Koňské maso

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kus syrového koňského masa
Němečtí obyvatelé Berlína porcují mrtvého koně, květen 1945

Koňské maso neboli konina je druh masa, který pochází z domácího koně. V České republice není jeho konzumace příliš rozšířena. Důvod je ten, že kůň je mnoha lidmi pokládán za ušlechtilé zvíře a jeho zabíjení pro maso je tak vnímáno negativně. Dříve navíc specializovaní, tzv. koňští řezníci, jejichž práce byla nezřídka aspociovaná s činností pohodného, zpracovávali maso z přestárlých, poraněných, nemocných nebo dokonce uhynulých koní, z něhož se vyráběly levné uzeniny (koňský salám). Proto je koňské maso dodnes v Česku ale také např. v USA vnímáno jako podřadné.[1] Ve 20. a 21. století je toto maso nejvíce konzumováno v několika zemích centrální Asie, jako je Mongolsko a Kazachstán, dále některé oblasti Číny (Sin-ťiang) a Ruska (Tatarstán, Sibiř). V menší míře je součástí kulinářských tradic dalších zemí v Evropě, např. v italské, francouzské, belgické a španělské kuchyni, Latinské Americe a v Asii (např. na severu Japonska, na Sibiři atd.). V anglofonních zemích je ale konzumace koňského masa společenské tabu a vyrábí se z něj nanejvýš konzervy a granule pro psy.[2]

V rané historii lidstva byl divoký kůň hojně loven pro maso jako cenný zdroj proteinů.[3][4]

Navzdory obecným představám nejedí nikdy koňské maso Romové, pro něž je tabu, ani Židé, protože není košer. K jeho výraznější konzumaci docházelo během válek, kdy byl nedostatek potravin a kůň sloužil jako dopravní prostředek pro vojsko a materiál, tudíž v případě neplánovaného úmrtí či zabití, se jednalo o snadno dostupný zdroj potravy. V Česku se místy dosud prodávají uzeniny s podílem koňského masa, které pochází vesměs z dovozu, koně, zraněné nebo usmrcené např. v důsledku nehody při závodu, nelze k produkci masa použít.

Kvalita a chuť[editovat | editovat zdroj]

Maso ze zdravých a nepříliš starých zvířat se vzhledem i chutí velmi podobá hovězímu. Má tmavě červenou, někdy až téměř fialovou barvu a hrubší svalová vlákna, chuť je díky vyššímu obsahu glykogenu často mírně nasládlá. Nutriční hodnotou se téměř shoduje s hovězím, průměrně však má nižší obsah tuku. Právě tuk představuje hlavní rozdíl oproti hovězímu masu, protože tuk koní je mnohem řidší než hovězí lůj a podobá se spíš sádlu. Typická je jeho žlutá někdy až oranžová barva.

Koňské maso v kultuře[editovat | editovat zdroj]

V některých literárních dílech se objevuje konzumace koniny jako symbol chudoby, nedostatku lepšího jídla nebo lakoty a šetření. Např. známý klukovský posměšek z knížky Bylo nás pět od Karla Poláčka: "Pan Fajst vepřovou zblajz a pak koupil koninu pro celou rodinu." V době nedostatku masa za vlády prezidenta Novotného se zas objevoval slogan "Půl kila koniny do každé rodiny." V podobném duchu veršuje v následující ukázce Karel Kryl:

...
Bytem voní konina,

to stará dělá řízky,
já maluju si Lenina

a běloskvoucí břízky.

—Karel Kryl

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BORDONARO, Lori. Horse Meat on Menu Raises Eyebrows [online]. NBC New York, [cit. 2013-02-15]. [1]. (anglicky) 
  2. Fernando Terrejón G.. Geohistorical Variables in the Evolution of the Pehuenche Economic System During the Colonial Period. Universum Magazine. 2001, roč. 16, s. 226. Dostupné online. (španělsky) 
  3. Melinda A. Zeder(2006),, University of California Press, pp. 257, 258, 265, ISBN 0520246381, http://books.google.com/?id=EaVTxjrbIFQC 
  4. David W. Anthony(2008),, Princeton University Press, pp. 199, 220, ISBN 0691058873, http://books.google.com/?id=rOG5VcYxhiEC 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]