Přeskočit na obsah

Oddíl kosmonautů CPK

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Oddíl kosmonautů CPK je jedním z oddílů kosmonautů v Rusku, resp. do roku 1991 v Sovětském svazu. Oddíl je složkou Střediska přípravy kosmonautů J. A. Gagarina (CPK) a sídlí, společně s celým střediskem, v Koroljovu u Moskvy.

Byl založen roku 1960 jako první oddíl kosmonautů v Sovětském svazu ve Středisku přípravy kosmonautů, které bylo útvarem vojenského letectva. Stal se nejpočetnějším a nejaktivnějším sovětským oddílem kosmonautů, jeho členové se účastnili naprosté většiny sovětských pilotovaných kosmických letů. Roku 2009 bylo vojenské Středisko přípravy kosmonautů zrušeno a jeho majetek i personál převzala nově založená stejnojmenná federální rozpočtová organizace podřízená Roskosmosu.

Počátky

[editovat | editovat zdroj]

Rozhodnutí o vytvoření samostatného střediska pro přípravu kosmonautů v rámci letectva bylo přijato koncem roku 1959. V lednu 1960 hlavní velitel letectva potvrdil organizační strukturu nového Střediska přípravy kosmonautů vojenského letectva (CPK VVS). V únoru byl jmenován první náčelník CPK, plukovník Jevgenij Anatoljevič Karpov (zůstal zde tři roky)[1], a začalo budování střediska.[2]

Mezitím první aktivity v oblasti výběru a výcviku kosmonautů zahájil Institut letecké medicíny roku 1958 pod vedením Vladimira Jazdovského a Nikolaje Gurovského. Téhož roku Sergej Koroljov s Michailem Tichonravovem předložili vládě návrhy na pilotovaný vesmírný let. Oficiální souhlas dostali v první polovině roku 1959[p. 1] Po stanovení kritérií výběru (do 35 let, do 175 cm, do 75 kg, výborné zdraví) byl vlastní výběr zahájen v srpnu 1959.[3] Ze 3461 vojenských letců bylo do února 1960 v několika etapách vybráno plánovaných 20 lidí.[3] Začátkem března rozkaz ministra obrany stanovil povinnosti a statut kosmonautů a od 7. března do 7. června 1960 bylo prvních dvacet budoucích kosmonautů rozkazem hlavního velitele letectva zařazeno do oddílu. Okamžitě (14. března 1960) byl zahájen výcvik na Frunzeho letišti v Moskvě, kde zpočátku sídlilo CPK.[2] V létě 1960 středisko přesídlilo za Moskvu do dnešního Hvězdného městečka.[2]

Protože na současnou přípravu všech dvaceti kosmonautů CPK nemělo vybavení, byla v létě 1960 (formálně až od 11. října) vydělena skupina šesti nejlepších kandidátů (Varlamov, Kartašov, Gagarin, Titov, Popovič a Nikolajev; už v červenci první dva, vyřazené lékaři, nahradili Něljubov a Bykovskij) procházející zrychlenou přípravou. Šestice 17. a 18. ledna 1961 složila zkoušky a získala kvalifikaci „kosmonaut VVS“. V březnu 1961 přišla první tragédie, Valentin Bondarenko uhořel v závěru týdenního pobytu v barokomoře. V březnu a dubnu 1961 oddíl opustili Varlamov a Kartašov, ostatní členové oddílu složili 3. dubna zkoušky a stali se kosmonauty.[3] První let – Gagarinův – proběhl 12. dubna 1961, druhý – Titovův – v srpnu 1961. V září 1961 byl do užší skupiny zařazen Šonin (v červenci 1962 vyřazen z přípravy ze zdravotních důvodů, lékaři už v květnu vyřadili také Něljubova) a v listopadu přišel Volynov. Od června 1962 se na let Vostokem připravoval jako šestý ještě Komarov. V srpnu 1962 se do vesmíru podívali Popovič a Nikolajev. O rok později v červnu 1963 Bykovskij a Těreškovová. Od dubna 1963 se na let Vostokem připravovali i Chrunov a Leonov, od září ještě Zajkin, Beljejev a Gorbatko. V únoru 1964 byl program Vostok zrušen a kosmonauti převedeni do programu Voschod.

V lodích Voschod se kosmonauti do vesmíru podívali pouze dvakrát. V říjnu 1964 vzlétl Voschod 1 s tříčlennou posádkou, oddíl CPK zastupoval Komarov. V březnu 1965 Leonov poprvé vystoupil z lodi do vesmíru. Velitelem Voschodu 2 byl Beljajev.

Doplňování oddílu

[editovat | editovat zdroj]

Čas od času proběhl doplňovací nábor do oddílu. Od roku 1963 byla standardní procedura následující (v závorkách jsou uvedeny čísla pro třetí nábor roku 1965):[4] U vojenských letců (jak z letectva, tak ze sil protivzdušné obrany i z námořního letectva – např. Gagarin přišel z námořního letectva) v útvarech prošli služební spisy a vytřídili odpovídající kandidáty podle věku, výšky, váhy, vzdělání(cca 1000). Vhodné letce prosela mandátní komise, úspěšní (asi 600) odjeli na pozorování do Ústřední vojenské vědeckovýzkumné letecké nemocnice (CVNIAG VVS), lékaři doporučili pouze několik málo nejvhodnějších (65 nebo 69), poté meziresortní komise (složená ze zástupců ministerstva obrany – včetně vedení CPK, ministerstva zdravotnictví, „kosmického“ ministerstva všeobecného strojírenství, a Akademie věd) dala definitivní doporučení k výcviku (22). Vlastní zařazení do oddílu bylo provedeno o několik dnů (někdy i měsíců) později příkazem hlavního velitele letectva nebo ministra obrany. Nový člen oddílu se stal posluchačem-kosmonautem (слушатель-космонавт), od 80. let kandidátem na zkušebního kosmonauta (кандидат в космонавты-испытатели). Po dvouletém všeobecném kosmickém výcviku složil zkoušky před meziresortní komisí, získal tak kvalifikaci zkušební kosmonaut (космонавт-испытатель) a byl zařazen do skupiny připravující se k letům v některém programu.

Od roku 1959 proběhlo celkem 14 náborů do oddílu.

60. – 90. léta

[editovat | editovat zdroj]

Začátkem září 1966 byli kosmonauti oddílu rozděleni do sedmi skupin podle programů – Voschod, Sojuz 7K-OK, Spiral, Zvezda 7K-VI, Almaz, L-1 a L-3. Skupina pro Voschodu byla záhy rozpuštěna. Skupiny pro lety k Měsíci (oblet Měsíce v programu L-1 a přistání na Měsíci v programu L-3) byly záhy prakticky sloučeny, začátkem 1970 byl oblet Měsíce zrušen, kosmonauti se soustředili na nácvik přistání na Měsíci. Po úspěších amerického Apolla ztratil pro politické vedení Sovětského svazu lunární program smysl, a od listopadu 1972 se skupina přeorientovala na přípravu letu Sojuz-Apollo. Lunární program byl nakonec zrušen v květnu 1974. Skupina připravující se od září 1966 na lety lodí 7K-VI Zvezda byla současně se zrušením projektu v únoru 1968 převedena na program Sojuz VI. Ten byl zrušen v srpnu 1970 a kosmonauti přešli do programu Almaz.

Od počátku 70. let se z kosmonautů CPK skládaly posádky orbitálních stanic řady Almaz, obsazovali též místa velitelů posádek létajících v rámci programů Saljut a Mir.

Od roku 2000

[editovat | editovat zdroj]

Od počátku osídlení Mezinárodní vesmírné stanice obsazují kosmonauti oddílu CPK polovinu míst ruské kvóty. Roku 2009 došlo k rozsáhlé reorganizaci. Dosavadní Středisko přípravy kosmonautů (CPK), vojenský útvar letectva, bylo zrušeno. Majetek a lidé CPK přešli do nově zřízené stejnojmenné organizace podléhající Roskosmosu. Kosmonauti změnili zaměstnavatele k 1. srpnu 2009. Se vznikem civilního střediska požádali o přijetí Jurij Malenčenko, v červenci 2009 uvolněný a armády i (vojenského) oddílu a Sergej Alexandrovič Žukov, vědec a manažer dosud stojící mimo oddíly. Byli přijati v únoru, resp. dubnu 2010. V prosinci 2010 Roskosmos rozhodl o shromáždění všech ruských kosmonautů do CPK a zrušení ostatních oddílů. V lednu 2011 proto začali kosmonauti z oddílu RKK Eněrgija a poslední člen oddílu Institutu lékařsko-biologických problémů přecházet do CPK.

Nábor 2012

[editovat | editovat zdroj]

Protože se v předchozích uzavřených náborech kandidátů na kosmonauty často nedařilo získat dostatek zájemců, např. kvůli nízkým platům nebo dlouhému čekání na první let,[5] rozhodla se Meziresortní komise pro výběr kosmonautů přistoupit k náboru otevřenému zájemcům z řad široké veřejnosti. Bylo stanoveno, že u kandidátů bude hodnoceno splnění morálních a psychologických požadavků, požadavků na odbornou způsobilost, požadavků na fyzickou zdatnost a lékařských požadavků[6]. První otevřený nábor za dobu sovětské a ruské kosmonautiky byl vyhlášen 27. ledna 2012[7] a ustanovená soutěžní komise po svých jednáních pravidelně informovala o počtu obdržených a již posouzených žádosti, počtu uchazečů propuštěných do druhé etapy, během níž budou již osobně absolvovat odborné, tělovýchovné, lékařské, psychologické a další specializované testy a studie. Bylo také rozhodnuto o prodloužení původně dvouměsíční lhůty pro příjem žádostí až do 30. dubna 2012.[8][6]

Soutěžní komise nakonec v termínu obdržela 304 žádostí (včetně 43 žen), z toho 220 od uchazečů z organizací mimo vojenské složky a kosmický průmysl. Po vyloučení neúplných žádostí komise k 1. červnu 2012 posoudila podklady od 238 uchazečů a 50 sad dokumentů ještě zbývalo k posouzení. Celkem 45 uchazečů bylo komisí doporučeno k účasti v druhé fázi výběru, ovšem 21 z nich již bylo z této druhé fáze vyřazeno.[9]

A už 6. září 2012 komise informovala, že na zasedání o dva dny dříve dokončila výběr. K účasti v druhé, osobní fázi výběru doporučila celkem 50 uchazečů. Mnozí z nich byli během nebo po absolvování všech testů vyloučeni, protože nesplňovali dané požadavky. Z 10 úspěšných uchazečů nakonec komise vybrala 8 a navrhla jejich zařazení do oddílu CPK.[10] Její návrh 8. října 2012 definitivně schválila Meziresortní komise pro výběr kosmonautů. Novými kandidáty na kosmonauty se stali:[11]

Kandidáti nastoupili do oddílu CPK 26. října 2012 a zahájili výcvik,[12] s výjimkou Andreje Feďajeva, který se k ostatním naplno připojil až 25. dubna 2013, po svém uvolnění z vojenského letectva.[13]

Všeobecná lékařská komise na svém zasedání 22. dubna 2014 po přezkoumání lékařské zprávy Ignata Ignatova nepovolila jeho účast na speciálním výcviku, který je pokračováním přípravy po dokončení základního výcviku a získání kvalifikace zkušebního kosmonauta. Bylo mu však umožněno kurz dokončit a podstoupit státní závěrečnou zkoušku.[14] Tu celá skupina úspěšně složila na závěr základního výcviku ve dnech 5. a 6. června 2014. Meziresortní kvalifikační komisi proto bylo navrženo udělit všem osmi kandidátům kvalifikaci zkušebního kosmonauta[15] Komise však na svém zasedání 16. června po projednání dokumentace a výsledků výcviku a státní zkoušky přidělila kvalifikaci jen šesti navrženým – Blinovovi, Dubrovovi, Korsakovovi, Petělinovi, Feďajevovi a Čubovi.[16] Ignatov, který kvalifikaci nemohl získat kvůli rozhodnutí lékařské komise, se zasedání kvalifikační komise ani nezúčastnil,[14] a ohledně Kikinové agentura Interfax informovala, že byla kvalifikační komisí dočasně ponechána v pozici kandidátka na kosmonauta s tím, že bude muset absolvovat další výcvik.[17] Kvalifikační komise jí pak příslušný certifikát zkušebního kosmonauta udělila 17. prosince 2014.[18] Na stejném zasedání navíc komise rozhodla o uvolnění Ignata Ignatova z oddílu kosmonautů na základě závěru MMC, což se rozhodnutím ředitele CKP 19. prosince 2014 také stalo.[14]

Nábor 2018

[editovat | editovat zdroj]

Středisko pro výcvik kosmonautů informovalo o vyhlášení nového výběru kosmonautů 22. března 2017.[19][20] Zájemci byli vyzváni, aby doručili požadované osobní doklady a zdravotní dokumenty do Hvězdného městečka v termínu do 14. července 2017. V poslední den lhůty CPK oznámilo, že pro zvládnutí náročných úkolů a nové techniky potřebuje sbor kosmonautů více mladých lidí s technickými, technickými a přírodovědnými kompetencemi, a proto bude i nadále přijímat přihlášky do výběru kosmonautů, zatímco kandidáti, jejichž přihlášky už byly schváleny, vstoupí do etapy testování.[21]

Další zveřejněnou informací už bylo rozhodnutí příslušné meziresortní komise, která 10. srpna 2018 schválila 8 uchazečů jako nové kandidáty na kosmonauty, z nich 4 vojenské piloty a 4 inženýry. Byli jimi:

CPK oznámilo, že jejich výcvik začne na podzim 2018 a potrvá asi dva roky. Po jeho dokončení, úspěšném složení zkoušek a při zachování potřebné úrovně zdravotního stavu budou kandidáti na kosmonauta zařazeni do oddílu kosmonautů. Ředitel CPK, zkušební pilot Pavel Vlasov, v oznámení o rozhodnutí komise uvedl, že žádosti do právě skončeného výběru podalo celkem 420 lidí, z toho 87 žen. Na druhou, prezenční etapu výběru bylo přijato 103 lidí, z toho 11 žen, z nich však žádná nesplnila všechna kritéria.[22]

Vybraní kandidáti postupně nastoupili do výcviku během října a listopadu 2018. Obecnou kosmickou přípravu, která zahrnuje 3 700 teoretického a praktického výcviku,[23] tak absolvovali v době komplikované opatřeními proti koronavirové pandemii, včetně nutnosti využít dálkovou výuku.[24] Ani to však sedmi z nich nezabránilo úspěšně složit všech asi 60 testů a zkoušek, včetně závěrečné státní zkoušky 24. a 25. listopadu 2020,[25] takže mohli 2. prosince 2020 získat certifikát o udělení kvalifikace zkušebního kosmonauta a tím i možnost pokračovat v přípravě speciálním výcvikem a vyhlížet zařazení do některé z plánovaných posádek.[26] Šest z nich se dočkalo už po 14 měsících, 2. února 2022, kdy byl zveřejněn návrh posádek nadcházejících misí na ISS.[27]

Jediným kandidátem ze skupiny, který se k udělení statusu zkušebního kosmonauta nekvalifikoval a byl přeřazen do základního kosmického výcviku, byl Jevgenij Prokopjev, bratr kosmonauta Sergeje Prokopjeva.[28] Krátce poté – 11. února 2021 – oddíl kosmonautů opustil.[29]

Nábor 2021

[editovat | editovat zdroj]

Další veřejný nábor kandidátů na kosmonauty CPK vyhlásilo 3. června 2019.[30] přijímání dokumentů skončilo 1. června 2020.[31] O místo v oddílu se i tentokrát mohli ucházet občané Ruské federace do 35 let, kteří získali vyšší, převážně technické vzdělání. Při výběru museli prokázat odbornou způsobilost, podstoupili lékařskou prohlídku a psychologické testování a splnit požadavky, které platí pro fyzickou přípravu kandidátů na kosmonauty.[32]

V soutěžní komisi se sešlo 2229 ústních a písemných žádostí, ale pouze 183 lidí dodalo všechny potřebné dokumenty. Z toho 64 uchazečů včetně 9 žen posuzovala meziresortní komise a vybrala 4 přihlášené, kteří byli 27. ledna 2021 schváleni jako noví kandidáti na kosmonauty. Stali se jimi:[33]

Během jarních měsíců roku 2021 se zařadili do oddílu kosmonautů CPK a zahájili základní výcvik, po jehož dokončení přistoupili 14. června 2023 ke státní závěrečné zkoušce, v níž všichni uspěli.[34] Meziresortní kvalifikační komise však o dva dny později rozhodla o udělení certifikátů zkušebních kosmonautů pouze třem uchazečům, protože v případě Sergeje Irtuganova se o udělení certifikátu nejednalo kvůli závěru hlavní lékařské komise z 27. dubna 2023 o nevhodnosti tohoto uchazeče pro speciální výcvik.[35]

Nábor 2024

[editovat | editovat zdroj]

Čtvrtý otevřený výběr Roskosmos a CPK vyhlásili 10. července 2023. Zájemci se ho mohli zúčastnit za obdobných podmínek jako v předchozích případech – ruské občanství, věk do 35 let, výška 150 – 190 cm, hmotnost 50 – 90 kg, vysokoškolské vzdělání ve vybraných oborech, praxe v oboru minimálně 3 roky, znalost angličtiny, absence chronických onemocnění a dobrá fyzická zdatnost.[36][37] Zástupci CPK a Roskosmosu na tiskové konferenci k vyhlášení výběru řekli, že v závislosti na kvalitách uchazečů očekávají, že oddíl kosmonautů doplní 4 až 6 lidí. Uvedli také, že výsledky výběru by měly být oznámeny do 22. března 2024.[38][39]

Roskosmos a Centrum dokonce pro zvýšení zájmu uspořádali v září 2023 tiskovou konferenci, na které novináře podrobně informovali o průběhu výběru uchazečů a umožnili jim absolvovat některé testy.[40] Přesto si situace vyžádala prodloužení původní lhůty pro podání přihlášek a souvisejících dokumentů ze 30. října na 20. prosince 2023.[41]

Den po skončení termínu organizátoři výběru oznámili, že z 1394 přihlášek podaných telefonicky, emailem nebo písemně bylo 263 (zhruba pětina) doplněno také potřebným balíkem souvisejících dokumentů, z toho 69 doručily ženy. Přitom 63 žádostí přišlo od vojenských uchazečů a 45 od zájemců z podniků v raketovém a kosmickém průmyslu. Všichni absolvovali testy odbornosti a zdatnosti a zdravotnická i psychologická vyšetření, jimiž úspěšně prošlo do poslední fáze výběru 41 lidí (33 mužů, 8 žen). Z nich 20 už k 21. prosinci 2023 poslední fází prošlo a 2 úspěšní uchazeči čekají na závěrečné rozhodnutí lékařských komisí.[42] Jména čtyř úspěšných účastníků 4. náboru oznámil Roskosmos 28. května 2024. Kandidáty na zkušební kosmonauty se stali:[43]

Do CPK čtveřice nastoupila 2. září 2024 a zahájila dvouletý všeobecný kosmický výcvik, po jehož úspěšném dokončení a složení státní zkoušky jim bude udělena kvalifikace „zkušební kosmonaut“.[44]

Nábor 2026

[editovat | editovat zdroj]

Další, již pátý nábor obě organizace vyhlásily 4. února 2026.[45] Podle zveřejněných informací nesmí být uchazeč k 31. prosinci 2025 starší 35 let a musí mít vysokoškolské vzdělání v exaktních, přírodních nebo lékařských vědách. Nesmí mít chronická onemocnění a musí být v dobré fyzické kondici, s výškou 150 až 190 centimetrů a hmotností 50 až 90 kilogramů. Velikost chodidla nesmí překročit velikost 46.

Výběrové řízení bude probíhat ve dvou fázích. V nepřítomnosti musí uchazeči připravit a předložit k posouzení požadovanou sadu dokumentů. Vybraná skupina pak podstoupí podrobné prezenční prověření jejich profesních dovedností, psychických kvalit, fyzické zdatnosti a zdraví. Z výběru budou – s drobnými výjimkami – vyřazeni uchazeči s tetováním. Z dokumentace plyne, že výběrová komise bude přijímat žádosti do 30. června 2026.[45]

Aktivní kosmonauti

[editovat | editovat zdroj]

Seznam je aktuální k 10. prosinci 2025, kdy oddíl měl 23 členů, další 4 vybraní uchazeči byli v základním výcviku.[46] Zeleně jsou označeni kosmonauti pobývající ve vesmíru při dosud neukončených letech, kurzívou jsou vyznačeny plánované lety, do jejichž posádek byli kosmonauti jmenováni.

Jméno Narození
úmrtí		 Původně[p. 2] V oddílu od[p. 3] Lety Celkem v kosmu V oddílu do
Alexej Nikolajevič Ovčinin 28. září 1971 letec CPK 11. října 2006 E-47/48, 2016
E-59/60, 2019
E-72 (Sojuz MS-26), 2024/25		 595 dní, 4 hodiny a 29 minut aktivní
Sergej Nikolajevič Ryžikov 19. srpna 1974 letec VVS 11. října 2006 E-49/50, 2016/17
E-64, 2020/21
E-73 (Sojuz MS-27), 2025		 603 dny, 1 hodina a 41 minut aktivní
Oleg Dmitrijevič Kononěnko 21. června 1964 kosmonaut CSKB Progress,
kosmonaut RKK Eněrgija		 22. ledna 2011 E-17, 2008
E-30/31, 2011/12
E-44/45, 2015
E-58/59, 2018/19
E-70/71, 2023/24		 1 110 dní, 14 hodin a 58 minut aktivní
Oleg Germanovič Artěmjev 28. prosince 1970 kosmonaut RKK Eněrgija 22. ledna 2011 E-39/40, 2014
E-55/56, 2018
E-67, 2022		 560 dní, 18 hodin a 8 minut aktivní
Sergej Vladimirovič Kuď-Sverčkov 23. srpna 1983 kosmonaut RKK Eněrgija 22. ledna 2011 E-64, 2020/21
E-74 (Sojuz MS-28), 2025/26		 184 dní, 23 hodin a 10 minut
+ 2. let dosud 101 dní		 aktivní
Ivan Viktorovič Vagner 10. července 1985 kosmonaut RKK Eněrgija 22. ledna 2011 E-63, 2020
E-72 (Sojuz MS-26), 2024/25		 416 dní, 3 hodiny a 46 minut aktivní
Sergej Valerjevič Prokopjev 19. února 1975 letec VVS 1. února 2011 E-56/57, 2018
E-68/69, 2022/23		 567 dní, 15 hodin a 11 minut aktivní
Nikolaj Alexandrovič Čub 10. června 1984 ředitel obchodní společnosti 26. října 2012 E-70/71, 2023/24 373 dní, 20 hodin a 14 minut aktivní
Pjotr Valerjevič Dubrov 30. ledna 1978 inženýr-programátor 26. října 2012 E-65/66, 2021/22 355 dní, 3 hodiny a 46 minut aktivní
Anna Jurjevna Kikinová 27. srpna 1984 záchranářka, manažerka rádia 26. října 2012 E-68 (Crew-5), 2022/23 157 dní, 10 hodin a 1 minuta aktivní
Sergej Vladimirovič Korsakov 1. září 1984 pracovník finanční společnosti 26. října 2012 E-67, 2022 194 dní, 19 hodin a 2 minuty aktivní
Dmitrij Alexandrovič Petělin 10. července 1983 letecký inženýr 26. října 2012 E-68/69, 2022/23 370 dní, 21 hodin a 22 minut aktivní
Andrej Valerjevič Feďajev 26. února 1981 letec VMF 25. dubna 2013[p. 4][47] E-69 (Crew-6), 2023
E-74/75 (Crew-12), 2025		 185 dní, 22 hodin a 43 minut
+ 2. let dosud 23 dní		 aktivní
Konstantin Sergejevič Borisov 14. srpna 1984 letecký inženýr[29] 1. října 2018 E-70 (Crew-7), 2023/24 199 dní, 6 hodin a 20 minut aktivní
Alexandr Vladimirovič Gorbunov 24. května 1990 inženýr RKK Eněrgija[29] 1. října 2018 E-72 (Crew-9), 2024/25 171 dní, 4 hodiny a 40 minut aktivní
Kirill Alexandrovič Peskov 1. května 1990 dopravní pilot[29] 1. října 2018 E-73 (Crew-10), 2025 147 dní, 16 hodin a 29 minut aktivní
Alexej Vitaljevič Zubrickij 22. srpna 1992 letec VVS[29] 1. listopadu 2018 E-73 (Sojuz MS-27), 2025 244 dny, 23 hodin a 16 minut aktivní
Alexandr Sergejevič Grebjonkin 15. července 1982 inženýr VVS[29] 6. listopadu 2018 E-71 (Crew-8), 2024 235 dní, 3 hodiny a 35 minut aktivní
Sergej Nikolajevič Mikajev 15. srpna 1986 letec VVS[29] 12. listopadu 2018 E-74 (Sojuz MS-28), 2025/26 1. let dosud 101 dní aktivní
Oleg Vladimirovič Platonov 27. června 1986 letec VVS[29] 16. listopadu 2018 E-73 (Crew-11), 2025/26 166 dní, 16 hodiny a 58 minut aktivní
Artjun Artjunovič Kivirjan 23. srpna 1993 inženýr RKK Eněrgija[29] 1. dubna 2021[13] aktivní
Alexandr Sergejevič Koljabin 12. ledna 1987 letec VVS[29] 5. května 2021[13] aktivní
Sergej Alexandrovič Teterjatnikov 19. prosince 1988 inženýr VMF[29] 26. června 2021[13] E-75/76 (Crew-13) aktivní
Anastasia Georgievna Burčuladzeová 13. května 1996 letecká konstruktérka[48] 2. září 2024[44] v základním výcviku
Elčin Anver Vachidov 17. dubna 1993 inženýr MO[48] 2. září 2024[44] v základním výcviku
Vladimir Nikolajevič Vorožko 14. září 1997 pilot, velitel letadla[48] 2. září 2024[44] v základním výcviku
Alexandr Nikolajevič Žerebcov 8. listopadu 1990 velitel letky[48] 2. září 2024[44] v základním výcviku

Dřívější členové oddílu kosmonautů

[editovat | editovat zdroj]

Seznam je aktuální k 10. prosinci 2025.
Jméno Narození
úmrtí		 Původně[p. 2] V oddílu od[p. 3] Lety Celkem v kosmu V oddílu do
Ivan Nikolajevič Anikejev 12. února 1933
20. srpna 1992		 letec VMF 7. března 1960 17. dubna 1963
Valerij Fjodorovič Bykovskij 2. srpna 1934
27. března 2019		 letec VVS 7. března 1960 Vostok 5, 1963
Sojuz 22, 1976
Sojuz 31/Saljut 6/Sojuz 29, 1978		 20 dní, 17 hodin a 48 minut 26. ledna 1982
Jurij Alexejevič Gagarin 9. března 1934
27. března 1968		 letec VMF 7. března 1960 Vostok 1, 1961 1 hodina a 48 minut 27. března 1968
Viktor Vasiljevič Gorbatko 3. prosince 1934
17. května 2017		 letec VVS 7. března 1960 Sojuz 7, 1969
Sojuz 24/Saljut 5, 1977
Sojuz 37/Saljut 6/Sojuz 36, 1980		 30 dní, 12 hodin a 48 minut 28. srpna 1982
Vladimir Michajlovič Komarov 16. března 1927
24. dubna 1967		 letec a inženýr VVS 7. března 1960 Voschod 1, 1964
Sojuz 1, 1967		 2 dní, 3 hodiny a 5 minut 24. dubna 1967
Alexej Archipovič Leonov 30. května 1934
11. října 2019		 letec VVS 7. března 1960 Voschod 2, 1965
Sojuz 19, 1975		 7 dní a 33 minut 19. prosince 1985
Grigorij Grigorjevič Něljubov 31. března 1934
18. února 1966		 letec VMF 7. března 1960 17. dubna 1963
Andrian Grigorjevič Nikolajev 5. září 1929
3. června 2004		 letec PVO 7. března 1960 Vostok 3, 1962
Sojuz 9, 1970		 21 dní, 15 hodin a 21 minut 26. ledna 1982
Pavel Romanovič Popovič 5. října 1930
29. září 2009		 letec VVS 7. března 1960 Vostok 4, 1962
Sojuz 14/Saljut 3, 1974		 18 dní, 16 hodin a 27 minut 26. ledna 1982
Georgij Stěpanovič Šonin 3. srpna 1935
6. dubna 1997		 letec VMF 7. března 1960 Sojuz 6, 1969 4 dny, 22 hodin a 43 minut 28. dubna 1979
German Stěpanovič Titov 11. září 1935
20. září 2000		 letec PVO 7. března 1960 Vostok 2, 1961 1 den, 1 hodina a 18 minut 17. června 1970
Boris Valentinovič Volynov 18. prosince 1934 letec PVO 7. března 1960 Sojuz 5, 1969
Sojuz 21/Saljut 5, 1976		 52 dní, 7 hodin a 18 minut 30. května 1990
Jevgenij Vasiljevič Chrunov 10. září 1933
19. května 2000		 letec VVS 9. března 1960 Sojuz 5/Sojuz 4, 1969 1 den, 23 hodin a 46 minut 25. prosince 1980
Valentin Ignaťjevič Filaťjev 21. ledna 1930
15. září 1990		 letec PVO 25. března 1960 17. dubna 1963
Dmitrij Alexejevič Zaikin 29. dubna 1932
20. října 2013		 letec VVS 25. března 1960 25. října 1969
Pavel Ivanovič Beljajev 26. června 1925
10. ledna 1970		 letec VMF 28. března 1960 Voschod 2, 1965 1 den, 2 hodiny a 2 minuty 10. ledna 1970
Valentin Vasiljevič Bondarenko 16. února 1937
23. března 1961		 letec VVS 28. března 1960 23. března 1961
Valentin Stěpanovič Varlamov 15. srpna 1934
2. listopadu 1980		 letec PVO 28. března 1960 6. března 1961
Mars Zakirovič Rafikov 29. září 1933
23. července 2000		 letec PVO 28. března 1960 24. března 1962
Anatolij Jakovlevič Kartašov 25. srpna 1932
11. prosince 2005		 letec VVS 7. června 1960 7. dubna 1961
Jurij Petrovič Arťuchin 22. června 1930
4. srpna 1998		 inženýr VVS 10. ledna 1963 Sojuz 14/Saljut 3, 1974 15 dní, 17 hodin a 30 minut 26. ledna 1982
Eduard Ivanovič Bujnovskij 26. února 1936 inženýr RVSN 10. ledna 1963 11. prosince 1964
Lev Stěpanovič Ďomin 11. ledna 1926
18. prosince 1998		 inženýr VVS 10. ledna 1963 Sojuz 15, 1974 2 dny a 12 minut 25. května 1979
Georgij Timofejevič Dobrovolskij 1. června 1928
30. června 1971		 letec VVS 10. ledna 1963 Sojuz 11/Saljut 1, 1971 23 dní, 18 hodin a 21 minut 30. června 1971
Anatolij Vasiljevič Filipčenko 26. února 1928
7. srpna 2022		 letec VVS 10. ledna 1963 Sojuz 7, 1969
Sojuz 16, 1974		 10 dní, 21 hodin a 4 minuty 26. ledna 1982
Alexej Alexandrovič Gubarev 29. března 1931
21. února 2015		 letec VMF 10. ledna 1963 Sojuz 17/Saljut 4, 1975
Sojuz 28/Saljut 6, 1978		 37 dní, 11 hodin a 36 minut 1. září 1981
Vladislav Ivanovič Guljajev 31. května 1937
19. dubna 1990		 inženýr RVSN 10. ledna 1963 6. března 1968
Pjotr Ivanovič Kolodin 23. září 1930 inženýr MO 10. ledna 1963 20. dubna 1983
Eduard Pavlovič Kugno 27. června 1935
24. února 1994		 inženýr VVS 10. ledna 1963 16. dubna 1964
Anatolij Petrovič Kuklin 3. ledna 1932
16. ledna 2005		 letec VVS 10. ledna 1963 15. září 1975
Alexandr Nikolajevič Matinčenko 4. září 1927
18. června 1999		 letec a inženýr VVS 10. ledna 1963 19. ledna 1972
Vladimir Alexandrovič Šatalov 8. prosince 1927
15. června 2021		 letec VVS 10. ledna 1963 Sojuz 4, 1969
Sojuz 8, 1969
Sojuz 10, 1971		 9 dní, 21 hodin a 57 minut 25. června 1971
Lev Vasiljevič Vorobjov 24. února 1931
12. května 2010		 letec PVO 10. ledna 1963 28. června 1974
Anatolij Fjodorovič Voronov 11. června 1930
31. října 1993		 letec VVS 10. ledna 1963 25. května 1979
Vitalij Michajlovič Žolobov 18. června 1937 inženýr RVSN 10. ledna 1963 Sojuz 21/Saljut 5, 1976 49 dní, 6 hodin a 24 minut 7. ledna 1981
Georgij Timofejevič Beregovoj 15. dubna 1921
30. června 1995		 letec VVS 23. ledna 1964 Sojuz 3, 1968 3 dní, 22 hodin a 51 minut 25. února 1982
Boris Nikolajevič Bělousov 27. července 1930
27. června 1998		 inženýr RVSN 28. října 1965 5. ledna 1968
Vladimir Alexandrovič Děgťarjov 4. dubna 1932 lékař VVS 28. října 1965 17. ledna 1966
Anatolij Pavlovič Fjodorov 14. dubna 1941
21. března 2002		 letec VVS 28. října 1965 28. května 1974
Jurij Nikolajevič Glazkov 2. října 1939
8. prosince 2008		 inženýr RVSN 28. října 1965 Sojuz 24/Saljut 5, 1977 17 dní, 17 hodin a 26 minut 26. ledna 1982
Vitalij Andrejevič Griščenko 26. dubna 1942
4. května 1992		 letec VVS 28. října 1965 5. února 1968
Oleg Anatoljevič Jakovlev 31. prosince 1940
2. května 1990		 letec PVO 28. října 1965 22. května 1973
Jevgenij Nikolajevič Chludějev 10. září 1940
19. září 1995		 inženýr RVSN 28. října 1965 11. října 1988
Leonid Děnisovič Kizim 5. srpna 1941
14. června 2010		 letec VVS 28. října 1965 Sojuz T-3/Saljut 6, 1980
Sojuz T-10/Saljut 7/Sojuz T-11, 1984
Sojuz T-15/Mir/Saljut 7, 1986		 374 dní, 17 hodin a 58 minut 13. června 1987
Pjotr Iljič Klimuk 10. července 1942 letec PVO 28. října 1965 Sojuz 13, 1973
Sojuz 18/Saljut 4, 1975
Sojuz 30/Saljut 6, 1978		 78 dní, 18 hodin a 19 minut 3. března 1982
Gennadij Michajlovič Kolesnikov 7. října 1936 inženýr VVS 28. října 1965 16. prosince 1967
Alexandr Jakovlevič Kramarenko 8. listopadu 1942
13. dubna 2002		 letec VVS 28. října 1965 30. dubna 1969
Michail Ivanovič Lisun 5. září 1935
31. července 2012		 inženýr VVS 28. října 1965 19. září 1989
Alexandr Jakovlevič Petrušenko 1. ledna 1942
11. listopadu 1992		 letec PVO 28. října 1965 15. června 1973
Vladimir Jevgenjevič Preobraženskij 3. února 1939
25. října 1993		 inženýr VMF 28. října 1965 18. listopadu 1980
Valerij Iljič Rožděstvenskij 13. února 1939
2. září 2011		 inženýr VMF 28. října 1965 Sojuz 23, 1976 2 dny a 7 minut 24. června 1986
Gennadij Vasiljevič Sarafanov 1. ledna 1942
29. září 2005		 letec VVS 28. října 1965 Sojuz 15, 1974 2 dny a 12 minut 7. července 1986
Alexandr Alexandrovič Skvorcov 8. června 1942 letec PVO 28. října 1965 5. ledna 1968
Eduard Nikolajevič Stěpanov 14. dubna 1937
19. října 2015		 inženýr VVS 28. října 1965 31. října 1992
Ansar Ilgamovič Šarafutdinov 26. června 1939 letec VVS 28. října 1965 5. ledna 1968
Vasilij Dmitrijevič Ščeglov 9. dubna 1940
16. července 1973		 letec VVS 28. října 1965 17. října 1972
Valerij Abramovič Vološin 24. dubna 1942 letec VVS 28. října 1965 9. dubna 1969
Vjačeslav Dmitrijevič Zudov 8. ledna 1942 letec VVS 28. října 1965 Sojuz 23, 1976 2 dny a 7 minut 14. května 1987
Vasilij Grigorjevič Lazarev 23. února 1928
31. prosince 1990		 letec a lékař VVS 17. ledna 1966[p. 5] Sojuz 12, 1973 1 den, 23 hodin a 16 minut 27. listopadu 1985
Vladimir Borisovič Alexejev 19. srpna 1933
1. března 2013		 inženýr PVO 12. dubna 1967 20. dubna 1983
Michail Nikolajevič Burdajev 27. srpna 1932
18. prosince 2019		 inženýr PVO 12. dubna 1967 20. dubna 1983
Nikolaj Stěpanovič Porvatkin 15. dubna 1932
28. září 2009		 inženýr PVO 12. dubna 1967 20. dubna 1983
Valerij Michajlovič Běloborodov 26. října 1939
20. září 2004		 letec VVS 7. května 1967 29. srpna 1969
Sergej Nikolajevič Gajdukov 31. října 1936
5. prosince 2008		 letec VVS 7. května 1967 4. prosince 1978
Vladimir Timofejevič Isakov 4. dubna 1940 letec VVS 7. května 1967 20. dubna 1983
Vladimir Vasiljevič Kovaljonok 3. března 1942 letec VVS 7. května 1967 Sojuz 25, 1977
Sojuz 29/Saljut 6/Sojuz 31, 1978
Sojuz T-4/Saljut 6, 1981		 216 dní, 9 hodin a 10 minut 23. června 1984
Vladimir Sergejevič Kozelskij 12. ledna 1942 letec VVS 7. května 1967 20. dubna 1983
Vladimir Afanasjevič Ljachov 20. července 1941
19. dubna 2018		 letec PVO 7. května 1967 Sojuz 32/Saljut 6/Sojuz 34, 1979
Sojuz T-9/Saljut 7, 1983
Sojuz TM-6/Mir/Sojuz TM-5, 1988		 333 dní, 7 hodin a 48 minut 7. září 1994
Jurij Vasiljevič Malyšev 27. srpna 1941
8. listopadu 1999		 letec VVS 7. května 1967 Sojuz T-2/Saljut 7, 1980
Sojuz T-11/Saljut 7/Sojuz T-10, 1984		 11 dní, 19 hodin a 59 minut 20. července 1988
Viktor Michajlovič Pisarev 15. srpna 1941 letec VVS 7. května 1967 21. května 1968
Michail Vladimirovič Sologub 6. listopadu 1936
4. srpna 1996		 letec VVS 7. května 1967 20. září 1968
Anatolij Nikolajevič Berezovoj 11. dubna 1942
20. září 2014		 letec VVS 27. dubna 1970 Sojuz T-5/Saljut 7/Sojuz T-7, 1982 211 dní, 9 hodin a 4 minuty 31. října 1992
Anatolij Ivanovič Dědkov 24. července 1944
16. září 2016		 letec VVS 27. dubna 1970 20. dubna 1983
Vladimir Alexandrovič Džanibekov 13. května 1942 letec VVS 27. dubna 1970 Sojuz 27/Saljut 6/Sojuz 26, 1978
Sojuz 39/Saljut 6, 1981
Sojuz T-6/Saljut 7, 1982
Sojuz T-12/Saljut 7, 1984
Sojuz T-13/Saljut 7, 1985		 145 dní, 15 hodin a 59 minut 24. června 1986
Nikolaj Nikolajevič Fefelov 20. května 1945 inženýr RVSN 27. dubna 1970 15. listopadu 1995
Valerij Vasiljevič Illarionov 2. června 1939
10. března 1999		 inženýr CPK 27. dubna 1970 30. října 1992
Jurij Fjodorovič Isaulov 31. srpna 1943 letec PVO 27. dubna 1970 29. ledna 1982
Vladimir Ivanovič Kozlov 20. října 1945
2. března 2012		 letec VVS 27. dubna 1970 28. května 1973
Leonid Ivanovič Popov 31. srpna 1945 letec PVO 27. dubna 1970 Sojuz 35/Saljut 6/Sojuz 37, 1980
Sojuz 40/Saljut 6, 1981
Sojuz T-7/Saljut 7/Sojuz T-5, 1982		 200 dní, 14 hodin a 46 minut 13. června 1987
Jurij Viktorovič Romaněnko 1. srpna 1944 letec VVS 27. dubna 1970 Sojuz 26/Saljut 6/Sojuz 27, 1977/78
Sojuz 38/Saljut 6, 1980
Sojuz TM-2/Mir/Sojuz TM-3, 1987		 430 dní, 18 hodin a 21 minut 11. října 1988
Leonid Georgijevič Ivanov 25. června 1950
24. října 1980		 letec VVS 23. srpna 1976 24. října 1980
Leonid Kosťantynovyč Kadeňuk 28. ledna 1951
31. ledna 2018		 letec VVS 23. srpna 1976 22. března 1983
Nikolaj Tichonovič Moskalenko 1. ledna 1949
26. listopadu 2004		 letec VVS 23. srpna 1976 30. června 1986
Sergej Filipovič Protčenko 3. ledna 1947 letec VVS 23. srpna 1976 28. dubna 1979
Jevgenij Vladimirovič Salej 1. ledna 1950 letec VVS 23. srpna 1976 1. října 1987
Anatolij Jakovlevič Solovjov 16. ledna 1948 letec VVS 23. srpna 1976 Sojuz TM-5/Mir/Sojuz TM-4, 1988
Sojuz TM-9/Mir, 1990
Sojuz TM-15/Mir, 1992/93
STS-71/Mir/Sojuz TM-21, 1995
Sojuz TM-26/Mir, 1997/98		 651 dní a 3 minuty 2. února 1999
Vladimir Georgijevič Titov 1. ledna 1947 letec VVS 23. srpna 1976
26. července 1994
20. prosince 1996		 Sojuz T-8, 1983
Sojuz TM-4/Mir/Sojuz TM-6, 1987/88
STS-63, 1995
STS-86/Mir, 1997		 387 dní a 49 minut 6. dubna 1990
30. listopadu 1995
20. srpna 1998
Vladimir Vladimirovič Vasjutin 8. března 1952
19. července 2002		 letec VVS 23. srpna 1976 Sojuz T-14/Saljut 7, 1985 64 dní, 21 hodin a 52 minut 25. února 1986
Alexandr Alexandrovič Volkov 27. května 1948 letec
VVS		 23. srpna 1976 Sojuz T-14/Saljut 7, 1985
Sojuz TM-7/Mir, 1988/89
Sojuz TM-13/Mir, 1991/92		 391 dní, 11 hodin a 52 minut 20. srpna 1998[49]
Nikolaj Sergejevič Grekov 15. února 1950 letec PVO 23. května 1978 30. prosince 1986
Alexandr Stěpanovič Viktorenko 29. března 1947
10. srpna 2023		 letec VMF 23. května 1978 Sojuz TM-3/Mir/Sojuz TM-2, 1987
Sojuz TM-8/Mir, 1989/90
Sojuz TM-14/Mir, 1992
Sojuz TM-20/Mir, 1994/95		 489 dní, 1 hodina a 35 minut 21. července 1997
Vasilij Vasiljevič Ciblijev 20. února 1954 letec VVS 23. července 1987 Sojuz TM-17/Mir, 1993/94
Sojuz TM-25/Mir, 1997		 381 dní, 15 hodin a 53 minut 19. června 1998
Valerij Grigorjevič Korzun 5. března 1953 letec VVS 23. července 1987 Sojuz TM-24/Mir, 1996/97
Expedice 5 na ISS, 2002		 381 dní, 15 hodin a 42 minut 17. září 2003
Vladimir Nikolajevič Děžurov 30. července 1962 letec VVS 6. října 1987 Sojuz TM-21/Mir/STS-71, 1995
Expedice 3 na ISS, 2001		 244 dní, 5 hodin a 30 minut 12. července 2004
Jurij Pavlovič Gidzenko 26. března 1962 letec VVS 6. října 1987 Sojuz TM-22/Mir, 1996
Expedice 1 na ISS, 2000/01
3. návštěvní expedice na ISS, 2002		 329 dní, 22 hodin a 47 minut ledna 2004
Jurij Ivanovič Malenčenko 22. prosince 1961 letec VVS 6. října 1987
(do 27. července 2009,
znovu od 9. února 2010)		 Sojuz TM-19/Mir, 1994
STS-106, 2000
Expedice 7 na ISS, 2003
Expedice 16 na ISS, 2007/08
Expedice 32/33 na ISS, 2012
Expedice 46/47 na ISS, 2015/16		 827 dní, 9 hodin a 23 minut 2. září 2016
Viktor Michajlovič Afanasjev 31. prosince 1948 letec a kosmonaut GKNII VVS 8. ledna 1988 Sojuz TM-11/Mir, 1991
Sojuz TM-18/Mir, 1994
Sojuz TM-29/Mir, 1999
2. návštěvní expedice na ISS, 2001		 555 dní, 18 hodin a 34 minut 17. dubna 2006
Anatolij Pavlovič Arcebarskij 9. září 1956 letec a kosmonaut GKNII VVS 8. ledna 1988 Sojuz TM-12/Mir, 1991 144 dní, 15 hodin a 22 minut 7. září 1993
Gennadij Michajlovič Manakov 1. června 1950
26. září 2019		 letec a kosmonaut GKNII VVS 8. ledna 1988 Sojuz TM-10/Mir, 1990
Sojuz TM-16/Mir, 1993		 309 dní, 21 hodin a 20 minut 20. prosince 1996
Sergej Vladimirovič Kričevskij 9. července 1955 letec PVO 22. dubna 1989 1. června 1998
Jurij Ivanovič Onufrijenko 6. února 1961 letec VVS 22. dubna 1989 Sojuz TM-23/Mir, 1996
Expedice 4 na ISS, 2001/02		 389 dní, 14 hodin a 47 minut 17. března 2004
Gennadij Ivanovič Padalka 21. června 1958 letec VVS 22. dubna 1989 Sojuz TM-28/Mir, 1998/99
Expedice 9 na ISS, 2004
Expedice 19/20 na ISS, 2009
Expedice 31/32 na ISS, 2012
Expedice 43/44 na ISS, 2015		 878 dní, 11 hodin a 30 minut 28. dubna 2017
Saližan Šakirovič Šaripov 24. srpna 1964 letec VVS 8. srpna 1990 STS-89/Mir, 1998
Expedice 10 na ISS, 2004/05		 201 dní, 14 hodin a 49 minut 18. července 2008
Sergej Jurjevič Vozovikov 17. dubna 1958
11. července 1993		 letec PVO 8. srpna 1990 11. července 1993
Sergej Viktorovič Zaljotin 21. dubna 1962 letec VVS 8. srpna 1990
(do 20. října 2004,
znovu od 11. ledna 2011)		 Sojuz TM-30/Mir, 2000
4. návštěvní expedice na ISS, 2002		 83 dní, 16 hodin a 35 minut 1. května 2014
Talgat Amalgeldijevič Musabajev 7. ledna 1951
3. srpna 2025		 civilní letec 6. března 1991 Sojuz TM-19/Mir, 1994
Sojuz TM-27/Mir, 1998
Sojuz TM-32/ISS/TM-31 (EP-1), 2001		 341 dní, 9 hodin a 47 minut 27. listopadu 2003
Oleg Valerjevič Kotov 27. října 1965 lékař CPK 7. června 1996 Expedice 15 na ISS, 2007
Expedice 22/23 na ISS, 2009/10
Expedice 37/38 na ISS, 2013/14		 526 dní, 5 hodin a 3 minuty 4. května 2016
Alexandr Alexandrovič Skvorcov ml. 6. května 1966 letec PVO 20. června 1997 Expedice 23/24 na ISS, 2010
Expedice 39/40 na ISS, 2014
Expedice 60/61 na ISS, 2019/20		 545 dní, 23 hodin a 8 minut 30. dubna 2022
Maxim Viktorovič Surajev 24. května 1972 letec VVS 24. června 1997 Expedice 21/22 na ISS, 2009/10
Expedice 40/41 na ISS, 2014		 334 dní, 12 hodin a 11 minut 23. září 2016
Valerij Ivanovič Tokarev 29. října 1952 kosmonaut GKNII VVS 19. září 1997
(do března 2008,
znovu od března 2009)		 STS-96 na ISS, 1999
Expedice 12 na ISS, 2005/06		 199 dní, 15 hodin a 7 minut července 2009
Dmitrij Jurjevič Kondraťjev 25. května 1969 letec VVS 26. prosince 1997 Expedice 26/27 na ISS, 2010/11 159 dní, 7 hodin a 16 minut srpna 2012
Oleg Jurjevič Moškin 23. dubna 1964 letec VVS 26. prosince 1997 22. března 2002
Roman Jurjevič Romaněnko 9. srpna 1971 letec VVS 26. prosince 1997 Expedice 20/21 na ISS, 2009
Expedice 34/35 na ISS, 2012/13		 333 dní, 11 hodin a 0 minut 5. listopadu 2014
Konstantin Anatoljevič Valkov 11. listopadu 1971 letec VVS 26. prosince 1997 6. července 2012
Sergej Alexandrovič Volkov 1. dubna 1973 letec VVS 26. prosince 1997 Expedice 17 na ISS, 2008
Expedice 28/29 na ISS, 2011
Expedice 45/46 na ISS, 2015		 547 dní, 22 hodin a 20 minut 28. února 2017
Jurij Michajlovič Baturin 12. června 1949 vládní úředník 30. dubna 1998 Sojuz TM-28/Mir/Sojuz TM-27, 1998
1. návštěvní expedice na ISS, 2001		 19 dní, 17 hodin a 46 minut 31. května 2009
Jurij Valentinovič Lončakov 4. března 1965 letec PVO 24. června 1998 STS-100/ISS, 2001
4. návštěvní expedice na ISS, 2002
Expedice 18 na ISS, 2008/09		 200 dní, 18 hodin a 39 minut 13. září 2013
Jurij Georgijevič Šargin 20. března 1960 kosmonaut kosmických vojsk 2. září 1998 7. návštěvní expedice na ISS, 2004 9 dní, 21 hodin a 29 minut 28. prosince 2001
(vrácen kosmickým vojskům)
Anatolij Alexejevič Ivanišin 15. ledna 1969 letec VVS 29. května 2003 Expedice 29/30 na ISS, 2011/12
Expedice 48/49 na ISS, 2016
Expedice 63 na ISS, 2020		 476 dní, 4 hodiny a 44 minut 15. října 2021[50]
Alexandr Michajlovič Samokuťajev 13. března 1970 důstojník CPK 29. května 2003 Expedice 27/28 na ISS, 2011
Expedice 41/42 na ISS, 2014/15		 331 dní, 11 hodin a 23 minut 22. května 2017
Anton Nikolajevič Škaplerov 20. února 1972 letec VVS 29. května 2003 Expedice 29/30 na ISS, 2011/12
Expedice 42/43 na ISS, 2014/15
Expedice 54/55 na ISS, 2017/18
Expedice 66 na ISS, 2020/21		 709 dní, 8 hodin a 7 minut 14. března 2023[51]
Jevgenij Igorevič Tarelkin 29. prosince 1974 letec CPK 29. května 2003 Expedice 33/34 na ISS, 2011/12 143 dní, 16 hodin a 15 minut 1. června 2015
Alexandr Alexandrovič Misurkin 23. září 1977 letec VVS 11. října 2006 Expedice 35/36 na ISS, 2013
Expedice 53/54 na ISS, 2017/18
Sojuz MS-20 na ISS, 2021		 346 dní, 7 hodin a 4 minuty 31. března 2022[52]
Maxim Vladimirovič Ponomarjov 20. února 1980 letec VVS 11. října 2006 21. září 2012
Sergej Alexandrovič Žukov 8. září 1956 vědec, manažer a kosmonaut 4. května 2010 29. dubna 2011
Alexej Michajlovič Chomenčuk 7. ledna 1975 důstojník CPK 15. listopadu 2010 3. prosince 2012
Denis Vladimirovič Matvějev 25. dubna 1983 inženýr CPK 15. listopadu 2010 Expedice 67 na ISS, 2022 194 dní, 19 hodin a 2 minuty 29. července 2024[53]
Sergej Nikolajevič Rjazanskij 13. listopadu 1973 kosmonaut IMBP 1. ledna 2011 Expedice 37/38 na ISS, 2013/14
Expedice 52/53 na ISS, 2017		 304 dní, 23 hodin a 22 minut 16. července 2018
Andrej Nikolajevič Babkin 21. dubna 1969 kosmonaut RKK Eněrgija 22. ledna 2011 září 2024
Sergej Nikolajevič Revin 12. ledna 1966 kosmonaut RKK Eněrgija 22. ledna 2011 Expedice 31/32 na ISS, 2012 124 dní, 23 hodin a 52 minut 10. května 2017
Michail Borisovič Kornijenko 15. dubna 1960 kosmonaut RKK Eněrgija 22. ledna 2011 Expedice 23/24 na ISS, 2010
Expedice 43/44/45/46 na ISS, 2015/16		 516 dní, 10 hodin a 1 minuta 1. prosince 2017
Jelena Olegovna Serovová 22. dubna 1976 kosmonaut RKK Eněrgija 22. ledna 2011 Expedice 41/42 na ISS, 2014/15 167 dní, 5 hodin a 42 minut 23. září 2016
Nikolaj Vladimirovič Tichonov 23. května 1982 kosmonaut RKK Eněrgija 22. ledna 2011 31. července 2020[54]
Svjatoslav Andrejevič Morozov 22. srpna 1985 kosmonaut RKK Eněrgija 25. ledna 2011 22. listopadu 2012
Andrej Ivanovič Borisenko 17. dubna 1964 kosmonaut RKK Eněrgija 10. února 2011 Expedice 27/28 na ISS, 2011
Expedice 49/50 na ISS, 2016/17		 337 dní, 8 hodin a 56 minut 26. února 2021[55]
Michail Vladislavovič Ťurin 2. března 1960 kosmonaut RKK Eněrgija 26. února 2011 Expedice 3 na ISS, 2001
Expedice 14 na ISS, 2006/07
Expedice 38/39 na ISS, 2013/14		 532 dní, 2 hodiny a 52 minut 18. ledna 2016
Oleg Ivanovič Skripočka 24. prosince 1969 kosmonaut RKK Eněrgija 11. června 2011 Expedice 25/26 na ISS, 2010/11
Expedice 47/48 na ISS, 2016
Expedice 61/62 na ISS, 2019/20		 536 dní, 3 hodiny a 49 minut 30. listopadu 2021[56]
Fjodor Nikolajevič Jurčichin 3. ledna 1959 kosmonaut RKK Eněrgija 7. února 2012 STS-112 na ISS, 2002
Expedice 15 na ISS, 2007
Expedice 24/25 na ISS, 2010
Expedice 36/37 na ISS, 2013
Expedice 51/52 na ISS, 2017		 672 dní, 20 hodin a 40 minut 13. prosince 2019
Oleg Vladimirovič Blinov 17. srpna 1978 inženýr CPK 26. října 2012 20. června 2016
Ignat Nikolajevič Ignatov 20. března 1982 inženýr CPK 26. října 2012 19. prosince 2014[14]
Muchtar Rabatovič Ajmachanov 1. ledna 1967 kosmonaut Kazachstánu 14. srpna 2014 30. prosince 2022[57]
Jevgenij Valerjevič Prokopjev 9. března 1986 inženýr RKK Eněrgija[29] 1. října 2018 11. února 2021[29]
Sergej Georgijevič Irtuganov 10. srpna 1988 letecký inženýr[29] 1. dubna 2021[13] červen 2023[35]
Oleg Viktorovič Novickij 12. října 1971 letec VVS 11. října 2006 E-33/34, 2011/12
E-50/51, 2016/17
E-65, 2021/22
EP-21, 2024		 545 dní, 1 hodina a 39 minut 27. června 2025[58]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Постановление ЦК КПСС и Совета Министров СССР №22-10СС от 5 января 1959 «О медицинском отборе кандидатов в космонавты» a Постановление ЦК КПСС и Совета Министров СССР №569-264 от 22 мая 1959 «О подготовке человека к космическим полётам»
  2. 1 2 Zkratky složek sovětské a ruské armády: ● VVS = vojenské letectvo ● VMF = vojenské námořnictvo ● PVO = síly protivzdušné obrany ● RVSN = raketová vojska strategického určení ● MO = ministerstvo obrany
  3. 1 2 Uvedeno datum zařazení do oddílu (rozkazem velitele letectva či ministra obrany). Pouze u kosmonautů 13. a 14. náboru je uvedeno datum (29. května 2003 a 11. října 2006) doporučení Meziresortní komise k zařazení do oddílu.
  4. ↑ Výcvik zahájil koncem října 2012 společně s ostatními kosmonauty výběru roku 2012, zaměstnancem CPK a členem oddílu kosmonautů se mohl stát po uvolnění z vojenské služby.
  5. ↑ Od 29. května 1964 v přípravě jako lékař pro let Voschod 1

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ PACNER, Karel; VÍTEK, Antonín. Půlstoletí kosmonautiky. Praha: Paráda, 2008. ISBN 978-80-87027-71-4. Kapitola Životopisy hlavních účastníků, s. 435.
  2. 1 2 3 Этапы становления РГНИИЦПК им. Ю.А. Гагарина [online]. Moskva: РГНИИЦПК им. Ю. А. Гагарина [cit. 2009-05-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-17. (rusky)
  3. 1 2 3 IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Moskva: rev. 2008-09-15 [cit. 2009-05-06]. Kapitola Первый набор в отряд космонавтов (1960 год). Dostupné online. (rusky)
  4. ↑ ASTROnote [online]. [cit. 2009-06-07]. Kapitola 3-й набор в отряд ЦПК ВВС (1965 год). Dostupné online.
  5. ↑ IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote. Kapitola Набор 2010 года. www.astronaut.ru [online]. [cit. 2023-08-19]. Dostupné online.
  6. 1 2 Продолжается открытый конкурс по отбору кандидатов в космонавты Роскосмоса. www.gctc.ru [online]. Центр подготовки космонавтов им. Ю.А.Гагарина. Официальный Web-сайт, 2012-02-29 [cit. 2023-08-19]. Dostupné online. (rusky)
  7. ↑ Открытый конкурс по отбору кандидатов в космонавты в 2012 году. www.gctc.ru [online]. Центр подготовки космонавтов им. Ю.А.Гагарина. Официальный Web-сайт, 2012-01-27 [cit. 2023-08-19]. Dostupné online. (rusky)
  8. ↑ Конкурс по отбору кандидатов в космонавты Роскосмоса в цифрах. Статистические данные по проведению конкурса. www.gctc.ru [online]. Центр подготовки космонавтов им. Ю.А.Гагарина. Официальный Web-сайт, 2012-04-04 [cit. 2023-08-19]. Dostupné online. (rusky)
  9. ↑ Открытый конкурс по отбору кандидатов в космонавты Роскосмоса. Статистические данные. www.gctc.ru [online]. Центр подготовки космонавтов им. Ю.А.Гагарина. Официальный Web-сайт, 2012-06-01 [cit. 2023-08-19]. Dostupné online. (rusky)
  10. ↑ Открытый конкурс по отбору кандидатов в космонавты. Заключительный этап.. www.gctc.ru [online]. Центр подготовки космонавтов им. Ю.А.Гагарина. Официальный Web-сайт, 2012-09-06 [cit. 2023-08-19]. Dostupné online. (rusky)
  11. ↑ О заседании Межведомственной комиссии по отбору в космонавты. roscosmos.ru [online]. Roskosmos, 2012-10-08 [cit. 2023-08-19]. Dostupné online. (rusky)
  12. ↑ Группа кандидатов в космонавты набора 2012 года приступает к подготовке. www.gctc.ru [online]. Центр подготовки космонавтов им. Ю.А.Гагарина. Официальный Web-сайт, 2012-10-29 [cit. 2023-08-19]. Dostupné online. (rusky)
  13. 1 2 3 4 5 Действующие космонавты отряда космонавтов Роскоcмоса. www.gctc.ru [online]. Центр подготовки космонавтов им. Ю.А.Гагарина. Официальный Web-сайт [cit. 2023-08-18]. Dostupné online. (rusky)
  14. 1 2 3 4 IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote. Kapitola Игнат Николаевич Игнатов. www.astronaut.ru [online]. [cit. 2023-08-19]. Dostupné online.
  15. ↑ «Я буду космонавтом!» Кандидаты в космонавты-испытатели сдали Государственный экзамен. www.gctc.ru [online]. Центр подготовки космонавтов им. Ю.А.Гагарина. Официальный Web-сайт, 2014-06-05 [cit. 2023-08-19]. Dostupné online. (rusky)
  16. ↑ Кандидатам в космонавты набора 2012 года присвоена квалификация «космонавт-испытатель». www.gctc.ru [online]. Центр подготовки космонавтов им. Ю.А.Гагарина. Официальный Web-сайт, 2012-06-16 [cit. 2023-08-19]. Dostupné online. (rusky)
  17. ↑ IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote. Kapitola Анна Юрьевна Кикина. www.astronaut.ru [online]. [cit. 2023-08-19]. Dostupné online.
  18. ↑ Кандидату в космонавты набора 2012 года Анне Кикиной присвоена квалификация «космонавт-испытатель». www.gctc.ru [online]. Центр подготовки космонавтов им. Ю.А.Гагарина. Официальный Web-сайт, 2014-12-17 [cit. 2023-08-19]. Dostupné online. (rusky)
  19. ↑ ОТБОР КАНДИДАТОВ В КОСМОНАВТЫ 2017 ГОДА. gtct.rz [online]. Středisko přípravy kosmonautů J. A. Gagarina, 2017-03-22 [cit. 2023-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-06-15.
  20. ↑ Отбор кандидатов в космонавты 2017 года. gctc.ru [online]. Centrum přípravy kosmonautů, 2017-03-22 [cit. 2023-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-07-14.
  21. ↑ РОСКОСМОС. НАБОР В КОСМОНАВТЫ ПРОДОЛЖАЕТСЯ. gctc.ru [online]. Středisko přípravy kosmonautů J. A. Gagarina, 2017-07-14 [cit. 2023-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-07-18.
  22. ↑ В Роскосмосе Межведомственная комиссия представила кандидатов в космонавты. www.gctc.ru [online]. Центр подготовки космонавтов им. Ю.А.Гагарина. Официальный Web-сайт, 2018-08-10 [cit. 2023-08-18]. Dostupné online. (rusky)
  23. ↑ В ЦПК продолжается общекосмическая подготовка. www.gctc.ru [online]. Центр подготовки космонавтов им. Ю.А.Гагарина. Официальный Web-сайт, 2018-12-13 [cit. 2023-08-18]. Dostupné online. (rusky)
  24. ↑ Кандидаты в космонавты в ЦПК проходят подготовку дистанционно. www.gctc.ru [online]. Центр подготовки космонавтов им. Ю.А.Гагарина. Официальный Web-сайт, 2020-04-22 [cit. 2023-08-18]. Dostupné online. (rusky)
  25. ↑ В ЦПК завершился Государственный экзамен. www.gctc.ru [online]. Центр подготовки космонавтов им. Ю.А.Гагарина. Официальный Web-сайт, 2020-11-25 [cit. 2023-08-18]. Dostupné online. (rusky)
  26. ↑ Квалификация космонавта-испытателя присвоена кандидатам, успешно сдавшим Государственный экзамен. www.gctc.ru [online]. Центр подготовки космонавтов им. Ю.А.Гагарина. Официальный Web-сайт, 2020-12-02 [cit. 2023-08-18]. Dostupné online. (rusky)
  27. ↑ Schedule of ISS flight events (part 2) [Updates Only]. forum.nasaspaceflight.com [online]. [cit. 2023-08-18]. Dostupné online.
  28. ↑ Roscosmos selects four new candidates, all men, to begin cosmonaut training | collectSPACE. collectSPACE.com [online]. [cit. 2023-08-18]. Dostupné online.
  29. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 Наборы в отряд космонавтов. www.gctc.ru [online]. Центр подготовки космонавтов им. Ю.А.Гагарина. Официальный Web-сайт [cit. 2023-08-18]. Dostupné online. (rusky)
  30. ↑ Роскосмос объявляет отбор в отряд космонавтов. www.gctc.ru [online]. Центр подготовки космонавтов им. Ю.А.Гагарина. Официальный Web-сайт, 2019-06-03 [cit. 2023-08-18]. Dostupné online. (rusky)
  31. ↑ Отбор кандидатов в космонавты 2019 года. www.gctc.ru [online]. Středisko přípravy kosmonautů J. A. Gagarina, 2019-06-03 [cit. 2023-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-05-28.
  32. ↑ https://www.gctc.ru/main.php?id=5186. www.gctc.ru [online]. Центр подготовки космонавтов им. Ю.А.Гагарина. Официальный Web-сайт, 2021-01-28 [cit. 2023-08-18]. Dostupné online. (rusky)
  33. ↑ Завершена кампания по открытому конкурсу по отбору кандидатов в отряд космонавтов Российской Федерации в 2019 году. www.gctc.ru [online]. Центр подготовки космонавтов им. Ю.А.Гагарина. Официальный Web-сайт, 2021-01-28 [cit. 2023-08-18]. Dostupné online. (rusky)
  34. ↑ Кандидаты в космонавты сдали Государственный экзамен. www.gctc.ru [online]. Центр подготовки космонавтов им. Ю.А.Гагарина. Официальный Web-сайт, 2023-06-14 [cit. 2023-08-18]. Dostupné online. (rusky)
  35. 1 2 В ЦПК состоялась Межведомственная квалификационная комиссия. www.gctc.ru [online]. Центр подготовки космонавтов им. Ю.А.Гагарина. Официальный Web-сайт, 2023-06-16 [cit. 2023-08-18]. Dostupné online. (rusky)
  36. ↑ Роскосмос объявляет новый отбор в отряд космонавтов. roscosmos.ru [online]. Roskosmos, 2023-07-10 [cit. 2024-01-20]. Dostupné online.
  37. ↑ Центр подготовки космонавтов им. Ю.А.Гагарина. Официальный Web-сайт. www.gctc.ru [online]. [cit. 2024-01-21]. Dostupné online. (rusky)
  38. ↑ В ЦПК прошла пресс-конференция о четвертом открытом отборе в отряд космонавтов Роскосмоса. roscosmos.ru [online]. Roskosmos, 2023-07-13 [cit. 2024-01-21]. Dostupné online.
  39. ↑ Центр подготовки космонавтов им. Ю.А.Гагарина. Официальный Web-сайт. www.gctc.ru [online]. [cit. 2024-01-21]. Dostupné online. (rusky)
  40. ↑ Роскосмос продолжает четвертый открытый отбор в отряд космонавтов. roscosmos.ru [online]. Roskosmos, 2023-09-21 [cit. 2024-01-21]. Dostupné online.
  41. ↑ Об изменениях в условиях открытого отбора в отряд космонавтов. roscosmos.ru [online]. Roskosmos, 2023-10-23 [cit. 2024-01-21]. Dostupné online.
  42. ↑ Итоги четвертого открытого отбора в отряд космонавтов. roscosmos.ru [online]. Roskosmos, 2023-12-21 [cit. 2024-01-21]. Dostupné online.
  43. ↑ Роскосмос объявляет победителей четвертого открытого отбора в отряд космонавтов. roscosmos.ru [online]. Roskosmos, 2024-05-28 [cit. 2024-05-30]. Dostupné online.
  44. 1 2 3 4 5 Кандидаты в космонавты начинают общекосмическую подготовку. roscosmos.ru [online]. Roskosmos, 2024-09-02 [cit. 2024-09-04]. Dostupné online.
  45. 1 2 Roskosmos. Стартовал очередной отбор в отряд космонавтов Роскосмоса. roscosmos.ru [online]. 2026-02-04 [cit. 2026-02-14]. Dostupné online.
  46. ↑ Центр подготовки космонавтов им. Ю.А.Гагарина. Официальный Web-сайт. www.gctc.ru [online]. [cit. 2025-12-10]. Dostupné online. (rusky)
  47. ↑ IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Moskva: rev. 2013-7-14 [cit. 2013-09-14]. Kapitola Роман Юрьевич Романенко. Dostupné online. (rusky)
  48. 1 2 3 4 Центр подготовки космонавтов им. Ю.А.Гагарина. Официальный Web-сайт. www.gctc.ru [online]. [cit. 2024-08-17]. Dostupné online. (rusky)
  49. ↑ CHLYNIN, Sergej Pavlovič. Отряд ЦПК ВВС 6-й набор [online]. [cit. 2009-05-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-06-15. (rusky)
  50. ↑ Герой России, летчик-космонавт РФ Анатолий Иванишин завершает работу в ЦПК. www.roscosmos.ru [online]. 2021-10-15 [cit. 2023-08-18]. Dostupné online.
  51. ↑ Антон Шкаплеров покинул отряд космонавтов. roscosmos.ru [online]. Roskosmos, 2023-03-14 [cit. 2023-03-17]. Dostupné online.
  52. ↑ Госкорпорация «Роскосмос». Telegram [online]. [cit. 2022-03-31]. Dostupné online.
  53. ↑ Денис Матвеев завершил работу в отряде космонавтов-. roscosmos.ru [online]. Roskosmos, 2024-07-29 [cit. 2024-08-17]. Dostupné online.
  54. ↑ Центр подготовки космонавтов им. Ю.А.Гагарина. Официальный Web-сайт. www.gctc.ru [online]. [cit. 2023-08-18]. Dostupné online. (rusky)
  55. ↑ Космонавт Андрей Борисенко завершает работу в ЦПК. roscosmos.ru [online]. Roskosmos, 2021-02-26 [cit. 2021-08-18]. Dostupné online.
  56. ↑ News. Oleg Skripochka retires from Roscosmos Cosmonaut Corps. en.roscosmos.ru [online]. [cit. 2021-12-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-12-02. (anglicky)
  57. ↑ Госкорпорация «Роскосмос». Telegram [online]. [cit. 2023-01-06]. Dostupné online.
  58. ↑ Космонавт Новицкий стал заместителем начальника ЦПК. Telegram [online]. Госкорпорация «Роскосмос», 2025-06-27 [cit. 2025-06-30]. Dostupné online.

Související články

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Oddíl_kosmonautů_CPK&oldid=25721263“