Virgil Ivan Grissom

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Virgil Ivan „Gus“ Grissom
Virgil I. (Gus) Grissom portrait.jpg
Astronaut NASA
Státní příslušnost Spojené státy americké
Datum narození 3. dubna 1926
Místo narození USA Indiana, USA
Datum úmrtí 27. ledna 1967 (ve věku 40 let)
Místo úmrtí USA Mys Canaveral, USA
Předchozí
zaměstnání
testovací pilot
Čas ve vesmíru 5 hodin a 7 minut
Kosmonaut od 1959
Mise Mercury-Redstone 4, Gemini 3, Apollo 1
Znaky misí Liberty bell insignia.jpgGemini3.pngApollo 1 patch.png
Kosmonaut do 1967
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Virgil Ivan Grissom také Gus Grissom (3. dubna 1926 Mitchell, Indiana[1]27. ledna 1967 Cape Canaveral, Florida) byl americký astronaut, který se zúčastnil programů Mercury, Gemini a Apollo, tragicky zahynul v roce 1967 při požáru modulu Apolla 1.

Život[editovat | editovat zdroj]

Mládí a výcvik[editovat | editovat zdroj]

Po skončení střední školy se roku 1944 dobrovolně přihlásil do armády, absolvoval letecký výcvik. Po skončení druhé světové války ho armáda z letectva propustila. Rozhodl se ke studiu na Purdueově univerzitě, kde po čtyřech letech získal titul strojního inženýra, načež se do armády vrátil. Dokončil svůj letecký výcvik a v roce 1951 začal létat u 334. eskadry stíhačů. Byl nasazen do bojů v Koreji.[2] Po korejské válce se vrátil do Spojených států amerických. V letech 1956 až 1957 absolvoval školu zkušebních pilotů na Edwardsově letecké základně a pak pracoval jako letecký instruktor na Wrightových–Pattersonově letecké základně a také studoval letecké inženýrství. Poté se přihlásil k první skupině budoucích amerických astronautů[2], 9. září 1959 byl přijat a také mezi prvními astronauty letěl do vesmíru. Byl ženatý a měl dvě děti. Používal přezdívku Gus.

Lety do vesmíru[editovat | editovat zdroj]

Letěl sám v kosmické lodi Liberty Bell 7 při misi Mercury-Redstone 4 z kosmodromu na Mysu Canaveral. Byl to druhý americký balistický let, bez obletů Země a proto nebývá považován za let do vesmíru. Let trval pouze 16 minut a skončil na hladině Atlantského oceánu. Při přistání unikl smrti, když se na poslední chvíli vyprostil z potapějící kabiny Mercury 4.[2]

Dalšího letu se účastnil na jaře roku 1965 z mysu Canaveral na palubě Gemini 3 společně s Johnem Youngem. Byl to první let z Programu Gemini. Během čtyřhodinového letu obletěli třikrát Zemi a přistáli dosti tvrdě v kabině s pomocí padáků na hladině Atlantského oceánu. Mise byla hodnocena jako velice úspěšná.

Potřetí měl odstartovat do vesmíru v rámci letu AS 204, dnes známém pod označením Apollo 1. Měl v něm zastávat funkci velitele posádky. Během simulovaného odpočítávání při výcviku na startovací rampě vypukl dne 27. ledna 1967 v kabině Apolla 1 požár, při němž spolu s Edwardem Whitem a Rogerem Chaffeem zahynul.[3] Bylo mu 40 let.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

V roce 1987 byl zapsán v Ohiu do National Aviation Hall of Fame (Národní letecká síň slávy). Stejně jako Roger Bruce Chaffee je pohřben na Arlingtonském národním hřbitově.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Kosmonauti-piloti USA, s. 358. 
  2. a b c PACNER, Karel; VÍTEK, Antonín. Půlstoletí kosmonautiky. Praha: Paráda, 2008. ISBN 978-80-87027-71-4. Kapitola Životopisy hlavních účastníků, s. 431. 
  3. CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola Virgil Gus Ivan Grissom, s. 328. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]