Portál:Kosmonautika/Archiv obrázků

Toto je archiv obrázků, které již byly zveřejněné na portálu Kosmonautika.

ISS after STS-120 in November 2007.jpg

Mezinárodní vesmírná stanice (International Space Station - ISS) je v současné době jediná trvale obydlená vesmírná stanice. První díl stanice, modul Zarja, byl vynesen na oběžnou dráhu 20. listopadu 1998. Od 2. listopadu 2000, kdy na stanici vstoupila první stálá posádka, je trvale obydlena alespoň dvoučlennou posádkou, která se každých 6 měsíců obměňuje. Stanice je umístěna na nízké oběžné dráze Země ve výšce okolo 360 km s periodou oběhu 92 minut.

Aldrin Apollo 11.jpg

Buzz Aldrin - druhý člověk, který vstoupil na povrch Měsíce. V roce 1969 se zúčastnil jako pilot lunárního modulu mise Apollo 11 (spolu s velitelem Neilem Armstrongem a s pilotem velitelského modulu Michaelem Collinsem).

STS-123 Landing2.jpg

Soubor:STS-123 Landing2.jpg
Raketoplán Endeavour při nočním přistání 27. března 2008 v 0:40:41 UTC na Kennedyho vesmírném středisku na Floridě po ukončení úspěšné mise STS-123 k Mezinárodní vesmírné stanici, kam dopravil první část japonské laboratoře Kibō a kanadský manipulátor Dextre.

Soyuz TMA-7 spacecraft2edit1.jpg

Kosmická loď Sojuz-TMA je zdokonalená verze ruského pilotovaného dopravního prostředku do vesmíru. Tato inovovaná varianta se používá od roku 2002 k dopravě kosmonautů na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a zároveň slouží jako záchranný člun pro posádku ISS. Vzhledem k tomu, že někteří američtí astronauti vyššího vzrůstu by nemohli předchozí verze lodí Sojuz-TM využívat jako záchranného člunu, byla vytvořena varianta Sojuz-TMA (транспортный модифицтрованный антропометрический) s upravenými křesly; kromě toho byla zdokonalena elektronika, výpočetní technika a motory měkkého přistání.

Apollo 1 fire.jpg

Pohled do zničené kabiny kosmické lodě Apollo 1 po požáru, který vznikl 27. ledna 1967 při cvičné simulaci odpočítávání. V kabině s atmosférou z čistého kyslíku došlo k elektrickému zkratu, zahynula celá posádka – velitel letu Virgil Ivan „Gus“ Grissom, Edward Higgins White a Roger Bruce Chaffee.

Soyuz rocket engines.jpg

Záběr na raketové motory Ruské kosmické lodi Sojuz umístěné v hangáru kosmodromu Bajkonur.

Kibo PM interior.jpg

Pohled do interiéru přetlakového modulu japonské laboratoře Kibō, který k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) dopravil raketoplán Discovery při misi STS-124 v červnu 2008. Modul má válcovitý tvar, je 11,2 m dlouhý a má průměr 4,4 m. Laboratoř, ke které ještě patří experimentální logistický modul ELM-PS (dopraven k ISS při misi STS-123) a venkovní plošina, se stane největším výzkumným pracovištěm na stanici.

Phoenix Scoop.jpg

Phoenix je robotická sonda agentury NASA, která úspěšně přistála 25. května 2008 ve 23:38 UTC na povrchu planety Mars v polární oblasti Vastitas Borealis‎. Na snímku panoramatické stereoskopické kamery s vysokým rozlišením SSI (Surface Stereoscopic Imager) je vidět část solárního panelu sondy a robotické rameno při odběru vzorků.

Apollo 11 bootprint.jpg

Otisk stopy pilota lunárního modulu Apolla 11 Buzze Aldrina v měsíčním prachu. Aldrin vyfotografoval tento otisk během měsíční vycházky 20. července 1969 jako součást zkoumání mechanických vlastností měsíčního povrchu. Snímek se stal symbolem lidské odvahy při zkoumání vesmíru.

STS-79 rollout.jpg

Pohled z výšky na raketoplán Atlantis, umístěný na mobilní platformě MLP a chystající se na misi STS-79. Pomocí přepravního transportéru (Crawler-Transporter) je raketoplán přepraven z montážní budovy VAB (Vehicle Assembly Building) na odpalovací rampu 39-A.

NASA-Apollo8-Dec24-Earthrise.jpg

Fotografie Země z oběžné dráhy Měsíce byla pořízena členem posádky Apolla 8 Williamem Andersem 24. prosince 1968, kdy se Američanům podařilo jako prvním obletět Měsíc s lidskou posádkou.

Soyuz TMA-5 launch.jpg

Start mise Sojuz TMA-5, který se uskutečnil na kosmodromu Bajkonur 14. října 2004. Kosmická loď Sojuz s posádkou Saližan Šaripov, Leroy Chiao a Jurij Šargin mířila k Mezinárodní vesmírné stanici.

S-IC engines and Von Braun.jpg

Konstruktér Wernher von Braun u motorů F-1 nosné rakety Saturn V, kterou NASA použila v rámci programu Apollo pro dopravu člověka na Měsíc.

Apollo13-load on deck crop1.jpg

Velitelský modul Apolla 13 při naloďování na palubu lodi USS Iwo Jima. Apollo 13 přistálo v jižní části Tichého oceánu 17. dubna 1970 po neúspěšném letu na Měsíc.

STSCPanel.jpg

Kokpit raketoplánu Atlantis byl poprvé v historii prosklený během letu STS-101.

NASA Apollo 17 Lunar Roving Vehicle.jpg

Astronaut Eugene A. Cernan vyzkoušel na Měsíci při misi Apollo 17 terénní průzkumné vozidlo Lunar Rover - LRV (Lunar Roving Vehicle).

Armadillo Aerospace Pixel Hover.jpg

Raketa Pixel společnosti Armadillo Aerospace při testu vznášení. Společnost se v roce 2006 s tímto zařízením zúčastnila soutěže X Prize Cup.

X-33 larc big.jpg

X-33 byl letový model (v polovičním měřítku - délka 20,3 m, rozpětí 20,6 m) vícenásobně použitelného nosného prostředku RLV (Reusable Launch Vehicle) VentureStar. Model postavila firma Lockheed Martin v roce 1997. Projekt VentureStar měl nahradit raketoplány Space Shuttle po ukončení jejich činnosti, ale po technických problémech byl projekt v roce 2001 definitivně ukončen.

Endeavour PadB.jpg

Raketoplán Endeavour čekající na startovací rampě 39B na start mise STS-126 k Mezinárodní vesmírné stanici. Raketoplán úspěšně odstartoval 15. listopadu 2008 v 00:55:39 UTC a následující den se spojil se stanicí.

Atlantis Docked to Mir.jpg

Raketoplán Atlantis při misi STS-71 zakotvený u sovětské vesmírné stanice Mir. Snímek pořídili 4. července 1995 kosmonauti Anatolij Solovjov a Nikolaj Budarin při obletu stanice v kosmické lodi Sojuz.

Space suit.jpg

Americký kosmický skafandr Extravehicular Mobility Unit (EMU), používaný při výstupech do otevřeného kosmického prostoru. Skafandr používají astronauti při letech raketoplánů a na Mezinárodní vesmírné stanici.

125750main in-flight-lg.jpg

Raketoplán Discovery přepravovaný na modifikovaném letounu Boeing 747 Shuttle Carrier Aircraft z Edwardsovy letecké základny v Kalifornii do Kennedyho vesmírného střediska na Floridě 19. srpna 2005. Přelet z Kalifornie na Floridu trvá dva dny s několika mezipřistáními na doplnění paliva.

LR91-AJ-11 rocket engine - Thrust chamber.jpg

Pohled do trysky raketového motoru LR-91-11. Jedná se o raketový motor na kapalné pohonné látky, používaný na druhém stupni raket Titan.

Shuttle mate demate facility.jpg

Raketoplán Atlantis je nakládán na Edwardsově letecké základně na horní část letounu Boeing 747 Shuttle Carrier Aircraft po letu STS-44 v roce 1991.

Apollo 11 Lunar Module Eagle in landing configuration in lunar orbit from the Command and Service Module Columbia.jpg

Lunární přistávací modul Eagle mise Apollo 11 s Neilem Armstrongem a Buzzem Aldrinem na palubě. Snímek by pořízen 20. července 1969 na oběžné dráze Měsíce z velitelského modulu Columbia.

Iss016e034191.jpg

Evropská nákladní zásobovací loď ATV-1 Jules Verne přibližující se 31. března 2008 k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS).

STS039-367-006 - STS-39 Critical Ionization Velocity (CIV) gas release from OV-103 payload bay.jpg

Experiment během "vojenské" mise raketoplánu Discovery STS-39.

STS-124 Karen window.jpg

Astronautka Karen Nybergová, specialistka z mise STS-124 v roce 2008, hledí oknem z nově instalované laboratoře Kibō na ISS.

Michael Gernhardt in space during STS-69 in 1995.jpg

Americký astronaut Michael Gernhardt při výstupu do vesmíru během mise STS-69 v roce 1995, připevněný na konci robotické paže raketoplánu Endeavour.

Apollo 11 launch.jpg

Kosmická loď Apollo 11 odstartovala 16. července 1969 na misi na Měsíc, při níž poprvé vstoupil člověk na měsíční povrch. Na palubě Apolla 11 byli američtí astronauti Neil Armstrong, Michael Collins a Buzz Aldrin. Nosná raketa Saturn V na snímku právě překonává rychlost zvuku.

Goddard and Rocket.jpg

Dr. Robert Hutchings Goddard při testu raketového motoru na kapalné pohonné látky (kapalný kyslík a benzín) 16. března 1926 v Auburnu, Massachusetts. Robert H. Goddard položil praktické základy vývoje raket a spolu s Konstantinem Ciolkovským a Hermannem Oberthem se stal jedním ze zakladatelů raketové techniky.

Ares-V launch.jpg

Ilustrace startu rakety Ares V. Ares V je těžká vyvíjená raketa NASA pro lety na Měsíc a dál v rámci programu Constellation. Má dva stupně a je navržena pro vynesení lunárního modulu Altair na nízkou oběžnou dráhu a pak s lodí Orion k Měsíci.

NASA Mars Rover.jpg

Mars Exploration Rover (zkr. MER) je název kosmické mise dvou identických sond (MER-A a MER-B) americké agentury NASA nesoucí mobilní robotická vozítka pro průzkum planety Mars. Vozítka byla pojmenována Spirit a Opportunity. Spirit byl vypuštěn 10. června 2003 a na Marsu přistál 4. ledna 2004. Opportunity odstartovala krátce nato 7. července 2003 a přistála 25. ledna 2004. Na obrázku je rover MER na Marsu v představě umělce.

ASTP Saturn IB.jpg

Zkušební odpočítávání (Countdown Demonstration Test) dvoustupňové rakety Saturn IB před startem kosmické lodi Apollo 18. Ta se později spojila na oběžné dráze se sovětskou lodí Sojuz 19 v rámci společného letu Sojuz-Apollo.

207166main iss016e018575 high.jpg

Posádka Expedice 16 při oslavách vánoc 25. prosince 2007 na palubě Mezinárodní vesmírné stanice. Na snímku zleva je ruský kosmonaut palubní inženýr Jurij Malenčenko, velitelka stanice Peggy Whitsonová a palubní inženýr Daniel Tani (oba NASA).

Soyuz TMA-7 approach.jpg

Kosmická loď Sojuz TMA-7 se 3. října 2005 přiblížila k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) a úspěšně se s ní spojila. Na palubě Sojuzu přiletěli členové posádky Expedice 12 Valerij Tokarev a William McArthur a s nimi i vesmírný turista Gregory Olsen.

HTV after grapple.jpg

Nákladní bezpilotní kosmická loď H-II Transfer Vehicle (HTV) japonské kosmické agentury JAXA dopravila 17. září 2009 na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) 4,5 tuny zásob, vybavení a náhradních dílů.

Aerial View of Ares I-X at Launch Pad 39B.jpg

Startovací rampa LC-39B na Kennedyho vesmírném středisku na mysu Canaveral, na níž se k letu připravovala raketa Ares I-X. Úspěšný start proběhl 28. října 2009.

Image-Pegasus XL IBEX in clean room 02.jpg

Montáž sondy IBEX (Interstellar Boundary Explorer) do úložného prostoru nosné rakety Pegasus XL /Star 27 na letecké základně Vandenberg v Kalifornii. Start sondy se uskutečnil 19. října 2008.

Bumper8 launch-GPN-2000-000613.jpg

První start rakety z mysu Canaveral proběhl 24. července 1950, kdy odtud odstartovala dvoustupňová raketa Bumper 8. Její první stupeň tvořila balistická střela V-2 a druhý sondážní raketa WAC Corporal.

Progress M-52.jpg

Nákladní kosmická loď Progress M-52 (ISS-17P) vyfotografovaná posádkou Expedice 11 po odpojení od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) 15. června 2005. Progress, který na ISS dopravil několik tun zásob, byl naplněn odpadem a nasměrován do hustých vrstev atmosféry, aby zde zanikl.

Delta 7320-10C at sunrise with SWIFT on board.JPG

Nosná raketa Delta II s kosmickou observatoří Swift očekávající start na rampě 17-A základny Cape Canaveral Air Force Station na mysu Canaveral (Florida). Úspěšný start proběhl 20. listopadu 2004 v 17:16 UTC.

Gemini_6_Views_Gemini_7.jpg

Kosmická loď Gemini 6A vyfotografovaná 15. prosince 1965 posádkou Gemini 7 na oběžné dráze kolem Země ve výšce 257 km. Obě lodi se k sobě přiblížily až na vzdálenost 0,3 m, k fyzickému spojení však nedošlo, protože Gemini 7 nebyla vybavena potřebným spojovacím zařízením.

China Xichang Satellite Center - Tianlian I-01 Launch.jpg

Soubor:China Xichang Satellite Center - Tianlian I-01 Launch.jpg

Čínská třístupňová raketa Dlouhý pochod 3C očekávající 26. dubna 2008 start na kosmodromu Si-čchang. Na oběžnou dráhu vynesla telekomunikační, sledovací a retranslační družici Tianlian I-01.

Sergei Konstantinovich Krikalev.jpg

Sergej Konstantinovič Krikaljov je bývalý sovětský a ruský kosmonaut ruské národnosti. V letech 1988–2005 absolvoval šest kosmických letů o celkové délce 803 dní a osm výstupů do vesmíru. Od roku 2005 drží rekord v celkové délce pobytu v kosmu. Od března 2009 je prvním civilním náčelníkem Střediska přípravy kosmonautů J. A. Gagarina v Hvězdném městečku.

Thorad Agena with SERT-2.jpg

Raketa Thorad-Agena připravená ke startu do vesmíru na kosmodromu Western Test Range v Kalifornii. Do kosmu vynesla sondu SERT-2 (Space Electric Rocket Test-2) určenou pro testování elektrického iontového pohonného systému. Start proběhl 4. února 1970.

STS-125 EVA4 Mass.jpg

Americký astronaut italského původu Michael Massimino při čtvrtém výstupu do vesmíru z raketoplánu Atlantis 17. května 2009. Výstup se uskutečnil v rámci servisní mise STS-125 k Hubbleovu vesmírnému dalekohledu.

Expedition 23 Landing.jpg

Kosmická loď Sojuz TMA-17 při přistání poblíž Džezkazganu v Kazachstánu 2. června 2010. Na Zemi se v lodi po půlročním pobytu na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) vrátili členové Expedice 23 Oleg Kotov, Timothy Creamer a Sóiči Noguči.

STS-78 Launch.jpg

Start raketoplánu Columbia na misi STS-78 proběhl 20. června 1996

STS-129 and Ares I-X.jpg

Testovací raketa Ares I-X startuje 28. října 2009 z rampy LC-39B na Kennedyho vesmírném středisku. Na sousední rampě LC-39A čeká raketoplán Atlantis na start mise STS-129

Progress M-62.jpg

Nákladní vesmírná loď Progress M-62 připojená 26. prosince 2007 k modulu Pirs Mezinárodní vesmírné stanice (ISS)

As17-134-20382.jpg

Pilot lunárního modulu astronaut Harrison Schmitt na povrchu Měsíce 13. prosince 1972 při misi Apollo 17. Tato mise byla zatím posledním letem člověka na Měsíc.

Kepler mission Delta II liftoff.jpg

Nosná raketa Delta II odstartovala 7. března 2009 v 03:49 UTC ze startovací rampy LC-17B z kosmodromu na Cape Canaveral Air Force Station. Do vesmíru vynesla kosmický teleskop Kepler, který na heliocentrické dráze vyhledává vzdálené exoplanety podobné Zemi.

Antonín Vítek (2).jpg

Mgr. Antonín Vítek, CSc., pracovník Akademie věd České republiky a přední popularizátor a znalec v oboru kosmonautiky, zemřel 28. února 2012 ve věku 72 let. Za dlouholetou a cíleně vedenou činnost v popularizaci vědeckých poznatků a za vedení internetové kosmonautické encyklopedie SPACE 40 získal řadu ocenění, byla po něm pojmenována planetka (30253) Vítek.

Curiosity Mars Science Laboratory Rover.jpg

Americké vozítko Mars Science Laboratory (MSL) při testech mobility v Kennedyho vesmírném středisku v červnu 2011. V současné době se rover nachází na přeletové trajektorii k planetě Mars, kde bude alespoň jeden marťanský rok zkoumat povrch a hledat stopy mikrobiálního života.

Dragon capsule.jpg

Kresba kosmické lodi Dragon na oběžné dráze Země. Dragon vyvinula a postavila americká společnost SpaceX s finanční podporou NASA, vynášena je raketou Falcon 9, též výrobkem SpaceX. První zkušební let lodi proběhl 8. prosince 2010, během druhého letu (od 22. května 2012) loď přivezla přes půl tuny nákladu na Mezinárodní vesmírnou stanici.