Rášidský chalífát

Související informace naleznete také v článku Chalífát.

Rášidský chalífát الخلافة الراشدة ↓ 632–661  → Vlajka
Geografie Vrcholná rozloha roku 654 za vlády chalífy Uthmána Územní vývoj v letech 632–655
Hlavní město	Medína (632–656) Kúfa (656–661)
Rozloha	9 400 000 km²
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	21 400 000
Národnostní složení	Arabové, Arméni, Berbeři, Byzantinci, Koptové, Peršané, Kurdové, Židé, Núbijci, Gruzínci, Řekové
Jazyky	arabština, aramejština, arménština, berberské, koptština, gruzínština, řečtina, hebrejština, turečtina, perština, kurdština
Náboženství	islámské (státní, jediné uznané) ostatní: křesťanské, zoroastriánské, judaistické, arabské polyteistické, babylónské, staroegyptské, manicheistické, mandejské, buddhistické
Státní útvar
Státní zřízení	teokratická volená monarchie (volení chalífové)
Měna	dirham
Státní útvary a území
Předcházející Medína v době Mohameda Byzantská říše v době Herakleiovců byzantský Egypt Africký exarchát Sásánovská říše Ghássánovské království Následující Umajjovský chalífát

Rášidský chalífát (arabsky الخلافة الراشدية, al-Chiláfah ar-Rášidijjah) byla islámská vojenská říše založená po smrti proroka Mohameda (632) a trvající v období vlády prvních čtyř chalífů (doslova „nástupců“ – Abú Bakra, Umara, Uthmána a Alího – kteří jsou v islámské tradici považováni za představitele dokonalého islámu a správného vedení) do roku 661. Tito chalífové vedli muslimskou obec a stát od smrti proroka Muhammada (632 n. l.) až po založení Umajjovského chalífátu (661 n. l.). Jejich vláda je v islámu označována jako „správně vedená“ (ar-Rášidún), což znamená, že představuje náboženský a morální vzor, který má být následován. Tento termín se však nepoužívá mezi ší'itskými muslimy, kteří tvoří 10–15 % světové muslimské populace, protože odmítají legitimitu prvních tří chalífů a uznávají za právoplatného nástupce proroka pouze Alího.

Po Mohamedově smrti v červnu 632 se mezi muslimskými vůdci rozhořela debata o tom, kdo má být jeho nástupcem. Na rozdíl od pozdějších chalífů byli Rašídúnové často zvoleni malou radou významných společníků proroka (šúrā, tj. „rada, konzultace“) nebo byli určeni svým předchůdcem. Mohamedův blízký společník Abú Bakr (vládl 632–634), z kmene Banú Tajm, byl zvolen prvním chalífou v Medíně a zahájil znovudobytí Arabského poloostrova. Byl jediným Rašídem, který nezemřel násilnou smrtí. Po něm nastoupil Umar (vládl 634–644), jeho jmenovaný nástupce z kmene Banú Adí. Za Umarovy vlády se chalífát rozšířil nebývalým tempem, dobyl více než dvě třetiny Byzantské říše a téměř celé území Sásánovské říše.

Po atentátu na Umara byl za chalífu zvolen Uthmán (vládl 644–656), člen Umajjovského rodu. V roce 651 dokončil dobytí Persie a pokračoval v taženích proti Byzantské říši. Uthmán byl zavražděn v červnu 656 a jeho nástupcem se stal Alí (vládl 656–661), člen kmene Banú Hášim, který přesunul hlavní město do Kúfy. Alí vládl v období občanské války známé jako První fitna, neboť jeho svrchovanost neuznal syrský místodržitel Mu‘áwija ibn Abú Sufján (vládl 661–680), příbuzný Uthmána, který požadoval okamžité potrestání jeho vrahů. Navíc se vytvořila třetí frakce – cháridžovci, původně Alího stoupenci, kteří se po bitvě u Siffínu postavili proti oběma stranám, když odmítli přijatou arbitráž. Válka nakonec vedla k pádu Rašídského chalífátu a ke zřízení Umajjovského chalífátu roku 661, kdy se Mu‘áwija prohlásil novým chalífou.

Chalífové

Související informace naleznete také v článku Volení chalífové.

• Abd Alláh Abú Bakr (632–634)
• Umar ibn al-Chattáb (634–644)
• Uthmán ibn Affán (644–656)
• Alí ibn Abí Tálib (656–661)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rashidun Caliphate na anglické Wikipedii.

Související články

• Chalífát
• Volení chalífové
• Islámská expanze

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Rášidský chalífát na Wikimedia Commons

Autoritní data	TDVİA: hulefa-yi-rasidin