Bazalka pravá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxBazalka pravá
alternativní popis obrázku chybí
Bazalka pravá (Ocimum basilicum)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád hluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleď hluchavkovité (Lamiaceae)
Rod bazalka (Ocimum)
Binomické jméno
Ocimum basilicum
L.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bazalka pravá (Ocimum basilicum) je aromatická rostlina z čeledi hluchavkovitých. Kvete od června do září. Je původem z Indie a z dalších vlhkých tropických regionů Asie, kde byla pěstována více než 5000 let. Do Evropy se dostala v 16. století a v současnosti se pěstuje většinou na zahradách.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Je to nízká (20-40 cm) jednoletá bylina, s lysou lodyhou. Lodyha je větvená, se stopkatými, vstřícnými, vejčitými až podlouhlými listy, ve vyšších partiích zastřihovaně zubatými okraji. Horní listy přecházejí v malé, červenavé listeny. Má bílé květy, poměrně velké. Jsou opylovány hmyzem. Plody jsou čtyři černohnědé tvrdky.[1] Možnost záměny bazalky pravé je velmi malá, protože bazalka se od podobných rostlin stejné čeledi liší specifickou vůní.[2] Vyžaduje vlhkou, výživnou půdu a přímé slunce. Lze ji rozmnožit buď semeny nebo řízkováním nekvetoucích postranních výhonů.

Účinné látky[editovat | editovat zdroj]

Bazalka obsahuje hlavně silice (až 1,5 %) s hlavní složkou methylchavikolem (estragolem) a linaloolem a přibližně 5 % tříslovin, flavonoidy, glykosidy, éterické oleje s eugenolem a ocimem, bazalkový kafr, tanin, cinoel a jiné látky.[3]

Využití[editovat | editovat zdroj]

Čerstvé nebo sušené listy se používají jako univerzální koření. Pěstují se formy s listy zelené a červené barvy. Odlišné je také aroma - od typické vůně bazalky po skořicovou a citrónovou. Různé barevné formy působí v kontejnerech velmi dekorativně.

Okrasná rostlina[editovat | editovat zdroj]

Bazalka pravá, kultivar 'Purple Opaal'

Pěstována je jako okrasná rostlina do okenních truhlíků, kde je kromě vůně vítána i její schopnost odpuzovat mouchy. Protože je to teplomilná letnička, vyséváme ji v březnu až dubnu do truhlíku.

Kultivary[editovat | editovat zdroj]

  • 'Blue Spice' - dekorativní a výrazně aromatická odrůda sladké kořenové vůně. Má drobnější zelené listy, purpurové lodyhy a růžové květy.
  • 'Purple Ruffles' - aromatická a dekorativní odrůda s tmavě purpurovými zkadeřenými listy se zubatým okrajem, kvete růžovými květy.
  • 'Queen' - kompaktní odrůda vhodná do truhlíků, tvar si udržuje i bez zaštipování. Rostlinu zdobí tmavě zelené listy, výrazné nahloučené květenství.
  • 'Purple Opaal' - růžově kvetoucí bazalka s listy tmavě purpurové barvy a jemně bublinatým povrchem.[4]

Význam v léčitelství[editovat | editovat zdroj]

Bazalka je mimořádně univerzální bylina, tlumí křečové bolesti, zlepšuje trávení, harmonizuje peristaltika, působí proti nadýmání, protizánětlivě i mírně antibioticky. Je vhodná při nespavosti a migréně, při psychogenně podmíněných závratích.

Sušená bazalka


Při použití inhalace snižuje krevní tlak a je vhodným prostředkem při těžkém nachlazení i při únavě. Bazalku samotnou podáváme práškovanou, jako koření nebo pro aromatické koupele či inhalace. Při podávání ve formě čaje ji zpravidla kombinujeme s dobromyslí, meduňkou, puškvorcem, řebříčkem, heřmánkem, benediktem, tymiánem, kořenem lopuchu nebo řepíkem.

Význam v potravinářství[editovat | editovat zdroj]

Bazalka má v kuchyni široké využití. Po celou dobu vegetace je chutnou i voňavou přísadou salátu u čerstvé zeleniny. Můžeme jí přidat i k dušenému masu, do omáček, dá se přidat i do polévek. Jen pozor na dávkování - vyšší dávky nepůsobí uklidnění, ale naopak podráždění.[5]

Bazalka tvoří základ italské kuchyně, používá se zejména u receptů, jejichž součástí jsou rajčata (saláty, těstoviny s rajčatovou omáčkou apod.), a vyrábí se z ní omáčka pesto.

Jméno[editovat | editovat zdroj]

Slovo bazalka pochází z řeckého basileus, což znamená „král“. Někteří lidé prý věří, že rostla na místě, kde svatý Konstantin a Svatá Helena nalezli svatý kříž. Po určité období však byla považována za ďábelskou bylinu, protože její název byl zaměněn za latinské „basiliscus“, bazilišek.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Basil na anglické Wikipedii.

  1. JANČA; ZENTRICH. Herbář. 1. vyd. Praha : EMINENT, 1994. 288 s. ISBN 80-85876-02-7.  
  2. http://byliny.vitalion.cz/bazalka-prava/
  3. http://botanika.wendys.cz/kytky/K60.php
  4. KOBZA; KOUDELA. Skleník. 1. vyd. Praha : GRADA, 2006. 110 s. ISBN 80-247-1318-7.  
  5. VLAŠÍNOVÁ. Zdravá zahrada. 1. vyd. Brno : ERA, 2006. 137 s. ISBN 80-7366-075-X.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KOBZA; KOUDELA. Skleník. 1. vyd. Praha : GRADA, 2006. 110 s. ISBN 80-247-1318-7.  
  • JANČA; ZENTRICH. Herbář. 1. vyd. Praha : EMINENT, 1994. 288 s. ISBN 80-85876-02-7.  
  • VLAŠÍNOVÁ. Zdravá zahrada. 1. vyd. Brno : ERA, 2006. 137 s. ISBN 80-7366-075-X.  
  • MCWHIRTER. Jídlo jako jed, jídlo jako lék. 1. vyd. Praha : Reader´s Digest, 1998. 400 s. ISBN 80-902069-7-2.  
  • HEALD. Léčivá moc vitamínů, bylin a minerálních látek. 1. vyd. Praha : Reader´s Digest, 2001. 416 s. ISBN 80-86196-24-0.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]