Kosmodrom Si-čchang

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Soubor:China Xichang Satellite Center - Tianlian I-01 Launch.jpg
Raketa Chang Zheng 3C na kosmodromu Si-čchang

Kosmodrom Si-čchang (pinyin: Xichang Weixing Fashe Zhongxin, čínsky 西昌卫星发射中心) je druhá čínská raketová základna vybudovaná po roce 1975, odkud jsou vypouštěny od roku 1984 rakety CZ-2, CZ-3 a novější typy. V mezinárodním systému označování kosmodromů má přidělen znak XC (dříve SI).

Umístění[editovat | editovat zdroj]

  • Zeměpisná délka: 102"18' v.d.
  • Zeměpisná šířka: 26"48' s.š.

Základna byla vybudována v nadmořské výšce zhruba 1830 m n. m. v prefektuře Liang-šan. Původně zde stály dvě rampy, v roce 2006 byla zahájena stavba třetí rampy. V tu dobu byl poblíž základny zkušební raketový komplex Sung-lin.

Pojmenování[editovat | editovat zdroj]

Kosmodrom byl pojmenován podle 80 km vzdáleného města Si-čchang. Oficiální čínský název kosmodromu je v českém přepisu Si-čchang wej-sing fa-še čung-sin, v anglickém Xichang Weixing Fashe Zhongxin. Oficiální anglická verze názvu je Xichang Satellite Launch Center (XSLC).

Plánek kosmodromu Si-čchang

Využití[editovat | editovat zdroj]

Druhý z čínských kosmodromů sloužil původně k vypouštění družic na geostacionární dráhu pomocí nosných čínských raket typu CZ-2 a CZ-3. První start pro účely kosmonautiky se zde uskutečnil 29. ledna 1984, ovšem provoz byl zahájen již roku 1982.

  • Základna byla nabídnuta světu ke komerčnímu vypouštění družic. K evidované havárii zde došlo v únoru 1996, kdy raketa s družicí Intelsat dopadla do nedaleké vesnice a zabila zde 67 lidí.
  • Odtud startovala raketa Čchang Čeng CZ-3 meteorologická družice Fen Jün 2A (též FY-2A) dne 10. června 1997. Oproti předchozí FY-1A byla družice úspěšná.[1]
  • Startovala zde v roce 2007 raketa, čínská protidružicová zbraň, která po úspěšném zásahu zanechala na orbitě stovky úlomků, kosmického smetí.
  • Dne 9. dubna 2009 zde startovala raketa CZ-31 s družicí Beidou M2.
  • Sondu Čchang-e 3 odtud 1. prosince 2013 úspěšně vynesla k Měsíci nosná raketa Dlouhý pochod 3B.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PACNER, Karel; VÍTEK, Antonín. Půlstoletí kosmonautiky. Praha : Paráda, 2008. ISBN 978-80-87027-74-4. Kapitola Wexterův sen skutečností, s. 83.  
  2. Lidovky cz., ČTK. Čína míří na Měsíc. Vyslala Nefritového králíka. lidovky.cz [online]. 2013-12-02 [cit. 2013-12-04]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]