Asijská kuchyně

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Umístění Asie.

Asijská kuchyně odkazuje na některou z několika hlavních regionálních kuchyní, včetně oblastí Východní Asie, Jihovýchodní Asie, Jižní Asie, Střední Asie a Středního východu. Kuchyně je charakteristický styl vaření a tradic,[1] obvykle spojených s konkrétní kulturou. Asie je jako největší a nejlidnatější kontinent domovem mnoha kultur, z nichž mnohé mají své vlastní charakteristické kuchyně.

K ingrediencím, jež jsou společné mnoha kulturám ve východní a jihovýchodní části kontinentu, patří rýže, zázvor, česnek, sezamová semínka, chilli papričky, sušená cibule, sója a tofu. Běžnými metodami vaření jsou smažení, vaření v páře a fritování.

Zatímco rýže je společná většině asijských kuchyní, v různých oblastech jsou oblíbené její různé odrůdy . Basmati rýže je populární na subkontinentu, jasmínová rýže se často nalézá po celém jihovýchodu, zatímco dlouhozrnná rýže je oblíbená v Číně a krátké obilí v Japonsku a Koreji.[2]

Kari je běžným jídlem v jižní, západní a jihovýchodní Asii, nicméně není tak běžné ve východoasijské kuchyni. Jídla na kari pocházející z Indie a dalších jihoasijských zemí mají obvykle jogurtový základ, zatímco jihovýchodní a východní kari obecně používají kokosové mléko jako jejich základ.[3]

Východoasijská kuchyně[editovat | editovat zdroj]

Východoasijská kuchyně zahrnuje čínská, japonské, korejská, mongolské, a tchajwanská jídla. Jde o nejvíce obydlenou oblast na světě a má tak mnoho regionálních kuchyní (zejména v Číně). Mezi příklady základních potravin patří rýže, nudle, mungo fazole, sójové boby, mořské plody (Japonsko má nejvyšší spotřebu mořských plodů na obyvatele), skopové (Mongolsko), bok choy (Čínské zelí), a čaj.

Jihovýchodní asijská kuchyně[editovat | editovat zdroj]

Umístění Jihovýchodní Asie.

Jihovýchodní asijská kuchyně dává silný důraz na lehkost připravených jídel se silnou aromatickou složkou, která nabízí takové příchutě jako citrusy a byliny, například máta, koriandr a bazalka. Ingredience v regionu jsou v kontrastu s těmi ve východoasijské kuchyni, jelikož používá namísto rybí omáčky omáčku sójovou a začleňuje přísady jako jsou galangal, limetka a citrónové trávy. Metody vaření zahrnují vyváženě smažení, vaření a napařování.

Jihoasijská kuchyně[editovat | editovat zdroj]

Umístění Jižní Asie.

Jihoasijská kuchyně, také známý jako Desi kuchyně, zahrnuje kuchyně Indického subkontinentu. Potraviny v této oblasti světa jsou ochucené různými druhy chilli, černým pepřem, hřebíčkem a dalšími silnými bylinami a kořením spolu s ochuceným máslem a ghí. K výrobě kari se často používá kurkuma a kmín.

Mezi běžně používaná masa patří maso jehněčí, kozí, kuřecí a ryby. Hovězího masa se využívá méně často než v západních kuchyních, protože skot má v Hinduismu zvláštní místo. Zákazy konzumace hovězího se týkají také masa vodních buvolů a do určité míry i jaků. Vepřové maso je považováno za tabu položky potravin tabu, protože všichni Muslimové a většina Hinduistů se mu vyhýbají.

Středoasijská kuchyně[editovat | editovat zdroj]

Umístění Střední Asie. Některé definice do ní zahrnují také Afghánistán.

Většina středoasijských národů má podobné typy kuchyně, a to jak navzájem tak i se podobají i kuchyním sousedních oblastí -  západní a východní Asie, zejména mongolské. Jídlo známé jako "plov", nebo "oš", například, je rozšířená varianta pilafu. Nicméně mnoho ze zmíněných zemí používá jako nejčastější maso koninu a skopové, podobně jako maso hovězí. To je díky k mongolské kuchyni. V Kazachstánu a Kyrgyzstánu se kuchyně vyvinula tak, aby vyhovovala potřebám nomádského životního stylu.

Kumis je rozšířený nápoj mezi turkickými národy, zejména ve Střední Asii.

Střední Asie je také známá díky faktu, že je kolébkou jogurtu. Ten je podobně jako kumis, to je rozšířený mezi turkickými národy.

Západoasijská (blízkovýchodní) kuchyně[editovat | editovat zdroj]

Umístění Západní Asie.

Zápaoasijská kuchyně je kuchyně na Středním Východě, kromě Egypta.

Blízkovýchodní kuchyně je kuchyní různých zemí a národů na Blízkém Východě. Kuchyně tohoto regionu je rozmanitá a zároveň má určitý stupeň homogenity.[4] Mezi běžně používané přísady patří olivy a olivový olej, pita, med, sezamová semínka, datle,[4] škumpa, cizrna, máta a petržel. K oblíbeným pokrmům patří kibbeh a shawarma.

Základ středovýchodní stravy tvoří obiloviny, a to jak v minulosti tak dnes. Pšenice a rýže jsou hlavní a preferované zdroje základních potravin. Ječmen je v oblasti také často používán, a kukuřice se stala v některých oblastech stejně běžnou. Chléb je univerzální součástí a jí se v té či oné podobě ve všech třídách a skupinách prakticky s každým jídlem.

Máslo a přepuštěné máslo (také známý jako samna) jsou, tradičně, preferované medium vaření. Olivový olej je rozšířená ve Středozemním moři v pobřežních oblastech. Křesťané používat během Půstu, kdy se maso a mléčné výrobky jsou vyloučeny, a Židé ji použít místo živočišné tuky jako máslo, aby se zabránilo míchání masa a mléčných výrobků.

Jehněčí a skopové byly na Blízkém Východě vždy oblíbenými druhy masa. Vepřové maso je zakázáno jak islámem tak v judaismu, a jako takový se v regionu jí jen zřídkakdy. Významnou metodou přípravy masa je grilování, nebo kebab. Další formou přípravy masa v regionu jsou masové a zeleninové vývary podávané s rýží, bulgurem nebo chlebem.

Zelenina a luštěniny jsou významnými potravinami pro většinu lidí na Blízkém Východě. Vaří se, dusí, grilují, plní, a připravují se s masem a s rýží. Co se týče zelené listové zeleniny, oblíbených je mnoho druhů zelí, špenát a mangold. Kořenové a cibulové zeleniny, jako např. cibule a česnek, ale i mrkev, tuřín a řepa, jsou stejně časté.

Severoasijská kuchyně[editovat | editovat zdroj]

Umístění Severní Asie.

Severoasijská kuchyně je často synonymem pro ruskou kuchyni, protože celá Severní Asie je součástí ruské Federace. Nicméně v některých kulturách nebo v oblastech Sibiře mají své vlastní kuchyně, jako je například kultura Jakutů (nebo Sakha) a Jamalů. Buryati mají také svou vlastní kuchyni, i když je velmi podobná kuchyni mongolské.

Pelmeně, původně permické nebo ugrické jídlo, vstoupily do tradiční ruské kuchyně, ale pro svou oblast původu mohou ještě být považovány za součást  kuchyně jamalské. Někteří spekulují, je jsou zjednodušenou verzí Čínského kung-pao. Na Sibiři se pelmeně mrazí venku, aby se zachovalo maso uvnitř během dlouhé zimy. V Jamalu jsou běžnější jiné typy sušení a uchování. Klíčové přísady ve většině severní sibiřské kuchyně tvoří ryby a brusinky. Jakuti tradičně rádi pijí kumys, stejně jako mnoho jiných turkických národů.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Asian cuisine na anglické Wikipedii.

  1. "Kuchyně."
  2. "Chuť Asie".
  3. "Kuchyně Oblastech Asie".
  4. a b "Na Blízkém Východě: Na Pozadí.". www.globalgourmet.com [online]. [cit. 21-08-2016]. Dostupné v archivu pořízeném dne 26-05-2017.