Michail Ťurin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Michail Vladislavovič Ťurin
Michail Ťurin
Kosmonaut RKK Eněrgija, od 2011 CPK
St. příslušnost Rusko
Datum narození 2. března 1960 (54 let)
Kolomna, Moskevská oblast, RSFSR
Předchozí
zaměstnání
Inženýr
Čas ve vesmíru 532 dní, 2 hodiny a 52 minut
Kosmonaut od 1. dubna 1994
Mise Expedice 3 (STS-105/ISS)/STS-108
Expedice 14 (Sojuz TMA-9/ISS)
Expedice 38/39
(Sojuz TMA-11M/ISS)
Znaky
misí
Emblém Expedice 3 Emblém mise STS-105 Emblém mise STS-108 Emblém Expedice 14 Emblém posádky lodi Sojuz TMA-9 Emblém Expedice 38 Emblém Expedice 39 Emblém posádky lodi Sojuz TMA-11M

Michail Vladislavovič Ťurin (rusky Михаил Владиславович Тюрин, * 2. března 1960 v Kolomně, Moskevská oblast, RSFSR) je od dubna 1994 ruský kosmonaut, člen oddílu kosmonautů RKK Eněrgija. V letech 2001 a 2006/2007 absolvoval dva půlroční kosmické lety na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) o celkové délce 344 dní. Potřetí se na ISS vydal na půlroční misi v listopadu 2013 jako člen Expedice 38/39.

Život[editovat | editovat zdroj]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Michail Ťurin pochází z Kolomny v Moskevská oblasti, narodil se v dělnické rodině, je ruské národnosti.[1] Roku 1984 absolvoval Moskevský letecký institut, obor produkce letadel. Poté nastoupil v RKK Eněrgija, zde se zabýval problematikou řízení kosmických lodí Sojuz.[2]

Kosmonaut[editovat | editovat zdroj]

Začátkem devadesátých let se přihlásil k kosmonautickému výcviku, prošel lékařskými prohlídkami a 16. června 1992 získal souhlas Hlavní lékařské komise k přípravě. Rozhodnutím Státní meziresortní komise byl 1. dubna 1994 vybrán do oddílu kosmonautů RKK Eněrgija, formálně zařazen v Eněrgiji na pozici kandidáta na kosmonauta byl 16. června 1994. Absolvoval dvouletou všeobecnou kosmickou přípravu v Středisku přípravy kosmonautů J. A. Gagarina a 25. dubna 1996 získal kvalifikaci zkušební kosmonaut.[2]

Od května 1996 byl zařazen mezi kosmonauty připravující se na lety na Mir. V červenci 1997 přešel do skupiny určené pro lety na ISS a byl určen palubním inženýrem záložní posádky Expedice 1 a hlavní posádky Expedice 3, společně s Jurijem Onufrijenkem (od října 1997 Vladimirem Děžurovem a Kennethem Bowersoxem, od září 1999 byl velitelem Expedice 3 Frank Culbertson).[2]

Do vesmíru odstartoval 10. srpna 2001 na palubě raketoplánu Discovery letu STS-105. Na stanici ISS vystřídal s Culbertsonem a Děžurovem Expedici 2 a setrval na ní následující čtyři měsíce. V průběhu letu uskutečnil tři výstupy do otevřeného vesmíru o celkové délce 13 hodin 35 minut. Členové Expedice 3 se vrátili na Zem 17. prosince 2001 v raketoplánu Endeavour (let STS-108).[3]

Od prosince 2003 do dubna 2005 se připravoval ve funkci velitele záložní posádky Expedice 11 s Donaldem Pettitem (od ledna 2004 nahrazeným Danielem Tani).[2] V srpnu 2005 nahradil nemocného Alexandra Lazutkina v záložní posádce Expedice 12 a hlavní posádce Expedice 14.[2]

Ke svému druhému letu vzlétl 18. září 2006 v Sojuzu TMA-9 (velitel lodi) s Michaelem Lopez-Alegriou (palubní inženýr) a vesmírnou turistkou Anuší Ansariovou. Členové Expedice 14 – velitel Lopez-Alegria a palubní inženýr Ťurin převzali stanici od Expedice 13, jejíž dva členové (Pavel Vinogradov a Jeffrey Williams) s Ansariovou po týdnu přistáli se Sojuzem TMA-8, přičemž zbývající člen Expedice 13 Thomas Reiter přešel do nové posádky. V prosinci 2006 raketoplán Discovery přivezl Sunitu Williamsovou, která nahradila Reitera. Během letu Ťurin dvakrát vystoupil do vesmíru, dohromady na 11 hodin 56 minut. V dubnu 2007 Lopez-Alegria s Ťurinem předali stanici následníkům z Expedice 15 a 21. dubna přistáli na Zemi.[4]

Začátkem roku 2011 byl zařazen do posádky Expedice 38/39 s plánovaným startem v listopadu 2013.[2]

V souvislosti s rozhodnutím Roskosmosu o shromáždění ruských kosmonautů v jednom oddílu odešel ze společnosti RKK Eněrgija a od 26. února 2011 je kosmonautem Střediska přípravy kosmonautů.[2]

K ISS odstartoval 7. listopadu 2013 ve funkci velitele lodi Sojuz TMA-11M, společně s Američanem Richardem Mastracchio a Japoncem Kóiči Wakatou, po šestihodinovém letu se Sojuz se spojil se stanicí. Na ISS pracoval jako palubní inženýr osmatřicáté a (od března 2014) devětatřicáté Expedice.[5] Dne 14. května 2014 se celá posádka vrátila v pořádku na Zem.[6]

Michail Ťurin je ženatý, má dceru.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. OSOVIK, Kirill. Герои Страны [online]. [cit. 2009-04-20]. Kapitola Тюрин Михаил Владиславович. Dostupné online. (rusky) 
  2. a b c d e f g h IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Moskva: rev. 2009-02-21, [cit. 2014-06-11]. Kapitola Михаил Владиславович Тюрин.. Dostupné online. (rusky) 
  3. HOLUB, Aleš. MEK. Malá encyklopedie kosmonautiky [online]. REV. 2002-01-12, [cit. 2009-04-21]. Kapitola Expedice 3. [dále jen MEK]. Dostupné online.  
  4. Holub. REV. 2007-04-21, [cit. 2009-04-21]. Kapitola Expedice 14.  
  5. RKK Eněrgija. Экспедиция МКС-38/39 [online]. Koroljov: RKK Eněrgija, [cit. 2014-03-18]. Dostupné online. (rusky) 
  6. Holub. REV. 2014-5-14, [cit. 2014-06-11]. Kapitola Sojuz TMA-11M.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]