Program Vostok

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kosmická loď Vostok
Kosmická loď Vostok.png
Kosmická loď Vostok
Popis
Výrobce: S. P. Koroljov
Země původu: Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
Úloha: Ověření možnosti pilotovaného letu
Posádka: 1 kosmonaut
Rozměry
Délka: 4,40 m
Průměr: 2,43 m (max.)
Obyvatelný prostor: 2.8 m3
Hmotnosti (varianta TMA)
Celková: 4.700 - 5.500 kg
Návratového modulu: 2.460 kg
Přístrojového modulu: 2,270 kg
Raketové motory
Hlavní brzdící (N2O4/Amin) x 1 15.827 kN
Výkony
Výdrž samostatného letu: 10 dní
Výška pracovní dráhy: 250 km
Manévrovací schopnost: 155 m/s
Maximální přetížení: 8-9 g

Program Vostok (rusky Восто́к; "východ") byl sovětský vesmírný program letů jednomístných kosmických lodí Vostok po oběžné dráze Země. Byl zaměřen na ověřování letových zařízení, prověřování spojení, na lékařský výzkum při postupném prodlužovaní kosmického letu v stavu beztíže. Všech 6 lodí typu Vostok startovalo z kosmodromu Bajkonur. Program byl vytvořen pro lety jednoho kosmonauta na maximálně 10 letových dní.[1] Byl proveden i skupinový let lodí Vostok 3 a Vostok 4, a poté Vostok 5 s lodí Vostok 6. Základní konstrukce lodi Vostok byla prakticky shodná se sovětskými špionážními satelity Zenit 2, jejichž vývoj probíhal souběžně.

Popis lodi[editovat | editovat zdroj]

Popis kosmické lodi Vostok v samostatném článku...

Kosmické lodě Vostok se skládaly z hermeticky uzavřené sférické kabiny pro kosmonauty, z přístrojové části a brzdícího zařízení. Pro bezpečný průchod atmosférou byla kabina zvenku obložena tepelnou izolací a štítem o celkové hmotnosti 837 kg. Všechny tři průzory byly zabezpečeny ohnivzdorným sklem a zvenku je ochraňoval ještě odklopný kryt. Orientaci lodě mohl kosmonaut měnit sám. Stabilizaci lodě Vostok zabezpečoval systém orientovaný podle slunečních čidel, takže orientace lodě v prostoru se po odchylce vždy upravovala vzhledem k Slunci. Součástí řídícího zařízení byl i malý glóbus, který se otáčel a vždy ukazoval tu část povrchu Země, nad kterou kosmická loď právě procházela. Obousměrný rádiový přenos zabezpečoval nepřetržité spojení se Zemí.

Kosmickou loď sledovaly pozorovací stanice rozmístěné na území Sovětského svazu a na lodích. Kosmonauta snímaly dvě televizní kamery, zepředu a zboku. Čistotu vzduchu v kabině udržovalo automatické regenerační zařízení, které udržovalo v kabině atmosféru se stejným složením a tlakem jako u pozemské atmosféry. Vydýchaný kyslík byl doplňován z externích zásobníků ve kterých byl uložen pod vysokým tlakem. Vyprodukovaný oxid uhličitý byl pohlcován pomocí chemických pohlcovačů. Regenerační systém pracoval automaticky, ale přívod kyslíku si mohl kosmonaut částečně regulovat i sám.

Elektrickou energii nezbytnou pro napájení palubních systému a zabezpečení spojení dodávaly baterie o celkové kapacitě 24 kWh. Průměrná spotřeba palubních systémů činila jen 200 wattů.

Kosmonauti[editovat | editovat zdroj]

Každý kosmonaut měl během letu kosmickou lodí Vostok oblečený skafandr, který byl ale úplně uzavřen jen v průběhu startu a přistání. Protože se nepředpokládalo, že by kosmonaut přistával uvnitř návratové kabiny, byl po celou dobu letu usazen v katapultovacím křesle o hmotnosti 336 kg, pomocí kterého se při návratu na Zemi ve výši 7 km katapultoval a přistával na vlastním padáku. Prázdná kabina pak ve výšce 2,5 km otvírala svůj hlavní padák.

Lety kosmických lodí Vostok[editovat | editovat zdroj]

Název lodi Typ Datum startu Délka letu (počet oběhů) Posádka Poznámka
Korabl-sputnik 1 1KP 15. května 1960 2 roky a 113 dní Test zjednodušeného prototypu
1K 28. července 1960 Nesl psy i jiná zvířata a rostliny. Zničen při havárii nosné rakety.
Korabl-sputnik 2 1K 19. srpna 1960 1 den, 2 hodiny a 18 minut Nesl psy i jiná zvířata a rostliny.
Korabl-sputnik 3 1K 1. prosince 1960 1 den, 1 hodina a 42 minut Nesl psy i jiná zvířata a rostliny.

Kvůli nebezpečí přistání mimo Sovětský svaz byl zničen během přistávacího manévru.

1K 22. prosince 1960 Selhání 3. stupně nosné rakety, suborbitální let.
Korabl-sputnik 4 3KA 9. března 1961 1 hodina, 41 minut
Korabl-sputnik 5 3KA 25. března 1961 1 hodina, 46 minut
Vostok 1 3KA 12. dubna 1961 1 hodina, 48 minut (1 oběh) Jurij Alexejevič Gagarin První pilotovaný kosmický let.
Vostok 2 3KA 6. srpna 1961 25 hodin, 11 minut (17 oběhů) German Stepanovič Titov
Vostok 3 3KA 11. srpna 1962 94 hodin, 10 minut (64 oběhů) Adrian Grigorievič Nikolajev Současný let společně s lodí Vostok 4.
Vostok 4 3KA 12. srpna 1962 70 hodin, 44 minut (48 oběhů) Pavel Romanovič Popovič Současný let společně s lodí Vostok 3.
Vostok 5 3KA 14. června 1963 118 hodin, 57 minut (81 oběhů) Valerij Fiodorovič Bykovskij Nejdelší, 5denní let programu
Vostok 6 3KA 16. června 1963 70 hodin, 41 minut (48 oběhů) Valentina Vladimirovna Těreškovová První žena ve vesmíru

Původně měly být do srpna 1966 uskutečněny další 4 lety, ale byly zrušeny na přímý rozkaz Nikity Chruščova z 4. února 1964 hlavnímu konstruktérovi Koroljovovi. Chruščov v obavách z možného úspěchu amerického programu Gemini nařídil lodě použít pro let tříčlenné posádky v roce 1964 a lety jednomístné zrušit. V továrně v Podlipkách tak zůstaly 4 připravené Vostoky určené k předělání na trojmístnou verzi.[2]

Pod samotným názvem Vostok se skrývala sovětská nosná raketa Vostok.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Pilotované kosmické lety, s. 319. 
  2. TOUFAR; PAVEL. Kosmické skandály. Praha: Regia, 1999. ISBN 80-902484-8-9. Kapitola Loď ušitá horkou jehlou, s. 161. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]