Donald Slayton

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Donald Kent Slayton
Donald Slayton
Astronaut NASA
St. příslušnost USA USA
Datum narození 1. března 1924
Sparta, Wisconsin, USA
Datum úmrtí 13. června 1993
League City, USA
Předchozí
zaměstnání
pilot
Hodnost Major, USAF
Čas ve vesmíru 9d 01h 28m
Kosmonaut od 1959
Mise Sojuz-Apollo
Znaky
misí
Znak mise
Kosmonaut do 1982

Donald Kent Slayton (1. března 1924, Sparta, Wisconsin, USA13. června 1993 League City, USA) byl vojenským letcem a astronautem USA zapojeným do programu Sojuz-Apollo.

Život[editovat | editovat zdroj]

Škola a výcvik[editovat | editovat zdroj]

Donald Slayton se narodil roku 1924 ve městě Sparta ve státě Wisconsin.[1] V roce 1942 ukončil leteckou školu a byl poslán s bambardérem A-25 do Evropy. Stal se z něj zkušený letec, který absolvoval 64 bojových letů (v Evropě 56)[2]ještě koncem 2. světové války nad Evropou a Japonskem v 304. skupině bombardérů B-25. Po válce se rozhodl studovat. Dokázal získat diplom leteckého inženýra na Minnesotské univerzitě (University of Minnesota). Pak se stal vynikajícím vojenským zkušebním letcem u NACA na základně Edwards.[2]

Oženil se v Los Angeles s dcerou farmáře. V roce 1957 se manželům narodil syn.

Byl od 2. dubna 1959 v první sedmičce formující se skupiny kosmonautů, později byl jmenován velitelem Mercury-Atlas 7 v rámci amerického programu Mercury. Po lékařské kontrole v roce 1962 znamenal nález srdeční arytmie stop kariéře čtvrtého plánovaného kosmonauta. Nastalo období léčení a pokračování ve výcviku, zůstával v NASA. Nejdříve se podílel na výcviku svých šťastnějších kolegů, podílel se na řídící práci k programům NASA Gemini a Apollo. Až po 10 letech, v roce 1972, byl podle lékařů zdráv a připraven letět. Protože lety k Měsíci skončily, měl jedinou šanci, program Apollo-Sojuz. A už v době prvních jednání státníků se začal učit rusky.

Platil za přímého, poctivého a hlučného kolegu. Bylo známé i jeho zaujetí pro lov.

Let do vesmíru[editovat | editovat zdroj]

Odstartoval 15. července 1975 v kosmické lodi, která zůstala nevyužitá z programu letů na Měsíc Apollo. Startoval z mysu Canaveral společně s astronauty Thomasem Staffordem a Vancem Brandem. Tentokrát se jednalo o program „EPAS“, tedy mezinárodní let Sojuz-Apollo sovětské a americké posádky. Po dvou dnech se Apollo připojilo k lodi Sojuz 19 s kosmonauty Alexejem Leonovem a Valerijem Kubasovem. Velitelem spojovacího modulu byl Slayton, přezdívaný Deke, v té době ve věku 51 roků. Trojice amerických astronautů přistála po 9 dnech letu ve své kabině s pomocí padáků na hladině Tichého oceánu.[3]

Následovalo po letu[editovat | editovat zdroj]

U NASA ještě zůstal ve funkci manažéra pro lety amerických raketoplánů. Z NASA odešel 1. března 1982 a stal se ředitelem firmy Space Services Inc. of America, sídlící v Houstonu.[2] Zemřel roku 1993 ve věku 69 let na rakovinu mozku. Posmrtně byl roku 1995 zapsán v Ohiu do National Aviation Hall of Fame (Národní letecká síň slávy).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha : Mladá fronta, 1982. Kapitola Kosmonauti-piloti USA, s. 360.  
  2. a b c PACNER, Karel; VÍTEK, Antonín. Půlstoletí kosmonautiky. Praha : Paráda, 2008. ISBN 978-80-87027-74-4. Kapitola Životopisy hlavních účastníků, s. 444.  
  3. CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha : Práce, 1982. Kapitola Donald Kent Slayton, s. 385.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PACNER, Karel. Sojuz volá Apollo. Praha : Albatros, 1976.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu