Sojuz 25

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Sojuz 25
Údaje o lodi
COSPAR 1977-99A
Hmotnost 6850 kg
Údaje o letu
Volací znak Фотон (Foton)
Členů posádky 2
Datum startu 9. října 1977 02:40:35 UTC[1]
Kosmodrom Bajkonur, Kazachstán
Nosná raketa Sojuz U
Délka letu 2 d 0 h 44 min 45 s
Datum přistání 11. října 1977 03:26 UTC [1]
Apogeum 258,1 km
Perigeum 198,5 km
Sklon dráhy 51,66°
Doba oběhu 88,66 min
Navigace
Předcházející Následující
Sojuz 24 Sojuz 26

Sojuz 25 (rusky: Союз 25) byla kosmická loď SSSR z roku 1977, která se svou posádkou absolvovala let k sovětské orbitální stanici Saljut 6. Spojení s ní se však nezdařilo a loď se vrátila na Zemi. Sojuz 25 podle katalogu COSPAR dostal označení 1977-99A a byl 60 registrovaným letem kosmické lodě s lidmi na palubě ze Země. Jejím volacím znakem byl FOTON.[2]


Konstrukce lodě[editovat | editovat zdroj]

Udaná startovací hmotnost byla 6850 kg. Loď se obdobně jako ostatní lodě Sojuz skládala ze tří částí, kulovité orbitální sekce, návratové kabiny a sekce přístrojové. Měla namontováno spojovací zařízení.

Posádka[editovat | editovat zdroj]

Dvoučlennou posádku tvořili tito kosmonauti:

Záložní posádka[editovat | editovat zdroj]

Průběh letu[editovat | editovat zdroj]

Cílem letu bylo dopravit na orbitální stanici Saljut 6 první dlouhodobou posádku. Loď odstartovala 9. října 1977 časně ráno z kosmodromu Bajkonur s pomocí rakety Sojuz U. Po dosažení orbitální dráhy byla provedena úprava dráhy, takže kosmická loď létala ve výši 280 až 318 km nad Zemí. Po další korekci dráhy byl 10. října zapnut automatický naváděcí systém. Ve vzdálenosti 120 metrů mezi oběma tělesy kosmonauti přešli na ruční ovládání závěrečné spojovací operace. Spojení se však nezdařilo kvůli nehermetičnosti spojovacího zařízení a proto tak jako Sojuz 23 se i Sojuz 25 vrátil předčasně na Zem.[3]. Kabina s posádkou přistála 11. října 1977 s pomocí padákového systému a motoru na území Kazachstánu, poblíž města Atbasaru, 185 km severozápadně od města Celinograd.[1][2] Let trval dva dny.

Důvody neúspěšného spojení[editovat | editovat zdroj]

Pravděpodobnou příčinou neúspěchu bylo vadné stykovací zařízení lodi Sojuz 25. Toto však při přistávání shořelo v atmosféře, takže nebylo možno stanovit konkrétní důvod selhání. Stykovací část orbitální stanice Saljut 6 byla v pořádku, což potvrdily následující lety lodí Sojuz.

Protože k neúspěšnému spojení Sojuzu se stanicí došlo krátce po sobě podruhé, po letu byly promíchány připravené posádky tak, aby v každé z nich byl jeden zkušený kosmonaut.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Союз-25 na ruské Wikipedii.

  1. a b c VÍTEK, Antonín. 1977-099A - Sojuz 25 [online]. Velký katalog družic a kosmických sond SPACE 40, [cit. 2008-09-10]. Dostupné online.  
  2. a b VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha : Mladá fronta, 1982. Kapitola Pilotované kosmické lety, s. 301.  
  3. CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha : Práce, 1982. Kapitola Vladimír Vasiljevič Kovaljonok, s. 127.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]