Sojuz 30
| Sojuz 30 | |
|---|---|
 | |
| Údaje o lodi | |
| COSPAR | 1978-065A |
| Hmotnost | 6 800 kg |
| Údaje o letu | |
| Volací znak | Кавказ ("Kavkaz") |
| Členů posádky | 2 |
| Datum startu | 27. června 1978 15:27:21 UTC |
| Kosmodrom | Bajkonur, Kazachstán |
| Vzletová rampa | LC1 |
| Nosná raketa | Sojuz |
| Délka letu | 7 d 22 h 02 m 59 s |
| Datum přistání | 5. července 1978 13:30:20 UTC |
| Spojení se stanicí | |
| Apogeum | 261,3 (363) km |
| Perigeum | 197,6 (337,6) km |
| Sklon dráhy | 51,66° |
| Doba oběhu | 88,83 min |
| Počet oběhů | 125 |
| Navigace | |
Předchozí Sojuz 29 Následující Sojuz 31 | |
Sojuz 30 byla kosmická loď SSSR z roku 1978, která se svou mezinárodní posádkou absolvovala let k sovětské orbitální stanici Saljut 6. Podle katalogu COSPAR dostala označení 1978-065A a byl to 65. registrovaný let kosmické lodě s lidmi na palubě ze Země. Jejím volacím znakem byl KAVKAZ. Jednalo se o druhý let v rámci programu Interkosmos.[1]
Posádka[editovat | editovat zdroj]
Dvoučlennou posádku tvořili tito kosmonauti:
Pjotr Klimuk, 35 roků, Bělorus, velitel lodě, třetí let do vesmíru
Mirosław Hermaszewski, 36 roků, Polák, kosmonaut-výzkumník, nováček
Průběh letu[editovat | editovat zdroj]
Start[editovat | editovat zdroj]
Loď odstartovala 27. června 1978 odpoledne z kosmodromu Bajkonur s pomocí rakety Sojuz U. Start se vydařil, loď se dostala na orbitu 264 – 310 km, ve vzdálenosti 20 km od stanice byl zapnut systém automatického přibližování. K pevnému připojení ke stanici došlo 28. června 1978 a tentýž den oba kosmonauti přešli do Saljutu.
Práce na stanici[editovat | editovat zdroj]
Na stanici přiletěli jako pracovní návštěva, protože zde v době jejich příletu byla 10 dní druhá stálá posádka Vladimir Kovaljonok a Alexandr Ivančenkov s Sojuzem 29. U stanice byla připojena nyní formace stanice a dvou Sojuzů. Stanice Saljut 6 v té době kroužila nad Zemí ve výšce 338 – 368 km a periodou 91 minut. Celé kvarteto kosmonautů plnilo zadaný pracovní sedmidenní program, který zahrnoval nejen řadu televizních reportáží, ale hlavně vědeckotechnické experimenty. Jednalo se např. o snímkování území Polska a SSSR, pracovali s tavicí pecí (experimenty se jménem SYRENA a SPLAV), prováděli lékařská měření změn chuti, srdeční zátěže atd.
Návrat lodě k Zemi[editovat | editovat zdroj]
Dne 5. července 1978 oba kosmonauti se ve své lodi od stanice odpojili a bez problémů s pomocí brzdícího motoru a padákového systému kabina lodě přistála na území Kazachstánu, zhruba 300 km od Celinogradu. Jejich let trval 190 hodin. [2][1]
Konstrukce lodě[editovat | editovat zdroj]
Udaná startovací hmotnost byla 6800 kg vč.200 kg paliva pro manévrování a brzdění. Loď se obdobně jako ostatní lodě Sojuz skládala ze tří částí, kulovité orbitální sekce, návratové kabiny a sekce přístrojové. Měla namontováno spojovací zařízení a padákový systém.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Pilotované kosmické lety, s. 305.
- ↑ CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola Pjotr Iljič Klimuk, s. 115.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sojuz 30 na Wikimedia Commons - Na webu Kosmo
- Na webu Space
