Přeskočit na obsah

Puncak Jaya

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Nejvyšší hora Indonésie)
Puncak Jaya
Mount Carstensz
Carstensz Pyramid
Vrchol Puncak Jaya (Carstensz Pyramid)
Vrchol Puncak Jaya (Carstensz Pyramid)

Vrchol4 884 m n. m.
Prominence4 884 m
Izolace5 262 km
SeznamyKoruna planety #7
Nejprominentnější hory #9
Nejizolovanější hory #5
Ultraprominentní hory
Nejvyšší hory zemí Oceánie #1
Poznámkanejvyšší hora Indonésie a Oceánie
Poloha
SvětadílOceánie
StátIndonésieIndonésie Indonésie
PohoříMaoke / Sudirman
Souřadnice
Puncak Jaya
Puncak Jaya
Prvovýstup1962, Heinrich Harrer a další tři horolezci
Horninastředně miocenní vápence
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Puncak Jaya (indonésky doslova „Vítězný vrchol“, často označovaná také jako Mount Carstensz či Carstensz Pyramid, v jazyce kmene Amungme Nemangkawi Ninggok – „Vrchol bílého šípu“)[1][2] je s nadmořskou výškou 4 884 m nejvyšší hora ostrova Nová Guinea, nejvyšší bod Indonésie a současně nejvyšší ostrovní hora na Zemi.[3][4] V biogeografickém pojetí australského kontinentu je považována i za nejvyšší vrchol Austrálie a celé Oceánie, a proto bývá běžně řazena mezi tzv. Korunu planety (Seven Summits).[5] Zároveň jde o nejvyšší horu jihozápadního Pacifiku[4] a nejvyšší vrchol ležící mezi Himálajem a Andami.[6] Starší prameny někdy uvádějí výšku až 5 030 m, tato hodnota je však po novějších měřeních z 70. let 20. století považována za zastaralou.[2]

Díky své poloze na Nové Guineji, která je součástí Australské pevniny, je Puncak Jaya zařazována mezi sedm nejvyšších vrcholů jednotlivých kontinentů; v horolezecké komunitě se proto stala jednou z klasických „korun“ projektů Seven Summits/Eight Summits.[5][7][8]

Poloha a charakteristika

[editovat | editovat zdroj]

Puncak Jaya leží v západní části centrálního horského pásma Nové Guineje v pohoří Sudirman (součást pohoří Maoke) v indonéské provincii Central Papua (dříve součást provincie Papua), v oblasti regentství Mimika.[3][4] Vrchol tvoří zakončení zhruba 13 km dlouhého vápencového hřebene, který vybíhá východním směrem od hory Pilimsit (Ngga Pilimsit).[3] Několik kilometrů západně od hory se nachází rozsáhlý povrchový důl Grasberg, jeden z největších světových dolů na zlato a měď.[9]

Podle specializovaných databází hor dosahuje Puncak Jaya topografické prominence 4 884 m a izolace zhruba 5 260 km, což ji řadí mezi deset nejprominentnějších a zhruba pátou nejizolovanější horu světa.[10][11] I díky těmto parametrům je považována za jednu z nejvýraznějších samostatně stojících hor na Zemi.[4]

Geologicky je Puncak Jaya součástí tzv. Central Range, horského pásma vzniklého v pozdním miocénu v důsledku šikmého střetu Australské a Pacifické litosférické desky (tzv. melanézská orogeneze).[12] Masiv samotné hory je tvořen převážně středně miocenními vápenci a dalšími karbonátovými horninami, které byly vyzdviženy při mladém vrásnění.[13]

Zalednění

[editovat | editovat zdroj]

Navzdory poloze jen několik stupňů od rovníku byly svahy Puncak Jaya po velkou část 20. století pokryty několika malými horskými ledovci, zejména Carstensz Glacier, West a East Northwall Firn a dříve také Meren Glacier.[14] Satelitní snímky a další měření ukazují, že plocha ledovců v oblasti Puncak Jaya se od konce 80. let 20. století výrazně zmenšuje. Studie využívající archivní mapy a moderní družicová data odhadují, že od konce 80. let se celková plocha ledovců snížila o více než 80 %, přičemž tání v posledních desetiletích výrazně zrychlilo.[15]

Podle moderních glaciologických prací představují ledovce v okolí Puncak Jaya poslední tropické ledovce v západní části Západotichomořského teplého bazénu a současné tempo jejich tání naznačuje, že při pokračování současného klimatu pravděpodobně zcela zmizí během 20. let 21. století.[6][15] Výrazné ztenčování a ústup ledovců se dávají do souvislosti především s nárůstem průměrných teplot a se silnými epizodami El Niño, které zvyšují nulovou izotermu a narušují sněhový režim v oblasti.[6]

Historie výstupů

[editovat | editovat zdroj]

První systematické průzkumy masivu Puncak Jaya provedly nizozemské expedice ve 30. letech 20. století. V roce 1936 dosáhla tzv. Carstenszova expedice vedená Antonem Colijnem vrcholů Ngga Pulu a East Carstensz, tehdy pokrytých souvislým ledovcem; samotný skalní vrchol Carstensz Pyramid se jim však kvůli počasí a podmínkám zdolat nepodařilo.[16]

Za první výstup na nejvyšší bod je považována výprava ze dne 13. února 1962, kdy na vrchol vystoupili Heinrich Harrer, Philip Temple, Russell Kippax a Albert (Bert) Huizenga.[5][1] V následujících desetiletích přitahovala hora především špičkové horolezce a účastníky projektů Seven Summits, počet výstupů však zůstával relativně malý.

Normální výstupová trasa vede od základního tábora v Yellow Valley severní stěnou a po skalnatém hřebeni a vyžaduje plnohodnotné lezecké zkušenosti na pevném vápenci, včetně zajištěných úseků a traverzů ve velké nadmořské výšce.[17] Přístup do oblasti je velmi obtížný: tradiční několikadenní pochod džunglí z obcí v okolí měst Sugapa či Timika patří k logisticky i fyzicky nejnáročnějším přístupovým trasám mezi „sedmi vrcholy“, a proto mnohé komerční expedice dnes využívají dopravu vrtulníkem.[9][17] K výstupu je nutné vládní povolení a účastníci se musí vyrovnat nejen s technickou náročností, ale i s častým deštěm, proměnlivým počasím a omezenými možnostmi záchrany.

  1. 1 2 This Famous Peak was First Climbed 62 Years Ago Today. Gripped – The Climbing Magazine [online]. 2024-02-13 [cit. 2025-11-26]. Dostupné online. (anglicky)
  2. 1 2 Puncak Jaya. PeakVisor [online]. [cit. 2025-11-26]. Dostupné online. (anglicky)
  3. 1 2 3 Jaya Peak [online]. Encyclopædia Britannica, 2012-02-13 [cit. 2025-11-26]. Dostupné online. (anglicky)
  4. 1 2 3 4 Puncak Jaya. National Geographic Education [online]. 2023-10-19 [cit. 2025-11-26]. Dostupné online. (anglicky)
  5. 1 2 3 GREEN, Stewart. Carstensz Pyramid: Highest Mountain in Oceania [online]. About.com [cit. 2015-04-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-04. (anglicky)
  6. 1 2 3 PERMANA, Donaldi S. Disappearance of the last tropical glaciers in the Western Pacific Warm Pool (Papua, Indonesia) appears imminent. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 2019 [cit. 2025-11-26]. Dostupné online. (anglicky)
  7. ZIMMERMANN, Kim Ann. Carstensz Pyramid: Oceania's Highest Mountain. www.livescience.com [online]. Live Science, 2013-11-18 [cit. 2016-12-23]. Dostupné online. (anglicky)
  8. Puncak Jaya – 4884 meters – Seven Summits - Highest mountain of Indonesia [online]. Adrex [cit. 2016-12-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-12-24. (anglicky)
  9. 1 2 Puncak Jaya, Indonesia. NASA Earth Observatory [online]. 2004-08-28 [cit. 2025-11-26]. Dostupné online. (anglicky)
  10. Mountains of the Indonesian Archipelago. peaklist.org [online]. Peaklist.org [cit. 2025-11-26]. Dostupné online. (anglicky)
  11. Puncak Jaya 4884 m. Vrcholovka.cz [online]. [cit. 2025-11-26]. Dostupné online.
  12. DOW, D. B.; SUKAMTO, R. Late Tertiary to Quaternary tectonics of Irian Jaya. Episodes. 1984, roč. 7, čís. 4, s. 3–9. (anglicky)
  13. WEILAND, Richard J.; CLOOS, Mark. Pliocene–Pleistocene asymmetric unroofing of the Irian fold belt, Irian Jaya, Indonesia: Apatite fission-track thermochronology. Geological Society of America Bulletin. 1996, roč. 108, čís. 11, s. 1438–1449. Dostupné online. doi:10.1130/0016-7606(1996)108<1438:PPAUOT>2.3.CO;2. (anglicky)
  14. ALLISON, Ian; PETERSON, James A.; CHINN, Trevor J. Glaciers of Irian Jaya, Indonesia, and New Zealand. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky) DOI: 10.3133/pp1386H.
  15. 1 2 WANG, Shan-shan; VEETTIL, Bijeesh Kozhikkodan. State and fate of the remaining tropical mountain glaciers in Australasia using satellite imagery. Journal of Mountain Science. 2018, roč. 15, čís. 3, s. 495–503. doi:10.1007/s11629-017-4539-0. (anglicky)
  16. Puncak Jaya – Fast Facts. Mountain Field Guide [online]. [cit. 2025-11-26]. Dostupné online. (anglicky)
  17. 1 2 Puncak Jaya – Climb One Of The Most Exotic Mountains In The World (Complete Guide). Mountain IQ [online]. [cit. 2025-11-26]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]