Oddíl kosmonautů Institutu lékařsko-biologických problémů

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Oddíl kosmonautů Institutu lékařsko-biologických problémů byl jedním z oddílů kosmonautů v Rusku, resp. do roku 1991 v Sovětském svazu. Vznikl 5. května 1972 jako skupina kandidátů na kosmonauty Institutu lékařsko-biologických problémů (IMBP, Институт медико-биологических проблем) ministerstva zdravotnictví. Dne 21. července 1978 byla skupina přejmenována na oddíl. Početnost oddílu během let kolísala, maximálního stavu deseti členů dosáhl koncem 80. let. Roku 2000 se stal IMBP i s oddílem součástí Ruské akademie věd. Ze členů oddílu kosmický let absolvovali pouze dvakrát Valerij Poljakov, držitel rekordu v délce kosmického letu (438 dní), a jednou Boris Morukov. Oddíl zanikl koncem prosince 2010 odchodem posledního kosmonauta Sergeje Rjazanského do Střediska přípravy kosmonautů.

Složení oddílu[editovat | editovat zdroj]

Výběr kandidátů na kosmonauty z řad lékařů IMBP začal roku 1968, výraznou roli v organizaci oddílu sehrál bývalý kosmonaut Boris Jegorov. Tři finalisté výběru (lékaři Georgij Vladimirovič Mačinskij a Valerij Vladimírovič Poljakov a fyzik Lev Nikolajevič Smirennyj) získali 22. března 1972 souhlas Státní meziresortní komise a od 5. května 1972 se stali členy nově vytvořené skupiny kosmonautů IMBP. Zůstali na svých dosavadních pracovištích, kosmický výcvik probíhal pouze v rámci institutu. Mačinskij byl už v červnu 1974 vyřazen ze zdravotních důvodů. 21. července 1978 byla dvoučlenná skupina kosmonautů IMBP reorganizována v oddíl, který už byl samostatnou složkou institutu, vedoucím oddílu byl jmenován Valerij Poljakov.[1][2]

Roku 1976 začal další výběr lékařů do skupiny, v prosinci 1978 byli do oddílu zařazeni German Semjonovič Arzamasov, Alexandr Viktorovič Borodin a Michail Georgijevič Potapov.[1][2]

Roku 1979 bylo rozhodnuto o opětovné účasti žen v letech do kosmu. Také mezi lékařkami v IMBP se našly kandidátky toužící po kosmických letech, čtyři z nich – Galina Vasiljevna Amelkinová (odešla z institutu už roku 1983), Jelena Ivanovna Dobrokvašinová, Tamara Sergejevna Zacharovová a Larisa Grigorjevna Požarská – prošly všemi koly výběru a v srpnu 1980 byly začleněny do oddílu.[1][2]

V polovině 80. let byli ze stavu kosmonautů vyřazeni Potapov a Smirennyj, náhradou přišel v říjnu 1985 konstruktér Jurij Nikolajevič Stěpanov.[1]

V lednu 1989 byl oddíl rozšířen o tři nové členy – Vladimira Vladimiroviče Karaština, Vasilije Jurjeviče Lukjaňuka a Borise Vladimiroviče Morukova, nyní měl maximální velikost deseti kosmonautů.[1]

Po sérii odchodů a přeložení v letech 1993–1995 zůstali v oddílu pouze Morukov, Karaštin a Lukjaňuk. Po odchodu Karaština a Lukjaňuka v lednu 2002 a únoru 2003 se oddíl zúžil na jediného člena, proto byl v novém náboru přijat v květnu 2003 Sergej Nikolajevič Rjazanskij. V listopadu 2007 opustil svého kolegu Boris Morukov, v IMBP tak zůstal jediný kosmonaut, který koncem roku 2010 z IMBP odešel a od 1. ledna 2011 se stal kosmonautem Oddíl kosmonautů CPKStřediska přípravy kosmonautů. Oddíl IMBP tak zanikl.[1]

Účast v posádkách a kosmických letech[editovat | editovat zdroj]

Boris Morukov, druhý kosmonaut IMBP, který se dostal do vesmíru

Koncem 70. let byl naplánován dlouhodobý let lékaře na stanici Saljut. V prosinci 1979 zahájil přípravu k letu Sojuzu T-3 Poljakov v hlavní posádce a Potapov v záložní. Koncem května 1980 byl program letu Sojuzu T-3 změněn na opravářský. Byla sestavena nová hlavní posádka, stávající posádky zůstaly v záloze, po startu Sojuzu byly rozpuštěny.[2]

Plány na lékařský let byly brzy obnoveny, od června 1983 se v Hvězdném městečku připravovali Poljakov a kardiolog Oleg Aťkov, od srpna byl Poljakov určen do záložní posádky, let Aťkova na Saljut 7 v Sojuzu T-10 proběhl v únoru – říjnu 1984.[3]

Členka oddílu IMBP Jelena Dobrokvašinová byla v prosinci 1984 zařazena do čistě ženské posádky se Světlanou Savickou a Jekatěrinou Ivanovovou. Let žen byl v listopadu 1985 zrušen, roku 1986 byla příprava obnovena, ale v dubnu 1987 opět zrušena.[4]

V únoru 1988 zahájili přípravu v CPK k dlouhodobému letu v Sojuz TM-6 na stanici Mir Poljakov v hlavní posádce, Arzamasov v druhé a Borodin v třetí. Do vesmíru odstartoval Poljakov v srpnu 1988 na osm měsíců.

V polovině 90. let byl připravován další rekordní dlouhodobý let lékaře. Od ledna 1993 v CPK začali přípravu ve skupině Poljakov, Arzamasov a Morukov. V červenci byl Poljakov určen do hlavní a Arzamasov záložní posádky letu Sojuzu TM-18.[3] Poljakov nakonec strávil v kosmu 438 dnů od ledna 1994 do března 1995, délka jeho letu dodnes (2011) nebyla překonána.[5]

Další let lékaře do vesmíru se připravoval od srpna 1997, v Hvězdném městečku cvičili Morukov, Karaštin a Lukjaňuk. V únoru 1998 byla akce zrušena.[6]

V lednu 1999 odjel Morukov do střediska NASA v Houstonu, poté co byl zařazen do posádky letu STS-101. Později byl přeřazen na misi STS-106. Let STS-106 ke stanici ISS se uskutečnil v září 2000.[6]

Vedoucí oddílu[editovat | editovat zdroj]

Přehled kosmonautů IMBP[editovat | editovat zdroj]

Kosmonauti IMBP[1]
Jméno Narození/úmrtí V oddílu od Lety V oddílu do
Mačinskij, Georgij VladimirovičGeorgij Vladimirovič Mačinskij 1937101111. října 1937 197205055. května 1972 197406044. června 1974
Poljakov, Valerij VladimírovičValerij Vladimírovič Poljakov 1942042727. dubna 1942 197205055. května 1972 Sojuz TM-6/Mir/TM-7, 1988/89
Sojuz TM-18/Mir/TM-20, 1994/95
celkem 678 dní, 16 hodin a 33 minut
199506011. června 1995
Smirennyj, Lev NikolajevičLev Nikolajevič Smirennyj 1932102525. října 1932 197205055. května 1972 1986102323. října 1986
Arzamasov, German SemjonovičGerman Semjonovič Arzamasov 194603099. března 1946 19781201prosince 1978 199512011. prosince 1995
Borodin, Alexandr ViktorovičAlexandr Viktorovič Borodin 195303033. března 1953 19781201prosince 1978 1993031010. března 1993
Potapov, Michail GeorgijevičMichail Georgijevič Potapov 1952102828. října 1952 19781201prosince 1978 1985052727. května 1985
Amelkinová, Galina VasiljevnaGalina Vasiljevna Amelkinová 1954052222. května 1954 198008055. srpna 1980 19830501května 1983
Dobrokvašinová, Jelena IvanovnaJelena Ivanovna Dobrokvašinová 194710088. října 1947 198008055. srpna 1980 1993031010. března 1993
Zacharovová, Tamara SegejevnaTamara Segejevna Zacharovová 1952041111. dubna 1952 198008055. srpna 1980 199509011. září 1995
Požarská, Larisa GrigorjevnaLarisa Grigorjevna Požarská 1947031515. března 1947 198008055. srpna 1980 1993031010. března 1993
Stěpanov, Jurij NikolajevičJurij Nikolajevič Stěpanov 1936092727. září 1936 198510055. října 1985 1995032020. března 1995,
přeložen do skupiny Akademie věd
Karaštin, Vladimir VladimírovičVladimir Vladimírovič Karaštin 1962111818. listopadu 1962 1989102020. října 1989 2002011717. ledna 2002
Lukjaňuk, Vasilij JurjevičVasilij Jurjevič Lukjaňuk 1958092222. září 1958 1989102020. října 1989 2003021818. února 2003
Morukov, Boris VladimirovičBoris Vladimirovič Morukov 195010011. října 1950 1989102020. října 1989 STS-106/ISS, 2000
11 dní, 19 hodin a 11 minut
2007111313. listopadu 2007
Rjazanskij, Sergej NikolajevičSergej Nikolajevič Rjazanskij 1973111313. listopadu 1973 2003052929. května 2003 20101201prosince 2010,
od 1. ledna 2011 kosmonaut CPK

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g .IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Moskva: [cit. 2009-02-27]. Kapitola Отряд космонавтов ИМБП. Dostupné online. (rusky) 
  2. a b c d PONOMARJOVOVÁ, I. P. ИСТОРИОГРАФИЯ ОТРЯДА КОСМОНАВТОВ ИНСТИТУТА МЕДИКО-БИОЛОГИЧЕСКИХ ПРОБЛЕМ [online]. ГМИК им. К.Э. Циолковского [cit. 2009-02-17]. Dostupné online. (rusky) 
  3. a b ASTROnote [online]. Rev. 2008-05-27 [cit. 2009-02-28]. Kapitola Валерий Владимирович Поляков. 
  4. ASTROnote [online]. Rev. 2003-02-11 [cit. 2009-02-28]. Kapitola Елена Ивановна Доброквашина. 
  5. HOLUB, Aleš. MEK. Malá encyklopedie kosmonautiky [online]. Rev. 2009-01-30 [cit. 2009-02-28]. Kapitola 100 nejdelších letů kosmonautů. Dostupné online. 
  6. a b ASTROnote [online]. [cit. 2009-02-28]. Kapitola Борис Владимирович Моруков.