Voschod (kosmická loď)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kosmická loď Voschod
Voskhod 1 and 2.png
Kosmická loď Voschod
Popis
Výrobce: S. P. Koroljov
Úloha: Vícečlenná posádka, výstup do kosmického prostoru
Posádka: až 3 kosmonauti
Rozměry
Délka: 5 m
Průměr: 2,43 m (max.)
Obyvatelný prostor: 2.8 m3
Hmotnosti (Voschod 1)
Celková: 5 682 kg
Návratového modulu: 2 900 kg
Přístrojového modulu: 2 300 kg
Raketové motory
Hlavní brzdící (N2O4/Amin) x 1 15,83 kN
Záložní brzdící (TPH) x 1 117,7 kN
Výkony
Výdrž samostatného letu: 14 dní (reálně 1 den)
Výška pracovní dráhy: 160 - 600 km
Manévrovací schopnost: 215 m/s
Maximální přetížení: 8-9 g

Voschod (rusky Восход; "východ slunce") byla vesmírná loď zkonstruována Sovětským svazem pro kosmické lety s lidskou posádkou. Jednalo se o následníka programu Vostok, díky němuž vzlétl do vesmíru první člověk. Hlavním konstruktérem byl Sergej Koroljov a cílem bylo vytvoření lodi schopné pojmout vícečlennou posádku. V rámci programu se uskutečnily dva lety s lidskou posádkou a též výstup do kosmického prostoru. Vypouštěny byly stejnojmennou raketou Voschod.[1] Původně plánované další lety Voschod 3 až 6 byly zrušeny. Na program Voschod navázal program Sojuz.

Okolnosti vzniku programu[editovat | editovat zdroj]

V únoru 1964 šéf SSSR Nikita Sergejevič Chruščov rozhodl o zrušení plánovaných letů jednomístných Vostoků, protože měl obavy z možného úspěchu připraveného amerického programu Gemini, který by Sovětům vzal jejich prvenství v soutěži o vesmír. Dopisem z 4. února 1964 dostal Sergej Koroljov příkaz k využití vyrobených, nepoužitých lodí Vostok pro let třech kosmonautů. Chruščov vyslovil požadavek, aby let této trojice byl uskutečněn do oslav VŘSR v listopadu téhož roku. Koroljov nemohl v 9 měsících zkonstruovat a vyzkoušet loď novou, musel upravit Vostoky, které měl ve své továrně v Podlipkách.[2]

Popis lodi[editovat | editovat zdroj]

Nafukovací přechodová komora a kosmický skafandr použitý Alexejem Leonovem k prvnímu výstupu do kosmického prostoru v březnu 1965.

Oproti původní lodi Vostok byla kabina Voschod výrazně modifikována. Kosmonauté již přistávali přímo v návratové kapsli. Díky tomu bylo možné z kapsle odstranit rozměrné katapultovací křeslo a nahradit ho lehkými anatomickými sedačkami. Ty byly v lodi Voschod 1 celkem 3, ale vnitřní prostor lodi byl tak těsný, že posádka nemohla letět v ochranných skafandrech a měla oblečeny jen lehké sportovní oděvy. V lodi Voschod 2 určené k letu 2 kosmonautů bylo opět skafandrů použito, neboť úkolem letu bylo provést výstup do volného kosmického prostoru. K jeho zabezpečení byla loď Voschod 2 vybavena nafukovací přechodovou komorou o hmotnosti 250 kg, průměru 700 mm a výšce 770 mm ve složeném stavu. Po dosažení oběžné dráhy došlo k nafouknutí komory na délku 2,5 m, vnitřní průměr 1 m a vnější průměr 1,2 m.

Protože se Voschod oproti kosmické lodi Vostoku pohyboval na vyšších drahách a v případě poruchy brzdného systému nebylo možné spoléhat na samovolné zbrzdění v důsledku tření kabiny o vrchní vrstvy atmosféry, byla loď doplněna záložním brzdícím motorem na tuhé pohonné látky. Ten byl umístěn na předku návratové kabiny a jeho délka byla 0,6 m, průměr 0,3 m a hmotnost 143 kg. K zabezpečení návratu kabiny umožňoval provedení brzdného manévru se změnou rychlosti o 60 m/s.

Další odlišnosti Voschodu oproti Vostoku spočívaly v doplnění raket pro měkké přistání, které byly zapalovány ve výši 1 m nad zemí, a dále v rozšíření kapacity systému regenerujícího atmosféru uvnitř lodi a zvýšení průtoku klimatizačního systému ze 60 l/min na 150 l/min.

Přehled letů[editovat | editovat zdroj]

Let Datum vzletu Datum přistání Popis
Kosmos 47 6. říjen 1964 Nepilotovaný let s lodí Voschod.
Voschod 1 12. říjen 1964 13. říjen 1964 První let vícečlenné posádky.
Kosmos 57 22. únor 1965 Nepilotovaný testovací let - neúspěšný.
Voschod 2 18. březen 1965 18. březen 1965 První výstup do kosmického prostoru.
Kosmos 110 22. únor 1966 16. březen 1966 22 denní let bez lidské posádky.

Nepilotované lety[editovat | editovat zdroj]

  • Kosmos 47 - zkušební loď s kódovým označením 3KV a továrním číslem No.2 odstartovala 6. října 1964 a až po dosažení oběžné dráhy byla pojmenována Kosmos 47. Na palubě měla dvě figuriny. Přistála jen s drobnými problémy 7. října. Druhý den byla kabina dopravena zpět ke kontrole do haly na kosmodromu.[2]
  • Kosmos 57 - další zkušební loď s úpravami, proto označení 3KD - No.1. Odstartovala s figurinou kosmonauta, dostala se na dráhu 165 až 427 km, ovšem chybou pokynů ze dvou kontrolních stanic omylem spustil destrukční systém a loď byla zničena.[2]
  • Kosmos 110 - zkušební let připravený Koroljovem ještě před svou smrtí. Vylepšená loď Voschod No.5 odstarovala 22. února 1966, na oběžné dráze byla přejmenována na Kosmos 110. Na palubě byli dva psíci Větřík a Uhlík, kteří byli podrobeni pokusům s odlišnou stravou. Let trval do 16. března 1966 a psi se dostali na Zem živí.

Ukončení programu[editovat | editovat zdroj]

Protože se Američanům dařil program Gemini, byly Voschody označeny za technicky přežité, další připravené lety byly zástupcem předsedy Rady ministrů SSSR Smirnovem 10. května 1966 zrušené a všechny síly Sověti věnovali lodím Sojuz.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha : Mladá fronta, 1982. Kapitola Pilotované kosmické lety, s. 318.  
  2. a b c d TOUFAR; PAVEL. Kosmické skandály. Praha : Regia, 1999. ISBN 80-902484-8-9. Kapitola Loď ušitá horkou jehlou, s. 161.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu