Vladimir Děžurov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vladimir Nikolajevič Děžurov
Vladimir Děžurov
Kosmonaut CPK
St. příslušnost Rusko
Datum narození 30. července 1962 (51 let)
Javas, Mordvinská ASSR, RSFSR, SSSR
Předchozí
zaměstnání
Vojenský pilot
Hodnost Plukovník (10. února 1998)
Čas ve vesmíru 244 dní 5 hodin 30 minut
Kosmonaut od 6. října 1987
Mise Sojuz TM-21/Mir/STS-71
Expedice 3
(STS-105/ISS/STS-108)
Znaky
misí
Sts-105-patch.png Iss expedition 3 mission patch.png
Kosmonaut do července 2004

Vladimir Nikolajevič Děžurov (rusky Владимир Николаевич Дежуров, * 30. července 1962 v Javasu, Mordvinská ASSR, RSFSR, SSSR) byl od října 1987 do července 2004 ruský kosmonaut, člen oddílu kosmonautů Střediska přípravy kosmonautů J. A. Gagarina. Roku 1995 vzlétl v Sojuzu TM-21 na stanici Mir ke čtyřměsíčnímu letu. Roku 2001 absolvoval druhý čtyřměsíční kosmický let na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) v Expedici 3. Celkem strávil ve vesmíru 244 dní, 5 hodin a 30 minut.

Život[editovat | editovat zdroj]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Vladimir Děžurov pochází z vesnice Javas v Mordvinské republice v Rusku, je ruské národnosti.[1] Roku 1983 absolvoval Charkovskou vojenskou vysokou školu, poté sloužil v Tiraspolu u 119. stíhací letecké divize.[2]

Kosmonaut[editovat | editovat zdroj]

Roku 1987 se zúčastnil výběru do oddílu kosmonautů Střediska přípravy kosmonautů J. A. Gagarina (CPK). Dne 26. března 1987 byl Meziresortní komisí doporučen k přípravě a 6. října 1987 se stal členem oddílu kosmonautů CPK. Absolvoval dvouletou všeobecnou kosmickou přípravu a 21. července 1989 získal kvalifikaci zkušební kosmonaut.[2]

Začal se připravovat k letům na stanici Mir. Do posádky byl zařazen až po pěti letech. V květnu 1994 byl jmenován velitelem 18. základní expedice (další členové byli Gennadij Strekalov a Norman Thagard).[2]

První let[editovat | editovat zdroj]

Do vesmíru vzlétl 14. března 1995 v Sojuzu TM-21. Základní expedice 18 – Děžurov, Strekalov, Thagard převzala stanici od Expedice 17, jejíž tři členové – Alexandr Viktorenko, Jelena Kondakovová a rekordman Valerij Poljakov (437 dní ve vesmíru) – po týdnu přistáli se Sojuzem TM-20. Thagard byl první Američan dlouhodobě pobývající na Miru.[2][3]

Mezi lety[editovat | editovat zdroj]

Od března 1997 pracoval ve skupině představitelů CPK v Johnsonovu vesmírném středisku v Houstonu. V říjnu 1997 byl jmenován do záložní posádky Expedice 1 a hlavní posádky Expedice 3 v programu ISS.[2]

Druhý let[editovat | editovat zdroj]

Podruhé do kosmu odstartoval 10. srpna 2001 v raketoplánu Discovery (let STS-105). Expedice 3 – velitel Frank Culbertson, pilot Děžurov a palubní inženýr Michail Ťurin – převzala stanici od Expedice 2, jejíž členové (Jurij Usačov, Susan Helmsová a James Voss) se vrátili na Zem v raketoplánu. Během letu Děžurov čtyřikrát vystoupil do otevřeného vesmíru. Členové Expedice 3 přistáli na palubě raketoplánu Endeavour 17. prosince 2001.[2][4]

V červenci 2004 odešel z oddílu kosmonautů.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
  1. OSOVIK, Kirill. Герои Страны [online]. [cit. 2009-06-09]. Kapitola Дежуров Владимир Николаевич. Dostupné online. (rusky) 
  2. a b c d e f g IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Moskva: [cit. 2009-06-09]. Kapitola 8-й набор в отряд ЦПК ВВС. Dostupné online. (rusky) 
  3. HOLUB, Aleš. MEK. Malá encyklopedie kosmonautiky [online]. REV. 2001-11-04, [cit. 2009-06-09]. Kapitola Sojuz TM-21. Dostupné online.  
  4. HOLUB, Aleš. MEK. Malá encyklopedie kosmonautiky [online]. REV. 2002-01-12, [cit. 2009-06-09]. Kapitola Expedice 3. Dostupné online.