Dubaj (emirát)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dubaj
دبي
Vlajka
Vlajka
Znak
Znak
Geografie
MapEmirateDubai.PNG
Hlavní město Dubaj
Souřadnice
Rozloha 3885 km²
Časové pásmo UTC+4
Obyvatelstvo
Počet obyvatel 2 159 000[1]
Hustota zalidnění 555,7 ob./km²
Jazyk: arabština (úřední)
Národnostní složení Arabové
Náboženství islám
Správa regionu
Nadřazený celek Spojené arabské emirátySpojené arabské emiráty Spojené arabské emiráty
Druh celku emirát
Podřízené celky 9 sektorů
šejk Mohammed bin Rašid Al Maktoum
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2 AE-DU
Telefonní předvolba +971

Dubaj (nebo také Dubai či Dubayy, arabsky دبي‎‎) lze do českého jazyka přeložit jako „místo srazu“ je jeden z emirátů ve Spojených arabských emirátech (SAE) v Perském zálivu. Je nejlidnatějším a druhým největším emirátem Spojených arabských emirátů, hned po emirátu Abú Zabí

Emirát Dubaj leží na Arabském poloostrově v Perském zálivu a je svými 4 114 km² a 2,262 mil. obyvateli (sčítání z roku 2008) po Abú Zabí druhý největší. Vládce Dubaje je šajch Mohammed bin Rašíd Al Maktoum, který je viceprezidentem a premiérem SAE (Hlavou státu je emír Abú Zabí). Hlavním centrem emirátu je město Dubaj. Největší část emirátu zabírá poušť. Emirát se nečlení na žádné nižší správní celky, avšak od roku 1954 působí v rámci emirátu instituce „Obec Dubaj“ (anglicky Dubai Municipality), jež má na starosti běžné záležitosti emirátu, jako jsou zdraví, životní prostředí či územní plánování[2].

Dny volna připadaly v Dubaji a celých SAE doposud čtvrtek/pátek, ale od září 2006 jsou přeloženy na pátek a sobotu. Veškeré státní a veřejné instituce, vládní úřady, soukromé školy jsou vázány novými pravidly.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pravěké osídlení  bylo archeologicky doloženo již před 7000 lety (na místě dnešní místní části Dubai-Internet City). Ve starověku bylo území pod vládou Persie. Souvislé trvání osady při zálivu sahá do 3000 př.n.l., jeho hmotné nálezy jsou vystaveny v archeologické expozici muzea. V 8. století proniká na území Dubaje islám a vznikají samostatné emiráty.

Osada s domy z hliněných cihel a z palmového pletiva měla centrum v Bastakii, a je zčásti rekonstruována. První písemnou zmínku o Dubai přinesl  roku 1058 arabský zeměpisec andaluského původu Abu Abdullah al-Bakri. Od 13. století soupeří o toto území Persie, Portugalsko, Omán a Turecko.

Od středověku se obyvatelstvo živilo hlavně sběrem mořských perel, rybolovem a dálkovým obchodem. Jakožto prosperující osada na strategickém místě Perského zálivu se Dubai v závěru 18. století stala místem hospodářského a politického zájmu Britů, kteří ovládli celé území a v Dubaji roku 1787 založili vojenskou základnu – pevnost  se čtyřmi válcovými věžemi, která dnes slouží muzeu. Při ní vznikl později palác britského guvernéra, přebudovaný na dnešní sidlo vlády.

Roku 1841 zdecimovala obyvatelstvo epidemie pravých neštovic a přiměla je opustit Bur Dubai a založit osadu Deira, její jižní část Old Deira  je dodnes nejživější starobylou část města se třemi  původními tržnicemi: zlatých šperků (Gold soukh), koření (Epicy soukh), textilu a dalších výrobků.

Ozbrojená síla Británie v zálivu bojovala s velmi rozšířeným pirátstvím. Někdy bylo toto území nazýváno Pirátským pobřežím. Britové začlenili území roku 1892 do protektorátu Smluvní Omán. Po nalezení ropy v roce 1958 se Dubaj stala také zájmovým územím Francie. Proti cizímu kapitálu se emiráty roku 1968 spojily k jednáním o nezávislostim začaly spolupracovat a bohatly. Spojené arabské emiráty (SAE) vznikly v roce 1971 po odchodu britských vojsk. Tvoří je federální stát se sedmi autonomníni emiráty.

Vládci Dubaje[editovat | editovat zdroj]

Vládci Dubaje jsou všichni z rodiny Maktum (příjmení mají tedy vždy „Al Maktum“, přičemž bin znamená „syn“, takže např. Muhammand bin Rašíd je „Mohamed, syn Rašída“):

  • Maktum bin Buti (1833–1852)
  • Said bin Buti (1852–1859)
  • Hašer bin Maktum (1859–1886)
  • Rašíd bin Maktum (1886–1894)
  • Maktum bin Hašer (1894–1906)
  • Buti bin Suhail (1906–1912)
  • Said bin Maktum (1912–1958)
  • Rašíd bin Said (1958–1990)
  • Maktum bin Rašíd (1990–2006), zemřel začátkem roku 2006 během svého pobytu v Austrálii; byl přechodně prezidentem SAE, a to 2. a 3. srpna 2004 (po smrti tehdejšího prezidenta Zayid bin Sultan Al Nahyan)
  • Muhammad bin Rašíd (od 2006)

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

V Dubaji je neobvyklé složení obyvatelstva, které je tvořeno hlavně přistěhovalci (zhruba 85 %). Občané SAE jsou tedy menšinou. Většina přistěhovalých pochází z jižní Asie a jihovýchodní Asie. Čtvrtina obyvatel má dle všeho svůj původ v sousedním Íránu. Pouhá asi čtvrtina obyvatel je ženského pohlaví. Vláda SAE nenabízí jakýkoliv způsob získání občanství či trvalého pobytu pro přistěhovalce. I přesto však je cizincům povoleno kupovat a vlastnit určité nemovitosti bez využití místního partnera či sponzora. Vývoj počtu obyvatel a hustoty zalidnění zachycuje tabulka:[1]

rok způsob počet
obyvatel
hustota
zalidnění
1980 sčítání &0000000000276301.000000276 301 &0000000000000071.10000071,1
1985 sčítání &0000000000370788.000000370 788 &0000000000000095.40000095,4
1995 sčítání &0000000000689420.000000689 420 &0000000000000177.500000177,5
2005 sčítání &0000000001321453.0000001 321 453 &0000000000000340.100000340,1
2010[3] odhad &0000000001836000.0000001 836 000 &0000000000000472.600000472,6
2013[3] odhad &0000000002159000.0000002 159 000 &0000000000000555.700000555,7

Jazyk i náboženství[editovat | editovat zdroj]

Oficiálním jazykem emirátu i města je arabština avšak angličtina, urdština, perština, hindština a čínština jsou velmi rozšířené jazyky a i nápisy jsou zde většinou minimálně pětijazyčné.

Islám je nejrozšířenějším náboženstvím, přičemž většina obyvatel jsou Sunnité. V Dubaji však žijí také hinduisté, sikhové a křesťané. Aktivních katolíků žije ve městě Dubaj skoro 70 000. Dubaj je jediným emirátem SAE, ve kterém se nachází hinduistický chrám.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Město má dobře vybudovanou a hustou dopravní síť, moderní silnice a dálnice.

Metro tvoří moderní elektronicky řízenou páteř města. Provoz byl zahájen roku 2007, má dvě trasy zelenou o 30 stanicích a červenou se 42 zastávkami; většina tratí vede po visutém mostě s výhledemna moderní městské čtvrti. Všechny vlaky jsou řízeny elektronicky, jezdí bez řidiče, ve špičkách po 5 minutách, jinak do 10 minut, končí ve 23,30 kromě významných svátků, kdy bývá provoz prodloužen. Má 7 cenově odstupněných pásem, nejvýhodnější je jednodenní jízdenka za 16 dirhamů, která platí na metro i na městské autobusy. Stanice metra mají nepřehlédnutelnou střechu v podobě prohnutého oválného klobouku.

Taxislužba ve žlutých vozech je městská, spolehlivá a díky levné naftě dvakrát levnější než v České republice.

Dálkové autobusy dopravují obyvatelstvo do hlavních měst ostatních emirátů a do letovisek.

Poštovní známky[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1963 vydával emirát poštovní známky označené "Dubai". Přes nevyjasněnou poštovní funkci některých emisí odborníci tyto známky do katalogů zařadili.[4][5] Celkové množství vydaných známek je přibližně 500,[5] přičemž se jednalo o typické obchodně filatelistické emise, zoubkované i nezoubkované. Přesný počet vydaných známek je typicky u známek vydávaných prostřednictvím agentur obtížné zjistit. Známky vycházely do roku 1972.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Spojené arabské emiráty - populace podle měst a emirátů (německy)
  2. Obec Dubaj
  3. a b odhad pro celý emirát je ve zdroji menší než pro jeho hlavní město
  4. Dubaj na colnectu
  5. a b Dubaj ve Filatelistickém atlase

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

  • Ski Dubai – krytá lyžařská sjezdovka v Dubajské poušti
  • Jumeirah Group – luxusní Dubajský hotelový řetězec
  • Palm Islands – uměle vytvářené poloostrovy a souostroví v Dubaji

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]