Milan Codr

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Milan Codr
Narození 26. srpna 1925
Úmrtí 2. listopadu 1996 (ve věku 71 let)
Politická strana Komunistická strana Československa
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Milan Codr (26. srpna 19252. listopadu 1996) byl český novinář, redaktor, publicista, spisovatel literatury faktu a televizní komentátor.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Původně směroval k dráze hudebníka (houslistaHorácké kvarteto), vystudoval však na přání rodičů práva a získal titul JUDr. Přilákala jej však žurnalistika, psát začal již během základní vojenské služby po ukončení vysoké školy. Stal se vojákem z povolání, působil v armádním tisku. Zajímal se o vědu a letectví, později i kosmonautiku. V roce 1961 jako šéfredaktor vojenského populárního časopisu Zápisník navštívil Hvězdné městečko v SSSR a setkal se zde s Jurijem Gagarinem a Germanem Titovem. S těmi se pak přátelil celý život.

V roce 1963 založil se svolením ÚV KSČ a Hlavní politické správy Československé armády, pod níž spadal, nový časopis pro kosmonautiku a raketovou techniku Radar. Byl koncipován jako čtvrtletní příloha Zápisníku a přispívalo do něj mnoho významných osobností (Ing. Milan Ledvina, prof. Rudolf Pešek, MUDr. Jan Hospodář, Karel Pacner aj.). Časopis byl vydáván v letech 1963–1966.

V roce 1970 se stal jakožto prověřený komunista šéfredaktorem časopisu Květy a také pravidelným komentátorem v Československé televizi, kde referoval o událostech v kosmu a kosmickém výzkumu. Časopis Květy se pod jeho vedením stal přitažlivým magazínem pro celou rodinu s celou řadou příloh – knihovnička Květů, časopis se stal i významným organizátorem společenského života – Plesy květů, Letecké dny Květů, cena Zlatý Květ pro významné osobnosti (Jiřina Bohdalová, Ladislav Chudík a mnoho dalších). Milan Codr se podílel i na vydávání časopisu Interpress magazin (Mezinárodní organizace novinářů) a založil při něm i edici Přemožitelé času, mapující životopisy slavných mužů a žen z nejrůznějších oborů lidské činnosti.

Zemřel na třetí infarkt koncem roku 1996.

Literární dílo[editovat | editovat zdroj]

Vlastní knihy[editovat | editovat zdroj]

  • Cesta ke hvězdám 1960, seznam družic, raket, teorie kosmonautiky
  • Dobývání vesmíru 1960, Metodické materiály pro večery zábavy a poučení, metodika pro ČSM
  • Volání dálných světů 1971, budoucnost kosmonautiky
  • Vesmír dokořán, 1976, etapy výzkumu vesmíru
  • Vesmírné ostrovy, 1978, podtitul Chvála kosmonautiky
  • Společný let , 1979, reportáže
  • Sto hvězdných kapitánů, 1982, základní data o první stovce světových kosmonautů
  • Na kosmických křižovatkách, 1983, budoucnost kosmonautiky
  • O kosmických dnech a nocích, 1987, orbitální stanice

Spoluautorství[editovat | editovat zdroj]

  • Theodor RotreklHvězdné povolání 1965, o kosmonautech, významu kosmonautiky
  • Jiří Blechta – Vojenská technika včera, dnes a zítra, 1957, knihovna agitátora
  • Životopisná encyklopedie – Přemožitelé času díl 1 – 26, napsáno společně s autorským kolektivem. Vydávání ukončeno v roce 1992

Překlady[editovat | editovat zdroj]

  • Lidé z Modré hvězdy 1961, sovětské povídky SF
  • Alexandr Volkov, Kroky do nebes, reportáž kosmonauta

Jiné práce[editovat | editovat zdroj]

  • Předmluva knihy J. Gagarin, V. Lebeděv – Cesta ke hvězdám-psychologie a vesmír, rok 1971

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl : Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 175.  
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 9. sešit : C. Praha : Libri, 2008. 369–502 s. ISBN 978-80-7277-366-4. S. 442.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]