Milan Codr

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Milan Codr
Narození 26. srpna 1925
Úmrtí 2. listopadu 1996 (ve věku 71 let)
Politická strana Komunistická strana Československa
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Milan Codr (26. srpna 19252. listopadu 1996) byl český novinář, redaktor, publicista, spisovatel literatury faktu a televizní komentátor.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Původně směroval k dráze hudebníka (houslistaHorácké kvarteto), vystudoval však na přání rodičů práva a získal titul JUDr. Přilákala jej však žurnalistika, psát začal již během základní vojenské služby po ukončení vysoké školy. Stal se vojákem z povolání, působil v armádním tisku. Zajímal se o vědu a letectví, později i kosmonautiku. V roce 1961 jako šéfredaktor vojenského populárního časopisu Zápisník navštívil Hvězdné městečko v SSSR a setkal se zde s Jurijem Gagarinem a Germanem Titovem. S těmi se pak přátelil celý život.

V roce 1963 založil se svolením ÚV KSČ a Hlavní politické správy Československé armády, pod níž spadal, nový časopis pro kosmonautiku a raketovou techniku Radar. Byl koncipován jako čtvrtletní příloha Zápisníku a přispívalo do něj mnoho významných osobností (Ing. Milan Ledvina, prof. Rudolf Pešek, MUDr. Jan Hospodář, Karel Pacner aj.). Časopis byl vydáván v letech 1963–1966.

V roce 1970 se stal jakožto prověřený komunista šéfredaktorem časopisu Květy a také pravidelným komentátorem v Československé televizi, kde referoval o událostech v kosmu a kosmickém výzkumu. Časopis Květy se pod jeho vedením stal přitažlivým magazínem pro celou rodinu s celou řadou příloh – knihovnička Květů, časopis se stal i významným organizátorem společenského života – Plesy květů, Letecké dny Květů, cena Zlatý Květ pro významné osobnosti (Jiřina Bohdalová, Ladislav Chudík a mnoho dalších). Milan Codr se podílel i na vydávání časopisu Interpress magazin (Mezinárodní organizace novinářů) a založil při něm i edici Přemožitelé času, mapující životopisy slavných mužů a žen z nejrůznějších oborů lidské činnosti.

Zemřel na třetí infarkt koncem roku 1996.

Literární dílo[editovat | editovat zdroj]

Vlastní knihy[editovat | editovat zdroj]

  • Cesta ke hvězdám 1960, seznam družic, raket, teorie kosmonautiky
  • Dobývání vesmíru 1960, Metodické materiály pro večery zábavy a poučení, metodika pro ČSM
  • Volání dálných světů 1971, budoucnost kosmonautiky
  • Vesmír dokořán, 1976, etapy výzkumu vesmíru
  • Vesmírné ostrovy, 1978, podtitul Chvála kosmonautiky
  • Společný let , 1979, reportáže
  • Sto hvězdných kapitánů, 1982, základní data o první stovce světových kosmonautů
  • Na kosmických křižovatkách, 1983, budoucnost kosmonautiky
  • O kosmických dnech a nocích, 1987, orbitální stanice

Spoluautorství[editovat | editovat zdroj]

  • Theodor RotreklHvězdné povolání 1965, o kosmonautech, významu kosmonautiky
  • Jiří Blechta – Vojenská technika včera, dnes a zítra, 1957, knihovna agitátora
  • Životopisná encyklopedie – Přemožitelé času díl 1 – 26, napsáno společně s autorským kolektivem. Vydávání ukončeno v roce 1992

Překlady[editovat | editovat zdroj]

  • Lidé z Modré hvězdy 1961, sovětské povídky SF
  • Alexandr Volkov, Kroky do nebes, reportáž kosmonauta

Jiné práce[editovat | editovat zdroj]

  • Předmluva knihy J. Gagarin, V. Lebeděv – Cesta ke hvězdám-psychologie a vesmír, rok 1971

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 175. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 9. sešit : C. Praha: Libri, 2008. 369–502 s. ISBN 978-80-7277-366-4. S. 442. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]