Vladimir Komarov
| Vladimir Michajlovič Komarov | |
 |
|
| Sovětský kosmonaut | |
|---|---|
| Státní příslušnost |  SSSR |
| Datum narození | 16. březen 1927 |
| Místo narození | Vjazniki, Vladimirská oblast SSSR |
| Datum úmrtí | 24. dubna 1967 |
| Místo úmrtí | Kazachstán |
| Jiné zaměstnání | Inženýr |
| Hodnost | Plukovník |
| Čas ve vesmíru | 2d 03h 04m |
| Kosmonaut od | 1960 |
| Mise | Voschod 1, Sojuz 1 |
Vladimir Michajlovič Komarov (rusky Комаров, Владимир Михайлович; 16. března 1927, Moskva[1] – 24. dubna 1967, Kazachstán v Sojuzu 1) byl letec, důstojník, tragicky zesnulý sovětský kosmonaut ruské národnosti. Byl také první oficiálně oznámenou lidskou obětí letů do vesmíru.
Život[editovat | editovat zdroj]
Otec byl domovníkem a matka kuchařkou. Bydleli v Moskvě, v malém suterénním bytě. Už v základní škole se velmi dobře učil. Válku přežil na vesnici u příbuzných, naučil se pracovat i s koňmi. V roce 1949 vystudoval vojenské letecké učiliště, pak pokračoval v batajském leteckém učilišti. Sloužil u stíhacího letectva, jako jeden z prvních zvládl lety s prvními reaktivními letadly. V roce 1952 vstoupil do KSSS a v roce 1959 ukončil s titulem leteckého inženýra leteckou inženýrskou akademii Žukovského. Manželku a syna Žeňu odstěhoval k otci. Kosmickou kariéru zahájil výcvikem v roce 1960. V roce 1962 byl dvojník Popoviče při letu Vostoku 4.
Lety do vesmíru[editovat | editovat zdroj]
V roce 1964 byl velitelem prvního letu vícečlenné posádky na kosmické lodi Voschod 1. Spolu s ním se letu zúčastnili Konstantin Feoktistov (vědecký pracovník) a Boris Jegorov (lékař). Startovali z kosmodromu Bajkonur 12. října 1964 a přistáli s pomocí padáků v kabině o den později nedaleko kosmodromu.
O tři roky později zahynul plukovník V. M. Komarov při zkušebním letu nové, vícemístné lodi Sojuz 1.
Při nouzovém přistání s téměř neovladatelnou kosmickou lodí, s kterou měl již během letu potíže, se mu zamotal padák a náraz v rychlosti 130m/s nepřežil.[2][3][4]
Ocenění[editovat | editovat zdroj]
Po svém prvním letu byl společně s ostatními členy posádky vyznamenán Leninovým řádem, medailí Zlatá hvězda a byl mu udělen titul hrdiny Sovětského svazu.
Získal posmrtně další Zlatou hvězdu a byl pochován slavnostně na Rudém náměstí u Kremelské zdi v Moskvě. Podle něho byly pojmenovány obce, letecké školy a útvary, vědecko-výzkumná loď Akademie věd SSSR a kráter Komarov na odvrácené straně Měsíce.[5][6]
Jeho jménem byla pojmenována planetka hlavního pásu 1836 Komarov, objevená 26. července 1971 Nikolajem Černychem.[7]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Kosmonauti-piloti SSSR, s. 353.
- ↑ Kosmonautika.cz - Sojuz 1, dostupné online
- ↑ Jan Novák, Magazín Hospodářských novin, 29.9.2009 - část dostupná online
- ↑ Časopis SCIENCE, číslo 11/2005, str. 22-26, ISSN 1214-4754 - dostupné oinline
- ↑ CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola Vladimír Michajlovič Komarov, s. 122.
- ↑ Crater Komarov on Moon Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)
- ↑ JPL Small-Body Database Browser: 1836 Komarov (1971 OT), (anglicky), 2016-05-24
