Vasilij Ciblijev

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vasilij Vasiljevič Ciblijev
Vasilij Ciblijev
Kosmonaut CPK
St. příslušnost SSSR/Rusko
Datum narození 20. února 1954 (60 let)
Orechovka, Krymská oblast, Ukrajinská SSR, SSSR
Předchozí
zaměstnání
Vojenský pilot
Hodnost Generálporučík (16. prosince 1994)
Čas ve vesmíru 381 dní, 15 hodin a 53 minut
Kosmonaut od 23. července 1987
Mise EO-14 (Sojuz TM-17/Mir)
EO-23 (Sojuz TM-25/Mir)
Znaky
misí
Sojuz TM-17 23. základní expedice (Mir)
Kosmonaut do 19. června 1998

Vasilij Vasiljevič Ciblijev (rusky Василий Васильевич Циблиев, * 20. února 1954 Orechovka, Krymská oblast, Ukrajinská SSR, SSSR) je bývalý sovětský (resp. od 1992 ruský kosmonaut, v letech 1987–1998 člen oddílu kosmonautů Střediska přípravy kosmonautů J. A. Gagarina. Podnikl dva kosmické lety, vždy šlo o dlouhodobé pobyty na vesmírné stanici Mir. Celkem strávil ve vesmíru 381 dní, 15 hodin a 53 minut, provedl 6 výstupů do vesmíru, které trvaly celkem 19 hodin a 14 minut. Po odchodu z oddílu kosmonautů zůstal ve Středisku přípravy kosmonautů, v letech 2003–2009 jako jeho náčelník.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vasilij Ciblijev pochází z krymské vesnice Orechovka, je ruské národnosti.[1] Roku 1975 absolvoval Charkovskou vojenskou vysokou leteckou školu. Poté sloužil ve východním Německu u 626. stíhací letecké divize. Roku 1980 byl přeložen k 119. stíhací letecké divizi Oděského vojenského okruhu.[2]

Roku 1987 se zúčastnil výběru do oddílu kosmonautů Střediska přípravy kosmonautů J. A. Gagarina (CPK). Dne 26. března 1987 byl Meziresortní komisí doporučen k přípravě a 23. července 1987 se stal členem oddílu kosmonautů CPK. Absolvoval dvouletou všeobecnou kosmickou přípravu, v jejíž závěru mu byla v červenci 1989 přiznána kvalifikace „zkušební kosmonaut“ (космонавт-испытатель).[2]

Začal se připravovat k letům na stanici Mir. V květnu 1991 byl jmenován velitelem záložní posádky kazašské návštěvní expedice (Ciblijev, Lavejkin, Musabajev), po dvou měsících byl sloučen kazašský let s programem AustroMir a posádka rozpuštěna.[3]

Od října 1992 s Jurijem Usačovem tvořil záložní posádku 13. základní expedice na Mir. Po startu 13. expedice v lednu 1993 se dvojice Ciblijev, Usačov začala připravovat na let na Mir jako posádka 14. expedice. Do vesmíru odstartovali z Bajkonuru 1. července 1993 na palubě Sojuzu TM-17. Letěl s nimi též Jean-Pierre Haigneré (program Altaïr). Na stanici vystřídali Gennadije Manakova a Alexandra Poleščuka, se kterými se po třech týdnech na Zem vrátil Haigneré. Dvojice Ciblijev, Usačov pracovala na Miru do ledna 1995,[pozn. 1] kdy předala Mir členům 15. expedice a 14. ledna přistáli po 196 dnech, 17 hodinách a 45 minutách letu.[4] Během mise kosmonauti podnikli pět výstupů do vesmíru v celkové délce 14 hodin a 15 minut.[3] Současně od června 1993 do března 1994, vzhledem ke kosmickému letu jen formálně, zastával funkci zástupce náčelníka 1. správy (pro přípravu kosmonautů) CPK.[3]

V únoru 1995 se stal na tři roky zástupcem velitele oddílu kosmonautů CPK. O dva měsíce později byl jmenován velitelem záložní posádky 21. základní expedice na Mir, v posádce s ním byli Alexandr Lazutkin a od června John Blaha. Po startu 21. expedice v únoru 1996 se dvojice Ciblijev, Lazutkin s Reinholdem Ewaldem začala připravovat na let na Mir jako posádka 23. expedice.[2]

Současně s přípravou ke kosmickému letu studoval na Moskevské státní univerzitě geodézie a kartografie (Московский государственный университет геодезии и картографии, МИИГАиК), studium dokončil roku 1997.[3]

Trojice Ciblijev, Lazutkin, Ewald se k Miru vydala 10. února 1997 v kosmické lodi Sojuzu TM-25. Evald se po necelých třech týdnech vrátil s ruskými členy předešlé, 22. expedice, zatímco Američan Jerry Linenger zůstal s nováčky na Miru. Jejich let byl mimořádně obtížný a plný potíží. Nehody začaly 23. února požárem, který posádka úspěšně zlikvidovala. V polovině dubna únik (toxické) kapaliny z chladícího zařízení způsobil zvýšení teploty v částech stanice až na 30 °C.[5]

29. dubna Ciblijev s Linengerem vystoupil na povrch stanice, aby sejmuli vzorky vystavené vlivu otevřeného vesmíru, výstup trval 4 hodiny a 59 minut.[5] V květnu 1997 stanici navštívil raketoplán Atlantis (mise STS-84). K nejzávažnější nehodě došlo 25. června 1997, kdy při přeparkovávání nákladní lodi Progress M-34 došlo k její srážce se stanicí. Modul Spektr byl následkem srážky dehermetizován a vyřazen z činnosti. Stanice tím ztratila nejmodernější modul, připojený před dvěma lety a 40 % elektrické energie. Problémy s dodávkou elektřiny přetrvávaly ještě řadu týdnů.[5] V srpnu dorazila nová posádka a 18. srpna 1997 se Ciblijev s Lazutkinem mohli vrátit na Zem. jejich mise trvala 184 dnů, 22 hodin a 8 minut.[3]

Ciblijev odešel z oddílu kosmonautů 19. června 1998,[2] poté co byl jmenován zástupcem náčelníka 1. správy (pro přípravu kosmonautů) Střediska přípravy kosmonautů (CPK) vojenského letectva Ruské federace. V dubnu 2000 povýšil na zástupce náčelníka CPK a v září 2003 se stal náčelníkem CPK. Roku 2003 rovněž získal vědeckou hodnost kandidát technických věd. V čele Střediska přípravy kosmonautů stál do roku 2009,[3] kdy byl tento vojenský útvar zrušen a předal svůj majetek i zaměstnance stejnojmenné nově vzniklé civilní organizaci podřízené Roskosmosu.

Koncem roku 2009 odešel z armády a studoval na Ruské akademii státní služby (Российской академии государственной службы) obor státní a municipální správa.[2]

Vasilij Ciblijev je ženatý, má syna a dceru.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Mise, původně měla končit v listopadu, ale výrobce nosných raket CSKB-Progress za ně nedostával zaplaceno a zastavil proto dodávky. Start další expedice byl proto odložen o dva měsíce.[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ОСОВИК, Кирилл. Герои Страны [online]. [cit. 2012-04-01]. Kapitola Циблиев Василий Васильевич. Dostupné online. (rusky) 
  2. a b c d e f IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Moskva: rev. 2011-5-27, [cit. 2012-04-01]. Kapitola Василий Васильевич Циблиев. Dostupné online. (rusky) 
  3. a b c d e f Биографии космонавтов СССР и РФ [online]. Звездный городок: НИИ ЦПК имени Ю.А. Гагарина, [cit. 2012-04-01]. Kapitola Циблиев Василий Васильевич. Dostupné online. (rusky) 
  4. a b HOLUB, Aleš; GRÜN, Marcel. MEK. Malá encyklopedie kosmonautiky [online]. REV. 2002-3-30, [cit. 2012-04-01]. Kapitola Sojuz TM-17. Dostupné online.  
  5. a b c HOLUB, Aleš. MEK. Malá encyklopedie kosmonautiky [online]. REV. 2002-3-30, [cit. 2012-04-01]. Kapitola Sojuz TM-25. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu