Alexej Leonov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Alexej Archipovič Leonov
Alexej Archipovič Leonov
Alexej Archipovič Leonov
Kosmonaut CPK
Státní příslušnost Sovětský svaz SSSR/Rusko Rusko
Datum narození 30. května 1934 (85 let)
Místo narození Listvjanka, Kemerovská oblast, SSSR
Předchozí
zaměstnání
Stíhací pilot
Hodnost Generálmajor Sovětských vzdušných sil
Čas ve vesmíru 7 dní, 0 hodin a 33 minut[1][2]
Kosmonaut od 7. března 1960
Mise Voschod 2, Sojuz 19
Znaky misí Znak mise
Kosmonaut do 19. prosince 1985
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexej Archipovič Leonov rusky Леонов, Алексей Архипович (* 30. května 1934, Listvjanka, Kemerovská oblast SSSR na Sibiři) je bývalý vojenský letec a sovětský kosmonaut ruské národnosti. V roce 1965 během letu kosmické lodi Voschod 2 vystoupil jako první člověk do volného prostoru. Zúčastnil se také sovětsko-amerického letu Sojuz-Apollo.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v malé vesničce na Sibiři jako osmý z devíti dětí. Na konci 30. let během stalinských čistek byl jeho otec zatčen a jeho matka s dětmi byla jako manželka „nepřítele lidu“ vystěhována z domu a ocitla se bez prostředků na ulici. Otec byl později propuštěn a po válce se rodina přestěhovala do Kaliningradu.[3] V roce 1953 odešel na výzvu Komsomolu do čugujevského vojenského leteckého učiliště u Charkova. Odtud odešel v roce 1957 k pluku,[4] kde brzy získal leteckou kvalifikaci Vojenský letec 3. třídy a Instruktor výsadkových jednotek. Pak byl vybrán k výcviku první dvacítky budoucích sovětských kosmonautů. V lednu 1960 se oženil a absolvoval první etapu testů společně s Jurijem Gagarinem, Germanem Titovem a dalšími. Přitom dál létal u svého pluku.[5]

Brzy po svém návratu z prvního kosmického letu se na podzim 1965 zúčastnil Astronautického kongresu v Řecku.[6] Poté zavítal i do Prahy, kde mimo jiné vystoupil i v Československé televizi. V Československu byl ještě několikrát, později se zúčastnil podobných kongresů i v dalších zemích světa.

V roce 1967 absolvoval studium na Žukovského vojenské letecké inženýrské akademii. Zapojil se do programu Interkosmos, byl ve skupině kosmonautů SSSR připravovaných k letu na Měsíc.[4]

V roce 1973 byl jmenován do čela nově zřízené Všesvazové rady pro komplex GTO,[pozn. 1] což byl orgán podporující rozvoj tělesné výchovy (Spartakiády národů, Vesnické hry, plnění odznaků GTO) v SSSR.[7]

V letech 1976–1982 byl zástupcem náčelníka střediska J. A. Gagarina pro výcvik kosmonautů.

V nové vzpomínkové knize Two Sides of the Moon, kterou napsal společně s americkým kolegou Davidem Scottem z Apolla, se Leonov věnoval i nejasnostem okolo Gagarinovy smrti. V roce 2004 stále patřil k ruským celebritám. Měl k dispozici Mercedes s řidičem a policisté salutovali, jakmile zahlédli jeho SPZ s „čestným“ číslem 0011.[8] Do důchodu odešel v roce 1991 v hodnosti generálmajora.

Leonov byl znám svou zálibou v malířství a na několika výstavách svá díla s motivy vesmíru[4] předvedl. Má dvě děti.

Lety do vesmíru[editovat | editovat zdroj]

Alexej Leonov při letu Sojuz-Apollo

Oba lety začínaly na kosmodromu Bajkonur a končily přistáním kabiny na padácích na území Kazachstánu.

První mimo loď[editovat | editovat zdroj]

18. března 1965 při letu kosmické lodi Voschod 2 vystoupil jako první člověk z kosmické lodi do volného prostoru.[2] Vzdálil se od lodě připoutaný lanem na vzdálenost 5,35 metru.[5] Výstup do vesmíru trval celkem 23 minut a 41 sekund,[5] z toho 12 minut strávil u vstupu do přetlakové komory, kam se nemohl kvůli příliš nafouknutému skafandru vejít.[9] Spolu s ním letěl velitel lodě kosmonaut Pavel Běljajev, Leonov měl funkci druhého pilota.

Posádka Sojuz-Apollo v roce 1975

Apollo – Sojuz[editovat | editovat zdroj]

O deset let později se v roce 1975 jako velitel lodi zúčastnil společného kosmického experimentu lodí Apollo ASTP a Sojuz 19 EPAS na oběžné dráze okolo Země ve dnech 15. – 24. července 1975. Projekt se uskutečnil pod názvem „Apollo Sojuz Test Project“ (ASTP), v Československu byl projekt mediálně známější jako Sojuz-Apollo. V Sojuzu 19 s ním letěl Valerij Kubasov, v Apollu se setkali s americkými astronauty Thomasem Staffordem, Donaldem Slaytonem a Vancem Brandem.[10] V rámci přípravy na let byl i ve Spojených státech amerických.

Kulturní odkaz[editovat | editovat zdroj]

Jméno Alexej Leonov patří fiktivní sovětské vesmírné lodi v románu A. C. Clarka 2010: Druhá vesmírná odysea.

Ruský film Vremja pěrvych (2017) pojednává o výstupu Leonova do vesmírného prostoru.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Всесоюзный физкультурный комплекс "Готов к труду и обороне СССР" (ГТО).

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HOLUB, Aleš. Leonov, A.A. [online]. Malá encyklopedie kosmonautiky (MEK), rev. 2008-10-19 [cit. 2010-04-04]. Dostupné online. 
  2. a b VÍTEK, Antonín. Leonov, Aleksej Archipovič [online]. Velký katalog družic a kosmických sond SPACE 40, rev. 2004-12-18 [cit. 2010-04-03]. Dostupné online. 
  3. The First Soviet Cosmonaut Team: Their Lives and Legacies. [s.l.]: Springer Science & Business Media, 2009. Dostupné online. ISBN 038784824X. S. 55-56. (anglicky) 
  4. a b c PACNER, Karel; VÍTEK, Antonín. Půlstoletí kosmonautiky. Praha: Paráda, 2008. ISBN 978-80-87027-74-4. Kapitola Životopisy hlavních účastníků, s. 439. 
  5. a b c IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Moskva: rev. 2009-7-8 [cit. 2009-11-16]. Kapitola Алексей Архипович Леонов. Dostupné online. (rusky) 
  6. PORTREE, David S. F.; TREVIÑO, Robert C. Walking to Olympus: An EVA Chronology [online]. NASA [cit. 2010-04-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. KÖSSL, Jiří; KRÁTKÝ, František; MAREK, Jaroslav. Dějiny tělesné výchovy II.. Praha: Olympia, 1986. Kapitola Tělesná kultura v zahraničí, s. 73. 
  8. MÁŠA, P. NOVÁ ”PRAVDA” O GAGARINOVĚ SMRTI. KOSMOS - NEWS. Září 2004, čís. 57. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-09-16. 
  9. IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Moskva: rev. 2009-7-8 [cit. 2009-11-16]. Kapitola Рассказ Алексея Леонова о нештатных ситуациях во время выхода в открытый космос. Dostupné online. (rusky) 
  10. CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola Alexej Archipovič Leonov, s. 144. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]