Chan Tengri

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Chan Tengri
Khan Tangiri Shyngy
Хан-Тенгри

Chan Tengri

Vrchol 7010 (6995) m n. m.
Poznámka nejvyšší hora Kazachstánu
Poloha
Světadíl Asie
Státy KazachstánKazachstán Kazachstán
KyrgyzstánKyrgyzstán Kyrgyzstán
ČínaČína Čína
Pohoří Ťan-šan
Souřadnice 42°12′39″ s. š., 80°10′30″ v. d.
Chan Tengri
Fire.svg
Chan Tengri
Výstup
Prvovýstup 1931, ukrajinský horolezecký tým
Geologie
Typ horský štít

Chan Tengri (v překladu „Pán nebo Vládce nebes“, hora bývá nazývána také jako Khan Tangiri Shyngy, Kan-Too Chokusu nebo Hantengri Feng) je se 7010 m (s vrcholovým ledovcem, bez něj jen 6995 m) nejvyšší horou Kazachstánu a druhým nejvyšším vrcholem středoasijského pohoří Ťan-šan. Nachází se na jihovýchodě země na hranici s Kyrgyzstánem a bývá považována za nejsevernejší sedmitisícovku.

Díky svému tvaru poměrně pravidelné pyramidy patří tato hora mezi nejpůsobivější světové vrcholy a někteří horolezci ji dokonce označují za nekrásnější horu světa.[zdroj?]

Horolezci[editovat | editovat zdroj]

Poprvé byla Chan Tengri zdolána v roce 1931 kdy na vrcholu stanula ukrajinská horolezecká skupina pod vedením Michaila Pogrebeckého.

Většina horolezců, kteří se Chan Tengri pokouší pocházejí z bývalého Sovětského svazu, zejména z Ruska. Další početnou skupinou jsou nepochybně Poláci a i Čechů se tu každoročně vystřídá dost.[1] Nejmladším českým horolezcem (17 let), kterému se podařilo dostat se na vrchol hory, je Michal Kadeřábek. Na Chan Tengri stanul v srpnu roku 2011 spolu s dalšíma dvěma horolezci.

Nehody a tragédie[editovat | editovat zdroj]

Dne 5. srpna 2004 se ze svahu hory Čepajeva, pod kterou vede jižní normálka na Chan Tengri mezi výškovými kempy C2 a C3 (cca 5000 m n. m.), uvolnila mohutná lavina, v níž zahynulo pět českých a jeden ruský horolezec.

V roce 2013 se na Chan Tengri neblaze proslavil mladý polský horolezec Artur Kozlowski (24 let), který nedodržoval bezpečnostní a morální zásady vysokohorských výstupů. Naposledy byl spatřen na konci července 2013 v C3 ve stanu, který patřil jedné české expedici. Do dnes nebylo jeho tělo nalezeno.[1][2]

Základní tábory (BC)[editovat | editovat zdroj]

Na Chan Tengri se chodí ze severní a nebo jižní strany – severní nebo jižní ledovec Inylček. Na severu, kde se kvůli Merzbacherskému jezeru dá dostat pouze helikoptérou, se nachází dva kempy, které leží asi 1–2 km od sebe – menší kyrgyzský a větší kazašský kemp. Do kyrgyzského BC se dostanete nejlépe z heliportu Maida Adyr (asi 4-6h od Karakolu), kde vrtulník létá během hlavní sezóny (červenec-srpen) přibližně nejdou za 2-5 dní. Do jižního kempu se buď dojít pěšky z místa nedaleko Maida Adyr, což zabere minimálně 3 dny (50km) po náročném terén. Vrtulníkem se zde dostanete buď z Maida Adyr nebo z kazašského Karkaky či Akolu, kde je frekvence vrtulníků o něco větší.

Propusk (border permit) a balíčky[editovat | editovat zdroj]

Momentální situace (rok 2014) je v Kyrgyzstánu nastavena tak, že kdo si nekoupí cestovní balíček od Tian Shan Travel nebo Ak-Sai Travel, nedostane povolení ke vstupu do pohraniční oblasti, kde leží Chan Tengri (např. i Pik Lenin). Toto povolení je povinné a je kontrolováno vojenskou hlídkou při cestě do Maida Adyr (Karkary). K dispozici jsou dva balíčky: Tian Shan Travel – malý za 760 euro a velký za 1200 euro, Ak-Sai Travel je o něco dražší. Oba mají v sobě poplatek za helikoptéru, místo na stan v BC a použití fixních lan. Velký balíček navíc poskytuje zdarma jídlo a pronájem stanu v BC. Další služby, jako konzultace s horském vůdcem a lékařem, je jen neexistující reklamní trik.[1]

Výstupové cesty[editovat | editovat zdroj]

Na Chan Tengri vede mnoho přístupových cest, viz [1]. Většina lidí si však vybírá mezi severní a jižní normálkou, které se setkávají v C3 a pokračují přes West Ridge až na vrchol (obtížnost je 4 UIAA, 5b rusky, D alpine). Všechny těžší a náročnější úseky obou normálek jsou zajištěny fixními lany – což vám umožňuje bezpečně a jednoduše "žumarovat" nahoru, není tedy nutnost brát vlastní lana, jištění, či dva technické cepíny. Stačí mačky, žumar, sedák, kýbl (osma), helma a jeden cepín.

Mapa Chan Tengri.JPG

Severní normálka je těžší, avšak bezpečnější cesta. Jižní normálka je jednodušší, ale nebezpečná cesta a to kvůli dvěma úsekům mezi C1 a C3, kdy nejdříve musíte projít pod seraky, a později musíte ještě překonat lavinové pole pod Čepajevou. Útok na vrchol je většinou z C3 (5800 m n. m.), kdy cesta trvá opravdu dlouho, tj. přibližně 7-9h nahoru a 3-4h dolů – z tohoto důvodu se standardně vyráží kolem čtvrté hodiny ranní. Někteří horolezci chodí do C3 bez stanu využívají jeskyně na přespání, jelikož je zde vždy dostatek navátého sněhu a pomocí lopaty si rychle vyhloubíte svoji díru a nebo použijete stávající. Další možnost zjednodušení výstupu je postavení čtvrtého výškového tábora (C4) na jedné z mnoha skalnatých plošin cestou na vrchol (6100, 6200, 6400, 6700 m n. m.[1]). Výhody C4 jsou v lepší aklimatizaci a kratšího výstupu. Nevýhody jsou v tom, že jste tam většinou sami.[1]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f http://hikehitchhike.blogspot.cz/2014/08/chan-tengri.html
  2. Lezec – Zpravodaj

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]