Voschod 1

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Voschod 1
Údaje o lodi
Údaje o letu
Volací znak Рубин (Rubín)
Členů posádky 3
Datum startu 12. října, 1964 07:30:01 UTC
Kosmodrom Bajkonur, Kazachstán
Délka letu 1den 17min 3s
Datum přistání 13. října, 1964 07:47:04 UTC
52°2′ s. š., 68°8′ v. d.
Navigace
Předchozí Následující
Vostok 6 Voschod 2

Voschod 1 (Восход 1) byla první pilotovaná loď z sovětského vesmírného programu Voschod, vypuštěná v roce 1964. Byla to 11. loď vypuštěná z planety Země. Označení dle katalogu COSPAR bylo 1964-065A.

Cíle letu[editovat | editovat zdroj]

Po předchozích letech úspěšného programu Vostok byl urychleně (z politických, prestižních důvodů) připraven konstrukční kanceláří Koroljova (předchůdce dnešní RKK Eněrgija) nový typ lodě pro vícečlennou posádku. Loď vážící 5320 kg s typovým označením 11F63 nebyla vybavena záchranným systémem a let byl velice riskantní. Tomuto letu předcházel nepilotovaný Kosmos 47, což byla loď stejného typu.

Nákres lodí Voschod 1 a Voschod 2

Průběh letu[editovat | editovat zdroj]

Voschod 1 odstartoval ráno 12. října 1964 z kosmodromu Bajkonur. Celý let trvající 24 hodin byl řízen automaticky bez zásahů kosmonautů, kteří jej absolvovali bez skafandrů, v lehkých sportovních oblecích.[1] Tito během letu pociťovali nevolnost žaludku z beztížného stavu. Přesto plnili připravený program, tj. fotografovali, pozorovali hvězdy i polární záři nad Antarktidou. Letěli ve výši 178 - 408 km nad Zemí. Lékař Jegorov se věnoval sledování svých kolegů, odebíral jim krev, měřil činnost mozku a stav organismu. Po 17 obletech Země začala loď brzdit a návratový modul s posádkou na padácích přistál ráno 13. října 1964 na území Kazachstánu[2], 312 km na severovýchod od Kustanaje.

Posádka[editovat | editovat zdroj]

Všichni tři byli vyznamenáni Leninovým řádem, medailí Zlatá hvězda a byl jim udělen titul hrdiny Sovětského svazu.

Záložní posádka[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Pilotované kosmické lety, s. 319. 
  2. CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola Boris Borisovič Jegorov, s. 102. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]