Oleg Novickij

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Oleg Viktorovič Novickij
Oleg Novitskiy.jpg
Kosmonaut CPK
Státní příslušnostRuskoRusko Rusko
Datum narození12. října 1971 (50 let)
Místo narozeníČerveň, Minská oblast, Běloruská SSR, SSSR
Předchozí
zaměstnání
Vojenský pilot
HodnostPlukovník (28. prosince 2010, od léta 2012 v záloze)
Čas ve vesmíru531 dní, 6 hodin a 58 minut
Kosmonaut od11. října 2006
MiseExpedice 33/34 (Sojuz TMA-06M/ISS)
Expedice 50/51 (Sojuz MS-03/ISS)
Expedice 65 (Sojuz MS-18/ISS)
Znaky misíEmblém Expedice 33 Emblém Expedice 34 Emblém posádky Sojuzu TMA-06M Emblém Expedice 50 Emblém Expedice 51Emblém Expedice 65
Kosmonaut dodosud aktivní
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oleg Viktorovič Novickij (rusky Олег Викторович Новицкий, * 12. října 1971 v Červeni, Minské oblasti, Běloruské SSR, SSSR) je pilot ruského vojenského letectva a kosmonaut, 526. člověk ve vesmíru. Od října 2006 je členem oddílu kosmonautů CPK. Od roku 2010 se připravoval na svůj první kosmický let na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) jako člen Expedice 33 a 34, která se uskutečnila mezi říjnem 2012 – březnem 2013. V listopadu 2016 se vydal na svůj druhý let na ISS, jako palubní inženýr Expedice 50/51, na stanici pracoval do června 2017. Třetí let absolvoval jako člen Expedice 65.

Život[editovat | editovat zdroj]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Bělorus[1] Oleg Novickij pochází z běloruského města Červeň, po střední škole byl přijat ke studiu na Kačinskou vojenskou vysokou leteckou školu (Качинское Высшее военное авиационное училище летчиков), absolvoval ji roku 1994. Následovalo deset let služby u útočného leteckého pluku ve 4. letecké armádě (resp. od roku 1998 4. armádě letectva a protivzdušné obrany) dislokované v Severokavkazského vojenského okruhu. V letech 2004–2006 studoval na velitelské fakultě Gagarinovy vojenské letecké akademie (Военно-воздушная академия им.Ю.А.Гагарина). Poté se vrátil k pluku. Účastnil se bojových akcí v Čečensku.[2]

Kosmonaut[editovat | editovat zdroj]

Zleva Pesquet, Novickij a Whitsonová si na palubě ISS připomínají svůj stý den ve vesmíru

Přihlásil se k výběru kosmonautů a 11. října 2006 získal doporučení Státní meziresortní komise k zařazení do oddílu kosmonautů CPK. Absolvoval dvouletou všeobecnou kosmickou přípravu a 9. června 2009 získal kvalifikaci „zkušební kosmonaut“.[2]

V letovém plánu NASA z 2. června 2010 byl uveden jako člen záložní posádky Expedice 31/32 (start v Sojuzu TMA-04M je připravován na březen 2012) a hlavní posádky Expedice 33/34 se startem 30. září 2012. V létě 2012 odešel z armády do civilu.[2]

Do vesmíru vzlétl 23. října 2012 jako velitel Sojuzu TMA-06M společně s Jevgenijem Tarelkinem a Kevinem Fordem.[3] S Mezinárodní vesmírnou stanicí (ISS) se loď spojila 25. října 2012 ve 12:29:34 UTC. Poté se trojice kosmonautů zapojila do práce Expedice 33, resp. od prosince 2012 Expedice 34. Dne 15. března 2012 v 23:43 UTC se Novickij, Tarelkin a Ford s lodí odpojili od stanice a druhý den v 03:06 UTC[4] přistáli v kazachstánské stepi severovýchodně od Arkalyku. Ve vesmíru strávil 143 dní, 16 hodin a 15 minut.[4]

V prosinci 2014 byl opět začleněn do posádky, a sice jako náhradník pro let Sojuz MS-01 (start v červenci 2016, Expedice 48/49) a člen posádky Sojuzu MS-03 (start v listopadu 2016, Expedice 50/51).[2]

Podruhé na oběžnou dráhu Země odstartoval 17. listopadu 2016 v Sojuzu MS-03 společně s Thomasem Pesquetem a Peggy Whitsonovou. Po spojení s ISS se trojice kosmonautů zapojila do práce Expedice 50, resp. od dubna 2018 Expedice 51. Dne 2. června 2017 se Novickij, Pesquet a Whitsonová s lodí odpojili od stanice a týž den přistáli v kazachstánské stepi. Ve vesmíru strávili 196 dní, 17 hodin a 50 minut.[2]

Ke třetímu letu k ISS se vydal 9. dubna 2021 jako velitel Sojuzu MS-18 s Pjotrem Dubrovem a Markem Vande Hei a stali se členy Expedice 65 k ISS. Během letu absolvoval Novickij s Dubrovem ve dnech 2. června, 3. září[5] a 9. září 2021[6] tři výstupy do volného prostoru o celkové délce 22 hodin a 38 minut. Při prvním dokončili přípravné práce nezbytné pro odpojení dokovacího modulu Pirs od stanice, při dalších dvou naopak propojovali se stanicí nový vědecký modul Nauka, který k ní zakotvil v červenci 2021 na místo uvolněné modulem Pirs. Sojuz MS-18 od stanice odletěl a krátce poté i přistál 17. října 2021[7] po 190 dnech, 20 hodinách a 53 minutách letu. S Novickým byli na palubě Klim Šipenko a Julija Peresildová, kteří na ISS přiletěli v Sojuzu MS-19 5. října 2021 a během svého dvanáctidenního letu natočili záběry pro film Vyzov (rusky Вызов; doslovně Výzva).

Oleg Novickij je ženatý, má dvě dcery.[2]

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. JERMOLENKO, Valerij. Неизвестные белорусские космонавты. 7 дней [online]. 2010-06-24 [cit. 2010-6-29]. Čís. 25. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  2. a b c d e f g h i IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Moskva: rev. 2010-06-26 [cit. 2010-06-29]. Kapitola Олег Викторович Новицкий. Dostupné online. (rusky) 
  3. luk, ČTK. Sojuz úspěšně vyrazil z Bajkonuru k ISS. ČT24 [online]. 2012-10-23 [cit. 2012-10-24]. Dostupné online. 
  4. a b Ivanov. Rev. 2012-10-26 [cit. 2012-10-27]. Kapitola Хроника подготовки и полёта корабля «Союз ТМА-06М» (ISS-32S). 
  5. MORAN, Author Norah. Cosmonauts Conclude First Spacewalk To Ready New Module. blogs.nasa.gov [online]. [cit. 2021-09-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. GARCIA, Author Mark. Cosmonauts Wrap Up Second Spacewalk to Set Up Science Module. blogs.nasa.gov [online]. [cit. 2021-09-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. «Киноэкипаж», ждем вас на Земле!. www.roscosmos.ru [online]. Roskosmos, 17. října 2021 [cit. 2021-10.17]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Oleg Novickij na Wikimedia Commons
  • НОВИЦКАЯ, Юлия Владиславовна. Дневник жены космонавта [online]. Москва: Телевизионная студия Роскосмоса, 2012–10-9, rev. 2013-3-16 [cit. 2013-03-20]. „Deník manželky kosmonauta“ Novického na webu Telestudia Roskosmosu. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-04-21. (rusky)