Mars Odyssey

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mars Odyssey
2001 mars odyssey wizja.jpg
Logo
Jiné názvy2001 Mars Odyssey
COSPAR2001-013A
Katalogové číslo26734
Start7. dubna 2001, 15:02:21 UTC
KosmodromEastern Test Range
Nosná raketaDelta 7925
Typ oběžné dráhyAreocentrická
Stav objektuna oběžné dráze Marsu
Trvání mise20 let a 243 dní
ProvozovatelNASAJPL
VýrobceLockheed Martin
Druhplanetární sonda
Hmotnostvzletová 725 kg
prázdná 332 kg
Parametry dráhy
Apogeum500 km
Perigeum201 km
Sklon dráhy93,2°
Doba oběhu117,84 min
Excentricita dráhy0,011 5
Velká poloosa dráhy3 785 km a 2 352 mi
apocentrum 400 km
pericentrum 400 km
doba oběhu 118,2 min
sklon dráhy 93,0°
Přístroje
THEMIS snímkování povrchu ve vysokém rozlišení ve viditelné a infračervené oblasti
GRS spektrometr gama záření
MARIE spektrometr ionizujícího záření
NS neutronový spektrometr
HEND detektor rychlých neutronů
Oficiální webhttp://mars.jpl.nasa.gov/odyssey/
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mars Odyssey či 2001 Mars Odyssey je americká kosmická sonda, která byla vypuštěna 7. dubna 2001 z mysu Canaveral a na orbitu Marsu navedena 24. října 2001. V evidenci COSPAR je vedena jako 2001-013A. Její vypuštění bylo součástí programu NASA Mars Exploration Program. Jejím hlavním úkolem bylo zjišťování podrobného složení povrchu, zkoumání výskytu vody a průzkum polárních čepiček pomocí spektrometru. Na oběžnou dráhu Země byla vynesena pomocí nosné rakety Delta II. Svůj úkol, primární misi během let 20012004 splnila, v misi pokračuje na kruhové dráze. V roce 2014 rozhodla NASA o opětovném prodloužení mise sondy.[1]

Popis sondy[editovat | editovat zdroj]

Sonda je tříose stabilizovaná ve tvaru kvádru o rozměrech 2,2 × 1,7 × 2,6 metru. Energii získává z jednoho solárního panelu o ploše 7 metrů čtverečních, který dobíjí akumulátorovou NiMH baterii o kapacitě 16 Ah. Při startu vážila sonda 725 kg (cca 349 kg paliva, 332 kg samotná konstrukce a 44,5 kg vědecké vybavení).[2] Stabilizaci zajišťují 4 gyroskopy. Sonda má jeden hlavní a čtyři orientační a stabilizační motory. O řízení sondy se stará počítačprocesorem RAD2000 s pamětí 128 MB RAM a 3 MB EPROM. Ke spojení se Zemí využívá sonda parabolickou anténu o průměru 1,3 m (max. rychlost přenosu 110 kbit/s).

Přístrojové vybavení[editovat | editovat zdroj]

  • Skener zobrazující tepelné emise (Thermal Emission Imaging System – THEMIS) – pro snímkování povrchu ve vysokém rozlišení ve viditelné a infračervené oblasti, převážně pro detekci minerálů
  • Spektrometr gama záření (Gamma–Ray Spectrometer – GRS) – pro průzkum chemického složení povrchu
  • Spektrometr ionizujícího záření (Martian Radiation Environment Experiment – MARIE) – přístroj pro měření radiace
  • Neutronový spektrometr (Neutron Spectrometer – NS)
  • Detektor rychlých neutronů (High Energy Neutron Detector – HEND) – dodalo Rusko[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. LEONE, Dan. Curiosity, Cassini Among 7 Extended Planetary Missions [online]. Spacenews.com [cit. 2014-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-02. (anglicky) 
  2. http://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/sts/sts-41c/index.htm
  3. http://www.lib.cas.cz/space.40/2001/013A.HTM

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]