Wide-field Infrared Survey Explorer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
WISE
WISE 2009-4760.jpg
Jiné názvyWISE, Explorer 92, MIDEX 5
COSPAR2009-071A
Katalogové číslo36 119
Start14. prosince 2009
KosmodromVandenberg AFB
Nosná raketaDelta II
Typ oběžné dráhyPolární dráha synchronní se sluncem
Trvání mise11 let a 356 dní
plán: 10 měsíců
ProvozovatelNASA
VýrobceBall Aerospace

Lockheed Martin
Space Dynamics Laboratory

SSG Precision Optronics
Druhkosmický teleskop
ProgramExplorer
Hmotnost750 kg
Výška2,85 m
Parametry dráhy
Centrální těleso Země
Apocentrum 531 km
Pericentrum 526 km
Sklon dráhy 97.51°
Doba oběhu 95.22 min
Aktuální pozice heavens-above.com
Teleskop
Průměr 0,4 metru
Vlnová délka 3—25 μm
Přístroje
Nese přístrojeinfračervený dalekohled
Oficiální webhttp://wise.ssl.berkeley.edu/
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Wide-field Infrared Survey Explorer (WISE) je infračervený kosmický teleskop provozovaný americkým Úřadem pro letectví a kosmonautiku. Mise WISE odstartovala ze základny Vandenberg 14. prosince 2009 ve 14:09 UTC. Na oběžnou dráhu byla družice dopravena nosnou raketou Delta II model 7320-10. Úkolem mise bude pořizovat snímky celé oblohy po dobu šesti měsíců. Snímky budou pořizovány ve spektru vlnových délek od 3 do 25 μm. Teleskop sondy WISE je přibližně tisíckrát citlivější než předchozí teleskopy pro pozorování oblohy, jakými byly IRAS, AKARI a COBE. Po dobu trvání mise bude pořízeno přibližně 1,5 milionu snímků. Pozorovány budou objekty sluneční soustavy jako jsou asteroidy, objekty naší galaxie jako jsou chladné tmavé hvězdy zvané hnědí trpaslíci a vzdálené galaxie.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Sonda byla postavena společností Ball Aerospace a je postavena na architektuře Ball Aerospace RS-300, která byla ověřena při misi technologického demonstrátoru Orbital Express. Těleso je na oběžné dráze stabilizováno ve třech osách. Dodávku elektrické energie zajišťují solární panely, připevněné k trupu. Komunikaci s řídícím střediskem zajišťuje vysoko—zisková anténa, pracující v pásmu Ku. Data jsou přenášena pomocí sítě geostacionárních komunikačních družic Tracking and Data Relay Satellite System. Chlazení teleskopu bylo navrženo a postaveno společností Lockheed Martin a je realizováno pomocí nádoby zvané cryostat, která je naplněna vodíkem v pevném skupenství. Teplota je udržována na 15 kelvinech.

Vědecké úkoly[editovat | editovat zdroj]

Sonda WISE je schopna sledovat oblohu ve čtyřech vlnových délkách infračervené části elektromagnetického spektra. Detektory mají mez citlivosti 120, 160, 650, a 2600 µJy pro vlnové délky 3,3, 4,7, 12, a 23 mikronů.

  • Pásmo 1 - 3,4 μm—Snímkování hvězd a galaxií.
  • Pásmo 2 - 4,6 μm—Snímání tepelného vyzařování z vnitřních zdrojů tepla, objekty menší než hvězdy, např. hnědí trpaslíci.
  • Pásmo 3 - 12 μm—Detekce tepelného vyzařování asteroidů.
  • Pásmo 4 - 22 μm—Detekce prachu v oblastech formování nových hvězd (materiál s teplotou 70—100 K).

Primární mise bude trvat deset měsíců. Během prvního měsíce budou prováděny testy palubních systémů, dalších šest měsíců bude probíhat samotné snímkování a další tři měsíce bude probíhat dodatečné pozorování, dokud nedojde chladicí médium.

Pokračování mise, NEOWISE[editovat | editovat zdroj]

Koncem roku 2010 začal docházet tekutý vodík pro chlazení detektorů, ale dvě nejkratší vlnové délky byly použitelné i poté a pracovaly několik měsíců na projektu NEOWISE (Near-Earth Object WISE) k mapování blízkých objektů - komet a asteroidů v našem slunečním systému. Od února 2011 byl dalekohled odstaven kvůli úspoře finančních prostředků (hibernace).

Ve druhé polovině roku 2013 byl dalekohled znovu vychlazen (z 73°C na cca -200°C) a zkalibrován a projekt NEOWISE pokračuje do současnosti (předpokládaný konec životnosti v roce 2020). Teleskop zatím odhalil několik blízkých hnědých trpaslíků, několik stovek Zemi blízkých planetek (z toho několik desítek potenciálně nebezpečných, například 2013 YP139 v Apollonově skupině) a několik desítek komet (včetně komety pojmenované C/2020 F3 NEOWISE objevené v březnu 2020 a viditelné na severní polokouli v červenci 2020 pouhým okem).[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wide-field Infrared Survey Explorer na anglické Wikipedii.

  1. ČESKÁ ASTRONOMICKÁ SPOLEČNOST. 29. vesmírný týden 2020. ČAS [online]. [cit. 2020-07-15]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]