Valerij Bykovskij
| Valerij Fjodorovič Bykovskij | |
 | |
| Kosmonaut CPK VVS | |
|---|---|
| Státní příslušnost | SSSR |
| Datum narození | 2. srpna 1934 |
| Místo narození | Pavlovskij Posad, Moskevská oblast |
| Datum úmrtí | 27. března 2019 (ve věku 84 let) |
| Předchozí zaměstnání |
Vojenský pilot |
| Hodnost | plukovník |
| Čas ve vesmíru | 20d 17h 48m |
| Kosmonaut od | 7. března 1960 |
| Mise | Vostok 5, Sojuz 22, Sojuz 31 |
| Kosmonaut do | 26. ledna 1982 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Valerij Fjodorovič Bykovskij rusky Валерий Фёдорович Быковский (2. srpna 1934 Pavlovskij Posad[1], Moskevská oblast – 27. března 2019) byl sovětský důstojník a kosmonaut ruské národnosti.
Obsah
Život[editovat | editovat zdroj]
Mládí a výcvik[editovat | editovat zdroj]
Vystudoval desetiletou školu a hned zamířil k letectvu, později do oddílu kosmonautů. Byl neukázněný, ale schopný a obratný letec, v té době nadporučík. Oženil se ještě v přípravném výcvikovém období s Valjou Suchovovou s níž měl dvě děti.
Lety do vesmíru[editovat | editovat zdroj]
Poprvé letěl v jednomístné kosmické lodi Vostok 5. Startoval z Bajkonuru. Současně s ním letěla na orbitě další loď Vostok 6, byl to tedy let skupinový. Na oběžné dráze strávil pět dní a Zemi obletěl 81x. Přistál pomocí padáku nedaleko Karagandy.
Po svém prvním kosmickém letu v roce 1963 absolvoval vojenskou leteckou akademii a pokračoval ve výcviku. Do vesmíru letěl ještě dvakrát, vždy jako velitel lodě. Studium na akademii zakončil úspěšně v roce 1968.[2]
Po 13 letech od prvního letu společně s kosmonautem Vladimírem Aksjonovem odstartovali na palubě kosmické lodě Sojuzu 22. Cílem osmidenního letu bylo vyzkoušet nový systém snímkování povrchu Země. Přistáli v kabině lodi s padákem na území Kazachstánu.
Po třetí letěl do vesmíru v roce 1978 v hodnosti plukovníka v rámci mezinárodního programu Interkosmos s lodí Sojuz 31. Let odstartoval z Bajkonuru a letěl společně s kosmonautem NDR Sigmundem Jähnem. Ve vesmíru se spojili s dvěma jinými loděmi k různým experimentům a Bykovskij pak přistál v lodi Sojuz 29. Celkem ve vesmíru strávil téměř 500 hodin.[3] V týmu kosmonautů byl zařazen od 3. července 1960 do 26. ledna 1982.
- Vostok 5, (14. června 1963–19. června 1963)
- Sojuz 22, (15. září 1976–23. září 1976
- Sojuz 31, Sojuz 29 (26. srpna 1978–3. září 1978)
Po letech[editovat | editovat zdroj]
V roce 1990 byl jmenován ředitelem kulturního střediska v Berlíně. V Německu se v roce 2003 zúčastnil slavnostní akce na počest německých kosmonautů, které se zúčastnilo 13 kosmonautů.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Kosmonauti-piloti SSSR, s. 353.
- ↑ CODR, Milan. O kosmických dnech a nocích. Praha: Práce, 1987. Kapitola Třetí mezinárodní, s. 101.
- ↑ CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola Valerij Fjodorovič Bykovskij, s. 51.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Valerij Bykovskij ve Wikimedia Commons - Na webu Kosmo
- Na webu Space
