Puškvorec obecný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxPuškvorec obecný
alternativní popis obrázku chybí
Puškvorec obecný
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída jednoděložné (Liliopsida)
Řád puškvorcotvaré (Acorales)
Čeleď puškvorcovité (Acoraceae)
Rod puškvorec (Acorus)
Binomické jméno
Acorus calamus
L.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Puškvorec obecný (Acorus calamus L.) je léčivá rostlina z čeledi puškvorcovité (Acoraceae). Některé starší taxonomické systémy řadí puškvorec do čeledi árónovité (Araceae). Puškovec je také tradičním kořením.

Popis[editovat | editovat zdroj]

  • Puškvorec obecný je vytrvalá bylina dorůstající výšky nejčastěji 50-150 cm. Na bázi vyrůstá z až 3 cm silného plazivého oddenku. Celá rostlina je charakteristická svou nápadnou aromatickou vůní, což je nápadné zvláště při rozlomení oddenku.
  • Lodyha je tříhranná.
  • Listy jsou střídavé, dvouřadě uspořádané, přisedlé, na bázi s listovými pochvami. Čepele mají mečovitý tvar, jsou dlouhé nejčastěji 50-125 cm, a 0,7-2 cm široké, na okraji někdy trochu zvlněné.
  • Květy jsou uspořádané do květenství, kterým je mnohokvětá válcovitá palice, která se směrem k vrcholu zužuje. Zpočátku je zelená, později hnědne, dorůstá délky 5-9 cm. Je sice vrcholová, ale vypadá jako boční, neboť podpůrný listen (toulec) palice působí dojmem pokračování lodyhy. Je 20-90 dlouhý a na první pohled spíše připomíná list.
  • Květy jsou velmi drobné, uspořádané v palici do šroubovice. Okvětí je zelenavé, složené ze 6 okvětních lístků ve 2 přeslenech (3+3). Tyčinek je 6, ve 2 přeslenech (3+3). Gyneceum je složeno ze 3 plodolistů, je synkarpní, semeník je svrchní.
  • V České republice kvete nejčastěji v červnu až v červenci.
  • Plody se u puškvorce obecného nevytvářejí, jedná se o sterilního triploida [1]. U blízce příbuzných druhů, které však v ČR nerostou, např. Acorus americanus, se vytvářejí červené bobule.
detail květenství

Stanoviště[editovat | editovat zdroj]

Mokřadní rostlina, nejčastěji roste na březích stojatých a pomalu tekoucích vod. Může vytvářet monodominantní porosty řazené do asociace Acoretum calami. Na území ČR se objevil v 16. století. V současnosti roste v roztroušeně až hojně po celém území ČR, hlavně však v teplejších oblastech, ve vyšších horských polohách chybí. V posledních desetiletích vlivem nepříznivých hospodářských zásahů spíše ustoupil.

Areál rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Pochází z Asie, původní areál zahrnoval jižní Čínu, již ve starověku byl však zavlečen do Indie, odkud se šířil dál. V současné době roste po celé Evropě, v Asii a v Severní Americe a v dalších oblastech. V Asii a v Severní Americe rostou další blízce příbuzné druhy, které plody vytvářejí. Mapka rozšíření je zde: [2]

Použití[editovat | editovat zdroj]

V léčitelství se používá oddenek (Rhizoma calami aromatici).

Droga se aplikuje hlavně při žaludečních potížích, protože podporuje látkovou výměnu, působí příznivě na tvorbu trávicích šťáv, má zklidňující účinek na křečovité bolesti a zároveň působí i desinfekčně a močopudně. Dříve se z kořene vyráběl žaludeční likér. Puškvorec má uklidňující účinek a působí antidepresivně, utlumuje astmatické záchvaty a celkově má pozitivní účinek na stav zesláblých lidí (ve stáří, po nemoci, po operaci, ozařování, chemoterapii atd.), v některých případech působí i výrazně protialergicky. Používá se i zevně ve formě koupelí proti revmatismu, na ekzémy, na omývání špatně se hojících ran nebo jako celkově posilující prostředek.

V gastronomii byly od středověku oddenky využívány k okořenění sladkých pokrmů a kompotů v indické a islámské kuchyni. V Evropě i Americe býval kandován. Z velmi mladých výhonků lze připravit salát k povzbuzení chuti.[2]

Obsahové látky[editovat | editovat zdroj]

Droga obsahuje asi 2-7 % silic, které jsou tvořené řadou mono a seskviterpenů. Dále mezi obsahovými látkami najdeme hořčiny, třísloviny, slizy, cukry, cholin a fenylpropan beta-asaron, který je podezřelý z kancerogenity, proto by neměla být užívána droga, která v silici obsahuje více než 5 % této látky (puškvorce rostoucí v ČR ji však obvykle obsahují výrazně méně).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2017.2. 14. září 2017. Dostupné online. [cit. 2017-09-23]
  2. KYBAL, Jan; KAPLICKÁ, Jiřina. Naše a cizí koření. Praha : Státní zemědělské nakladatelství, 1988. Kapitola Puškvorec obecný, s. 30.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Květena České republiky. Příprava vydání Jindřich Chrtek jun., Zdeněk Kaplan, Jitka Štěpánková. Díl 8. Praha : Academia, 2010. ISBN 978-80-200-1824-3. S. 274-276.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]