Sojuz 31

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Sojuz 31
Znak
Soyuz 31 mission patch.png
Údaje o lodi
COSPAR 1978-081A
Hmotnost 6 800 kg
Údaje o letu
Volací znak Ястреб ("Jestřáb")
Členů posádky 2
Datum startu 26. srpna 1978 14:51:30 UTC
Kosmodrom Bajkonur, Kazachstán
Vzletová rampa LC1
Nosná raketa Sojuz
Délka letu 67 d 20 h 12 m 47 s
Datum přistání 2. listopadu 1978 11:04:17 UTC
Apogeum 260 km
Perigeum 197 km
Sklon dráhy 51,6°
Doba oběhu 88,8 min
Počet oběhů 1 069
Fotografie posádky
Bundesarchiv Bild 183-T0905-107, Landung der Kosmonauten Bykowski und Jähn.jpg
Navigace
Předcházející Následující
Sojuz 30 Sojuz 32

Sojuz 31 byla kosmická loď SSSR z roku 1978, která se svou mezinárodní posádkou absolvovala let k sovětské orbitální stanici Saljut 6. Podle katalogu COSPAR dostala označení 1978-081A a byl to 66. registrovaný let kosmické lodě s lidmi na palubě ze Země. Jejím volacím znakem byl JESTŘÁB. Jednalo se o třetí let v rámci programu Interkosmos.[1]


Posádka[editovat | editovat zdroj]

Dvoučlennou posádku tvořili tito kosmonauti:

Průběh letu[editovat | editovat zdroj]

Start[editovat | editovat zdroj]

Loď odstartovala 26. srpna 1978 odpoledne z kosmodromu Bajkonur s pomocí rakety Sojuz U. Start se vydařil, loď se dostala na orbitu 193 – 243 km, bez problémů fungoval i zapnutý systém automatického přibližování. K pevnému připojení ke stanici došlo 27. srpna 1978 a tentýž den oba kosmonauti přešli do Saljutu.

Práce na stanici[editovat | editovat zdroj]

Na stanici přiletěli jako pracovní návštěva, protože zde v době jejich příletu byla druhá stálá posádka Vladimir Kovaljonok a Alexandr Ivančenkov. U stanice byla připojena nyní formace stanice a dvou Sojuzů. Stanice Saljut 6 v té době kroužila nad Zemí ve výšce 338 – 368 km a periodou 91 minut. Celé kvarteto kosmonautů plnilo zadaný pracovní sedmidenní program, který zahrnoval nejen řadu televizních reportáží, ale hlavně 37 vědeckotechnických experimentů. Sedm z nich bylo lékařského charakteru (změny sluchu, řeči, chuti, vnímání času), 3 biologické, další technologické a nezbytné snímkování různými druhy kamer a analyzátorů.

Protože bylo rozhodnuto, že svou loď ponechají u stanice pro základní posádku a odletí v jejich dříve připojené, museli provést výměnu anatomicky tvarovaných osobních křesel mezi loděmi a prohodit i osobní vybavení. Naložili i výsledky provedených experimentů a v lodi Sojuz 29 oba odletěli na Zem. Přistáli s pomocí padáků v kabině na území Kazachstánu (tehdy součást SSSR).

Loď s jinou posádkou[editovat | editovat zdroj]

Kosmická loď Sojuz 31 zůstala připojená u stanice Saljut 6 až do 2. listopadu 1978, kdy s ní základní posádka odletěla domů. Kabina lodi přistála na území Kazachstánu. [2][1]

Konstrukce lodě[editovat | editovat zdroj]

Udaná startovací hmotnost byla 6800 kg vč.200 kg paliva pro manévrování a brzdění. Loď se obdobně jako ostatní lodě Sojuz skládala ze tří částí, kulovité orbitální sekce, návratové kabiny a sekce přístrojové. Měla namontováno spojovací zařízení a padákový systém.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha : Mladá fronta, 1982. Kapitola Pilotované kosmické lety, s. 306.  
  2. CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha : Práce, 1982. Kapitola Valerij Fjodorovič Bykovskij, s. 51.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]