s mnoha dalšími, viz Dvaasedmdesát jmen české historie.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ BARTOŠ, Josef; KOVÁŘOVÁ, Stanislava; TRAPL, Miloš. Osobnosti českých dějin. Olomouc: ALDA, 1995. ISBN 80-85600-39-0. Kapitola Beckovský Jan František, s. 14.
↑ KOLEKTIV AUTORŮ. Slovník českých spisovatelů. Praha: Libri, 2000. ISBN 80-7277-007-1. Kapitola Beckovský František, s. 71.
↑ Slovník českých spisovatelů 2000, s. 77

Literatura[editovat | editovat zdroj]

BECKOVSKÝ, Jan František. Poselkyně starých příběhův českých. Praha: B. Stýblo, 1897. Dostupné online.
Dějiny české literatury. 1., Starší česká literatura / Redaktor svazku Josef Hrabák. 1. vyd. Praha: Československá akademie věd, 1959. 531 s. S. 465–466; 471.
Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918 / (Pavel Augusta … et al.). 4. vyd. Praha: Libri, 1999. 571 s. ISBN 80-85983-94-X. S. 31–32.
VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 3. sešit : Bas–Bend. Praha: Libri, 2005. 264–375 s. ISBN 80-7277-287-2. S. 315.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan František Beckovský na Wikimedia Commons
Autor Jan František Beckovský ve Wikizdrojích
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan František Beckovský
Beckovský ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
Digitalizovaná díla Jana Františka Beckovského v digitální knihovně Kramerius NK ČR.

[Bartoš-1] BARTOŠ, Josef; KOVÁŘOVÁ, Stanislava; TRAPL, Miloš. Osobnosti českých dějin. Olomouc: ALDA, 1995. ISBN 80-85600-39-0. Kapitola Beckovský Jan František, s. 14.

[SČS-2] KOLEKTIV AUTORŮ. Slovník českých spisovatelů. Praha: Libri, 2000. ISBN 80-7277-007-1. Kapitola Beckovský František, s. 71.

[SČS2-3] Slovník českých spisovatelů 2000, s. 77

[1]

[2]

[3]